Vize v oblasti požární prevence

Úvod

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR zpracovalo Koncepci požární prevence 2018 – 2021[1], kterou schválil generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR 27. března 2018 (dále jen „koncepce“). Tímto dokumentem se upravuje vývoj požární prevence do roku 2021. Naplněním schválených cílů by mělo dojít k poměrně zásadním změnám v přístupu k požární prevenci v ČR, zejména v oblasti navrhování požární bezpečnosti staveb. Globální cíl – Zefektivnění a zjednodušení požární prevence, by měl být podkladem pro novou právní úpravu zákona o požární ochraně.

1. Nastavení cílů HZS ČR v oblasti požární prevence

Oblast požární prevence představuje soubor činností, které na sebe navazují, doplňují se a vyhodnocují se. Zjednodušeně lze uvést, že požární prevence začíná umísťováním stavby do území, navrhováním stavby a jejím uvedení do užívání. Dále jsou stanoveny podmínky pro bezpečné provozování činností právnickými a podnikajícími fyzickými osobami a podmínky pro bezpečné chování fyzických osob. V případě vzniku požáru se zjišťuje příčina jeho vzniku a šíření. Veškeré poznatky z těchto činností se evidují, analyzují a řeší se nevyhovující stav. Koncepce definovala současné problémy požární prevence a to jak na straně adresátů povinností, tak na straně kompetencí veřejné správy a vyhodnotila jejich závažnost. K řešení bylo vybráno 5 klíčových problémů, které budou řešit strategické cíle.

1.1 Změny v navrhování požární bezpečnost staveb – strategický cíl č. 1

Změny v navrhování požární bezpečnosti staveb by měly směřovat dvěma směry. První směr vede k provedení úprav stávajících projektových požadavků tak, aby se zvýšila jejich úroveň a srozumitelnost. K tomu budou využity různé nástroje od změn technických předpisů až po vytvoření podpory např. formou databáze častých dotazů. Druhý směr, podstatně náročnější, si klade za cíl zanalyzovat právní základnu v České republice i vybraných zahraničních zemí a navrhnout základy – celkovou koncepci k navrhování požární bezpečnosti staveb. Ta může být zcela nová, částečně nová nebo v konečném důsledku může být konstatováno, že naše pojetí je vyhovující a provedly by se pouze dílčí úpravy. Na základě výstupů z tohoto cíle by bylo přistoupeno ke změně právních předpisů a technických norem. Nedílnou součástí tohoto cíle je i přehodnocení rozsahu výkonu státního požárního dozoru při vydávání závazných stanovisek, tzn. druhy staveb, zejména dle účelu užívání, u kterých se bude státní požární dozor vykonávat.

1.2 Úpravy statistického sledování událostí – strategický cíl č. 2

K zajištění požární bezpečnosti jsou nezbytné zdroje informací a jejich analyzování. Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen „HZS ČR“) dlouhodobě vede databázi informací o požárech a jiných událostech. Současnost ukazuje, že k tomu, abychom mohli účinně využívat data, která můžeme získat při požáru a šetření jeho příčiny, bude nutné stávající praxi přehodnotit a navrhnout vhodnější řešení. To nespočívá pouze v tom, že změníme sledovaná data. Musí být zajištěno, aby ti, kteří data sbírají, byli na tuto činnost odborně připraveni. Pro sledování např. úrovně požární bezpečnosti staveb, bude nutné pro výše citovaný sběr dat daleko hlubších znalostí, než se doposud požadovalo.

1.3 Monitoring trendů s negativním vlivem na požární bezpečnost – strategický cíl č. 3

Vývoj nových materiálů, technologií a výrobků přináší společnosti i nová neznámá rizika. Přestože vznik požáru se řídí přírodnímu zákony, je někdy obtížné působení těchto zákonů u nových materiálů apod. předvídat. Proto se jeví jako velice účelné sledování rozvoje vědy a techniky a zavádění novinek do života společnosti. Pokud bude informace k dispozici dostatečně včas, je možné řešit prevenci před požárem např. v rámci bezpečnostního výzkumu a výsledky, pokud to bude nutné, zapracovat do předpisů nebo je realizovat jiným způsobem. Tím by mohla být zajištěna nejen odborná stránka, ale i objektivita výsledků. Eliminován by tak byl „negativní“ lobismus, který prosazuje nové výrobky bez ohledu na rizika, které nezná, nebo v horším případě zamlčuje. Vytvoření monitoringu trendů s negativním vlivem na požární bezpečnost by mohlo vhodným způsobem doplňovat zejména strategický cíl č. 2 a tím udržovat požární bezpečnost na akceptovatelné úrovni.

1.4 Optimalizace metodického řízení – strategický cíl č. 4

Rozsah výkonu státní správy na úseku požární prevence je značně rozsáhlý co do různorodosti problematiky, tak množství vyřízených podání či úkonů provedených z moci úřední. Výkon státní správy vůči právnickým a fyzickým osobám je zpravidla na hasičských záchranných sborech krajů. Dále je uzákoněn zvláštní požární dozor, který vykonávají přesně definované státní orgány. Řízení výkonu je zákonem svěřeno Ministerstvu vnitra – generálnímu ředitelství HZS ČR. Další částí systému jsou osoby s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany, které dosud nepodléhají žádnému metodickému ani jinému řízení. Popřípadě by to mohla být i odbornost v projektování požární bezpečnosti staveb. Tento cíl by měl navrhnout řešení účelného a systematického řízení výše uvedených subjektů. U veřejné správy by to měl být jednoznačně jednotný výkon v rámci celé ČR a u odborně způsobilých osob a projektantů by tímto měla být udržována nezbytná míra odbornosti.

1.5 Změny předpisů, které upravují oblast požární prevence – strategický cíl č. 5

Obsahem tohoto cíle je vyhodnocení účinnosti stávajícího zákona o požární ochraně ve všech oblastech řešících požární prevenci a navržení nové úpravy, pokud to bude účelné. To znamená, že nemusí být změněno vše. Budeme prosazovat, aby fungující a vyhovující mechanismy byly zachovány. Výsledky strategických cílů 1 až 4 by se měly promítnout do tohoto posledního cíle.

Závěr

Cíle koncepce musí být řešeny na základě diskuse se všemi zainteresovanými stranami. Problematika se dotýká širokého spektra adresátů. Od povinností občanů, stavebníků, projektantů, provozovatelů činností, osob s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany až po státní instituce, kraje a obce. Zdůrazňuji, že není cílem zbořit vše vytvořené a fungující. Tvorba regulací musí vycházet ze společensky uznaného předpokladu, tj. ochrana před negativními účinky požáru je a vždy bude kompromisem mezi společensky akceptovatelnou mírou ochrany, mírou omezení uživatelů předpisů a finanční náročností.

Použitá literatura

1. Koncepce požární prevence 2018 – 2021, čj.: MV-6585-6/PO-PRE-2018