Ve své exkurzi do sedmdesátých let sleduje autor článku posouzení stavu nosných konstrukcí po požáru Veletržního paláce v Praze Holešovicích (14. srpna 1974). Oprava rozsáhlé nosné konstrukce byla velmi náročná na projektovou činnost i na provedení vlastní stavby.

Požární odolnost je schopnost stavebních konstrukcí odolávat účinku plně rozvinutého požáru, aniž by došlo zejména k narušení jejich únosnosti a stability, celistvosti a izolační schopnosti. Požadavek požární odolnosti musí splňovat všechny nosné a požárně dělicí konstrukce.

Laboratorní zkoušky požárních dveří, jimiž byla ověřována výrobcem deklarovaná požární odolnost, které provedla Česká obchodní inspekce v roce 2013, prokázaly závažné nedostatky. Vzhledem k negativním výsledkům těchto zkoušek a závažnosti zjištění pokračovaly kontroly požárních dveří také v letech 2014 a 2015. Jak dopadly?

V České republice je jako základní veličina pro určování požárního rizika zavedeno požární zatížení. Jednotkou je kilogram smrkového dřeva na metr čtvereční požárního úseku. Uvolněné teplo z tohoto zatížení se rovná uvolněnému teplu ze všech hořlavých látek v PÚ.

Aby se minimalizoval rozsah škod způsobených požárem, dělí se objekty do požárních úseků. Požární úsek je prostor v objektu, který je od ostatních prostor oddělen požárně dělicími konstrukcemi, tedy konstrukcemi s požární odolností, ať již nosnými nebo nenosnými.

Na základě umístění konstrukčních částí druhu DP1, DP2 a DP3 v požárně dělících a nosných konstrukcích zajišťujících stabilitu objektu nebo jeho částí je definován konstrukční systém objektu z požárního hlediska.

Nárůst počtu požárů v roce 2015 oproti roku 2014 je 17 %. Celkem v roce 2015 hasiči zasahovali u téměř 20 tisíc požárů. Z ohrožených prostor bylo v roce 2015 evakuováno 63 462 osob.

V České republice jsou stavební konstrukce hodnoceny na základě toho, z jakých stavebních materiálů a výrobků sestávají. Smyslem klasifikace je stanovit chování konstrukcí za požáru jako celku, tedy jakým způsobem mohou hořlavé stavební výrobky použité v konstrukci zvyšovat intenzitu požáru a zda mohou mít vliv na její únosnost a stabilitu.

Požární výška objektu je důležitým vstupním údajem, od kterého se dále odvíjí požadavky na požární bezpečnost budovy a bývá často předmětem chybné intepretace. Za požární výšku tak často bývá nesprávně například uvažována výška od upraveného terénu či naopak výška po atiku či hřeben střechy.

Klíčovou klasifikací hořlavosti stavebních výrobků v celoevropském měřítku jsou třídy reakce na oheň. Na národní úrovni je v ČR dále používán index šíření plamene po povrchu či hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech.

V létě 2014 jsme zveřejnili článek o výsledcích kontroly protipožárních dveří. Výsledky kontroly se v běžném tisku objevily až letos. S ohledem na časovou prodlevu je pro investory důležitější, jaké dveře aktuálně vyhovují. Požadavky na protipožární odolnost splňují například dveře PYROBOARD od výrobce CAG.

Způsob zateplení po výšce objektu z hlediska volby tepelného izolantu se výrazně zjednoduší. Zrušeno bude rozdělení budov na stávající a novostavby z hlediska způsobu zateplení. Vyplývá to z dokončené revize ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení.

Nová výšková stavba AQUILA vytváří symbol a určuje novou tvář města. Profesionálové ve stavebnictví oceňují hybridní konstrukci s dřevěnými obvodovými stěnami. Sádrovláknité desky o ploše pěti fotbalových hřišť na stavbu vyrobila a dodala společnost Fermacell.