Problematika lesních požárů v Portugalsku
© Fotolia.com
Suché období a zvyšování teplot, které se v posledních letech objevují, zapříčiňují nárůst počtů lesních požárů. Požáry se v některých místech území projevují s nečekanou intenzitou. Lesní požáry mají dopady na chráněné zájmy, převážně na lidské životy a majetek včetně lesního hospodářství. V poslední době lesní požáry zasahují i obydlené oblasti. Tento živel sužuje i území Portugalska. Lesní požáry sužují Portugalsko každý rok, například v loňském roce během léta, při nich zemřelo přes sto lidí, což byla nejtragičtější bilance lesních požárů v zemi za řadu let. Největším lesním požárem v roce 2017 byl v oblasti Pedrogao Grande. Cílem příspěvku je zhodnotit tuto živelní pohromu v podobě případové studie. Součástí článku jsou i preventivní opatření, které byly provedeny po roce od této tragické události.
Úvod
Přírodní požár je definován jako požár, jehož vznik je z jakéhokoliv zdroje v přírodním prostředí. Lesní požáry jsou jedním z nejzávažnějších druhů přírodních požárů. Lesní požáry lze dělit na podzemní, nadzemní, korunové a kombinované. [1] Výskyt počtu lesních požárů v přírodě v České republice (dále ČR), ale i v zahraničí např. Portugalsku Spojených státech Amerických či v Řecku narůstá. Na základě tohoto faktu je potřeba problematice lesních požárů a jejich prevenci věnovat pozornost. Mezi hlavní příčiny lesních požárů patří meteorologické podmínky. Meteorologická situace může mít velký podíl na samotné iniciaci požáru a dále také při jeho šíření, ať už z hlediska rozsahu či rychlosti. Ve středoevropských podmínkách lesní požáry z 98 % negativně ovlivňují lesní hospodářství. Přímé škody každoročně přesahují milióny euro. Mezi nepřímé škody patří např. znečistění životního prostředí zplodinami hoření, destrukce podzemních kořenových systémů, zničení epigeické fauny, zvýšená eroze, oslabené bio prostředí, poničení inženýrských sítí a produktovodů. [11]
Příčinou vzniku lesních požárů je spojení několika základních parametrů. V první řadě již zmiňované meteorologické podmínky (např. vysoké teploty, nadměrné a dlouhotrvající sucho, silný vítr, bouřky atd.) i globální oteplování (teploty se zvyšují a zároveň méně prší). Dále pak antropogenní příčiny (např. nedbalost, žhářství atd.) a další příčiny (např. složení a hustota lesního prostředí, blesky, atd.).
Jednou ze zvláštností, se kterou se ČR v historii nesetkala, je tzv. „suchý blesk“. Jedná se o bouřku, která není doprovázena deštěm, protože při extrémně vysokých teplotách, se veškeré srážky vypaří před dopadem na zemský povrch. Blesky tak mohou velmi snadno iniciovat požár, při zásahu suchých a lehce hořlavých porostů.[7] [11]
Prognóza lesních požárů vychází z posuzování vlhkosti organických zápalných prvků, vlhkosti a teploty vzduchu. Přibližně lze říci, že poklesne-li relativní vlhkost pod 53 % a trvá-li sucho a vysoké teploty déle než 4 dny, nastává zvýšené riziko vzniku požáru. Pro výpočet slouží Něsterova metoda [2] komplexních indikátorů zápalnosti a hořlavosti lesa, viz vzorec 1[2].
G=∑n1(t ∙ D) (Vrozec 1)
kde:
D - úbytek vlhkosti ve 13 hodin (milibar),
t - je teplota vzduchu ve 13 hodin (°C) a
n - počet dní po posledním dešti
Je-li G nad 1 000 je hořlavost vyšší, při hodnotě nad 4 000 se jedná o mimořádnou hořlavost. V případě, že srážky jsou větší než 10 mm za 24 hodin je potřeba postup opakovat. K dalším metodám lze zařadit metodu IBL vyvinutou v Polsku na Institutu Badawczy Lesnictwa nebo německou metodu M-68.[2][11]
Lesní požáry v Portugalsku
Lesní požáry jsou nejvíce závažnou přírodní katastrofou v Portugalsku. Vyskytují se velmi často a jejich potenciál způsobit velké škody na životním prostředí a majetku je velmi vysoký. V posledních letech se lesní požáry neustále přibližují k obydleným oblastem, takže potenciál ohrožení se rozrostl i na lidské životy. Portugalsko zaujímá jednu z nejvyšších pozic v žebříčku počtů lesních požárů v Evropě.
Příčiny zvyšující riziko lesních požárů jsou dle [10] je:
- přemístění obyvatelstva z venkovských do městských oblastí,
- změny v užívání půdy s více opuštěnými a bezúdržbovými zemědělskými a lesními plochami nebo
- fragmentace venkovského majetku, která odrazuje od investic do lesního hospodářství a prevence požárů.
K lesním požárům přispívá i fakt, že portugalští podnikatelé živící se prodejem dřeva vysazují nejraději eukalypty, které rychle rostou (přinášejí rychlý zisk) a jsou velmi dobrým hořlavým materiálem. [10]
Přehled největších požárů od roku 2000 je uveden viz tabulka 1. Průměrně je každým rokem zdevastováno na 110 000 hektarů lesa. V roce 2003 zasáhly požáry lesy o rozloze 425 716 hektarů. Příčinou vzniku této přírodní katastrofy bývá převážně nedbalost. V dubnu roku 2017 byl zahájen program pro boj s lesními požáry s názvem DECIF 2017, který zaštiťuje Národní asociace civilní ochrany. [3][5][6][11]
Tabulka 1: Přehled největších požárů v Portugalsku [upraveno dle 3]
| Rok | Zasažené oblasti | Plocha zasažená požárem (ha) |
|---|---|---|
| 2003 | Monchique | 68 367 |
| 2003 | Nisa, Vila Velha do Ródao | 41 079 |
| 2003 | Castelo Branco, Proenca a Nova | 36 019 |
| 2012 | Tavira, Sao Brás de Alportel | 21 437 |
| 2017 | Pedrogao Grande, Gois, et. | 53 000 |
Je předvídatelné, že v budoucnu budou podmínky pro výskyt požárů rozšířeny i na další období než letní jak dokazují rozsáhlé změny klimatických a meteorologických podmínek registrovaných v Portugalsku za poslední dvě desetiletí. V posledních letech dochází k prodloužení období sucha, které často přidává několik týdnů k tradiční vysoce rizikové sezóně (červenec až září). Charakteristické podnebí v minulých letech v Portugalsku bylo chladnější. Však i na základě tohoto faktu byla provedena preventivní opatření vedoucí ke zvýšení počtu letadel a přijetí nových organizačních opatření. Uvedená preventivní opatření se však v loňském roce (2017) projevila jako nedostatečná. Proto je třeba v této oblasti nadále posilovat prevenci a zamezit tak katastrofickým dopadům, které nastaly v oblasti Pedrogao Grande. [10]
Případová studie lesního požáru v Portugalsku - město Pedrogao Grande
Portugalsko v posledních letech sužují lesní požáry s vysokou frekvencí. Studie se zabývá požárem, který vznikl ve správním obvodu města Pedrogao Grande, 50 kilometrů jihovýchodně od univerzitního města Coimbra.
První ohlášení o požáru bylo přijato 17. června v 14:43 na řídící středisko v městě Leiria. Po ohlášení požáru bylo okamžitě vysláno 47 zásahových a 12 týlových vozidel jednotek požární ochrany z okolí. První jednotky dorazily na místo zásahu kolem 15 hodiny. Velitel zásahu ihned začal povolávat další síly a prostředky. Podporu vykonávala Národní republiková garda (dále GNR), která řídila dopravu a vypomáhala především s evakuací. Pro zmapování zasaženého území byl využit také dron a vrtulníky. Následně se do zásahu zapojila i letadla uzpůsobená pro hasební práce a posily z okolních okresů. Po prvním dnu provádění záchranných prací, kdy byla provedena evakuace na několika místech, požádalo Portugalsko Evropskou unii pomocí Mechanismu civilní ochrany Unie o poskytnutí letadel a dalších prostředků pro pomoc při hasebních pracích. Další den dorazily letouny ze sousedních zemí Španělska a Francie. Požár se dokázalo dostat pod kontrolu po 2 dnech intenzivního hašení. Celkově bylo nasazeno 2 400 hasičů, 350 vojáků, 24 letadel a 825 hasičských automobilů. Postupně, během hodin a dnů, kdy požár trval, se rozšířil i do oblastí jiných správních územních celků – Castanheira de Pera, Figueiro dos Vinhos a Góis. Tento živel je považován za nejhorší přírodní katastrofu, co se týče počtu ztrát na životech a zdraví osob. Od prvního oznámení se požár podařilo uhasit až téměř po 5 dnech. Během této doby si vyžádal 64 životů, na 250 osob bylo zraněno, včetně zasahujících hasičů, a zničeno bylo přes 53 000 hektarů lesního porostu. [3][4][8][9][11]
Příčiny požáru
Vysoký počet obětí a zraněných je přičítán především neobvyklým klimatickým podmínkám, které podpořily jak vznik, tak extrémní rychlost šíření požáru. Portugalský institut pro předpověď počasí uvedl, že rychlost šíření požáru ovlivnil terén, špatná požární prevence v lesním hospodářství, dlouhotrvající extrémní teploty pohybující se nad 40°C a velmi silný vítr doprovázející bouři nad zasaženou oblastí. Dalším negativním faktorem byly výpadky komunikace mezi zasahujícími záchrannými složkami. Portugalsko investovalo několik desítek milionů euro do modernizace informační a komunikační sítě Sistema Integrado de Redes de Emergencia a Seguranca de Portugal (dále SIRESP), avšak na základě poškození této infrastruktury požárem, a vyřazení dvou mobilních vysílačů, došlo k téměř totálnímu výpadku sítě v kritickém časovém horizontu. Pro komunikaci byl tedy na místě vytvořen operační plán, kdy byla využita především starší analogová síť ROB, využívána hasičskými jednotkami, a osobní mobilní telefony, které však v oblasti měly velmi slabý signál. [3][4][8][9]
Předběžné výsledky vyšetřování
V předběžné zprávě o zásahu, kterou vydala Národní asociace civilní ochrany, jsou popsány různé problémy, které nastaly při záchranných pracích. Záchranné složky čelí kritice především z důvodu, že neuzavřely hlavní silnici vedoucí z Castanheira de Pera do Figueiro dos Vinhos EN 236-1, kde byly objeveny vraky několika vozidel a ostatky 33 obětí. Dalších 14 obětí bylo objeveno na přípojných cestách k této komunikaci. Dalších 17 obětí nalezly záchranné jednotky po několika dnech, po ustoupení požáru, v obydlených lesních oblastech. Jednalo se především o oblasti Troviscais, Fundeiros, Torneira, Casal Valada, Vermelho, Mó, Monteiro, Varzeas, Vila Focoia a Casalinho. Ve všech těchto místech byla nařízena evakuace během prvních hodin požáru, ale z časových důvodů, pro nedostatek sil a prostředků, komunikačním problémům a rychlosti šíření a intenzitě požáru, nebylo možné tento úkol ochrany obyvatelstva zajistit. Během vyšetřování bylo identifikováno ohnisko požáru – strom, do kterého udeřil „suchý blesk“. [3][4][5][8][9]
Komunikační problémy mezi zasahujícími složkami způsobily prodlevu v několika dalších životně důležitých případech. GNR dostalo příkaz k uzavření dálničního úseku IC 8, vedoucího v postižené oblasti Casal dos Ferreiros da Ribeira do obce Nodeirinho, jen hodinu před objevením několika vraků na sousední silnici NR 236-1 - k uzavření této komunikace však příkaz nedostali, ani případnou informaci o potenciálně hrozícím nebezpečí. [4][7][8][9]
Nedostatky na politické úrovni
V důsledku kritického roku 2003, byly na politické úrovni diskutovány různé formy řešení lesních požárů. V rámci preventivních opatření se jedná především o legislativní opatření, lesohospodářská opatření a preventivně-represivní opatření. Většina těchto návrhů však nebyla zrealizována, což má dopad při hodnocení této tragické událostí. Odborníci, veřejnost a média, označují za hlavní příčinu špatné politické kroky v posledních letech. Sdružení na ochranu životního prostředí Quercus konkrétně označil chyby v řízení lesního hospodářství a špatně volená politická rozhodnutí v posledních 15 letech. Úřady upřednostňovaly vysazování obrovského množství eukalyptů, což je ekonomicky výnosná rostlina, ale na druhou stranu velmi lehce hořlavá. V rámci úspor také nebyly v lesích realizovány lesohospodářská opatření, jako je vytvoření těžko zápalných pásů či izolačních pásů pro usnadnění podmínek pro zásah represivních složek. Média a zasažení obyvatelé kritizovali pomalý postup záchranných složek při zásahu. Vláda proto zřídila komisi pro vyšetřování lesního požáru. Komise je složena z 12 expertů a má za úkol vyšetřit vznik a postup lesního požáru, včetně zhodnocení zásahu záchrannými složkami. Na základě výpadku komunikačního systému SIRESP nařídila ministryně vnitra Constanca Urbano de Sousa audit společnosti provozující tuto síť. Nad rámec auditu navíc Portugalský komunikační institut provádí nezávislé šetření systému, vzhledem k ročním nákladům, které činí 40 miliónů €. [4][8][9][11]
Rok po tragédii
Tragédie lesního požáru byla jasným signálem, že se musí udělat něco jiného. Bezprostředně po události byla provedena patřičná preventivní opatření. V průběhu roku 2017 a 2018 se portugalské úřady se zaměřili na další opatření v podobě vylepšení vybavení hasičů, zvýšení chovu koz jako ekologické a přirozené čištění lesních porostů a zajištění majiteli pozemků s domy na samotách zabezpečit padesátimetrový rádius kolem budovy a na okrajích obcí musí být minimálně stometrová bezpečnostní zóna.
Dle expertů, i přes všechna opatření, bude trvat roky, než se riziko lesních požárů minimalizuji. [12][13]
Závěr
Příspěvek pojednává o problematice lesních požárů s poukázáním na největší lesní požáry, které zasáhly v minulosti území Portugalska. Součástí článku je případová studie se zaměřením na největší tragédii v historii Portugalska, která se stala v červnu letošního roku v oblasti Pedrogao Grande. Požár za sebou zanechal 53 000 ha zničených lesních porostů, 64 obětí a přes 250 zraněných. Důsledky požáru především rozdmýchaly problémy na politické úrovni, kdy se o této problematice pouze debatovalo, ale žádné konkrétní kroky ve formě předpisů či nařízení ke snížení rizika neproběhly. Pro uctění památky obětí požáru, vyhlásila vláda třídenní státní smutek a zřídila speciální komisi pro vyšetřování této tragické události. V průběhu roku 2017 a 2018 na území Portugalska proběhla některé preventivní opatření např. zvýšení počtu hasičských zařízení, čištění lesních porostů s využitím buldozerů, ale i chovu koz a zabezpečení pozemků na samotě. Tyto objekty mají padesátimetrový rádius kolem budovy a minimálně stometrovou bezpečnostní zónu na okrajích obcí. Použití chovu stád koz není portugalská specialita. Chov je využíván zejména v Kalifornii a na severozápadním pobřeží USA jako ekologická prevence lesních požárů.
Seznam literatury
[1] |
POLEDŇÁK, Pavel a Michal ORINČÁK. Riešenie prírodných krizových situácií. 2011. Žilinská univerzita v Žilině, 2011. ISBN 978-80-554-0339-7. |
[2] |
Lesní požáry [online]. In: . s. 23 [cit. 2017-08-13]. Dostupné z: mezismrky.cz/borova_siska/materialy/ochrana_lesa2/cviko_pozary.pdf |
[3] |
Large forest fires in mainland Portugal. Mediterranée [online]. 2013 [cit. 2017-08-13]. Dostupné z: https://mediterranee.revues.org/6863 |
[4] |
Pedrógão Grande fire a month on - what do we know so far? Algarve daily news [online]. 2017 [cit. 2017-08-13]. Dostupné z: http://algarvedailynews.com/news/12121-pedrogao-grande-fire-a-month-on-what-do-we-know-so-far |
[5] |
Forest Fires in Europe, Middle East and North Africa 2014 [online]. 2015. Luxembourg: European Union, 2015 [cit. 2017-08-13]. ISBN 978-92-79-50447-1. Dostupné z: https://ec.europa.eu/jrc |
[6] |
PECL, Jan. Lesní požáry, je obrana?: Macao 2007, Portugalsko [online]. Ostrava, 2008 [cit. 2017-08-13]. Dostupné z: www.hzscr.cz/soubor/lesni-pozary-macao-pdf.aspx. Seminární práce. VŠB - TU Ostrava - Fakulta bezpečnostního inženýrství. |
[7] |
FEREBAUER, Václav. Když se blýská bez deště. Portugalský požár zřejmě zažehla suchá bouřka. In: IDnes.cz [online]. 2017 [cit. 2017-08-13]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/sucha-bourka-portugalsko-pozar-776-meteorolog-david-ryva-p23-/domaci.aspx?c=A170619_103051_zahranicni_fer |
[8] |
REIS, M. F. Portugal chora por pedrogao grande. I - informação, June 19, 2017, č. 2463, strany 1–25. |
[9] |
LARANJO, T. LUTO. Correio da Manha Jornal, June 19, 2017, strany 4–24. |
[10] |
BEIGHLEY, Mark a A.C. HYDE. Gestão dos Incêndios Florestais em Portugal numa Nova Era: Avaliação dos Riscos de Incêndio , Recursos e Reformas [online]. Lisboa, 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://www.isa.ulisboa.pt/files/cef/pub/articles/2018-04/2018_Portugal_Wildfire_Management_in_a_New_Era_Portuguese.pdf. Instituto Superior de Agronomia, Universidade de Lisboa. |
[11] |
MALÉŘOVÁ, Lenka, Jakub BRUMAR and Romeu DA SILVA VICENTE. Případová studie lesního požáru v Portugalsku. In: Požární ochrana 2017 : sborník příspěvků : 6. – 7. září 2017, Ostrava, Česko. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství, 2017. ISBN 978-80-7385-188-0. |
[12] |
ČTK. Jihem Portugalska se šíří lesní požár. V Algarve evakuovali turisty ze dvou hotelů. Irozhlas.cz [online]. 6.srpna 2018, 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/pozar-algarve-monchique-portugalsko_1808061353_dbr |
[13] |
ČTK. Na jihu portugalska se rozšířil lesní požár, ve Španělsku vedro zabíjí. Idnes.cz [online]. 6.srpna 2018, 2018 [cit. 2018-08-10]. Dostupné z: https://zpravy.idnes.cz/portugalsko-lesni-pozar-08s-/zahranicni.aspx?c=A180806_132105_zahranicni_mko |
The dry season and the rise of temperatures that have occurred in recent years have caused the increase in number of forest fires. The fires occur at some places in the area with unexpected intensity. Forest fires have impact on protected interests, predominantly on human lives and property, including forestry. Recently, forest fires also affect inhabited areas. This element is also plaguing the territory of Portugal. Forest fires are plaguing Portugal every year, for example, last year during the summer, with over 100 people dead, the most tragic forest fires in the country over a number of years. The largest forest fire in 2017 was in the Pedrogao Grande area. The aim of the paper is to evaluate this natural disaster in the form of a case study. Part of the article is also the precautionary measures that took place after one year of this tragic event.