Příčiny a okolnosti vzniku požárů památek
I sebemenší požár znamená pro památkově chráněné stavby obrovské riziko. Martin Podjukl popisuje některé charakteristické znaky a okolnosti vzniku mediálně zajímavých případů požárů památek. Společně s rozborem dílčích a méně známých požárů historických a církevních budov lze zhodnotit současné možnosti a limity požární ochrany těchto unikátních staveb.
Obsah přednášky:
- 08:54 Měšťanské domy v Českém Krumlově
- 11:10 Požáry zámků s příčinou technická závada
- 13:58 Dům Kouniců v České Lípě
- 16:40 Zámek Červená Řečice
- 18:41 Požáry s příčinou porušení povinností při rekonstrukci (Libušín)
- 22:56 Zámky Plumlov, Zákupy a Planá
- 27:59 Chrám sv. Gorazda - požáry způsobené běžným provozem
- 28:36 Děkanství Sedlčany
- 29:54 Cisařský špitál sv. Antonína
- 30:36 Kostel v Gutech a další úmyslně založené požáry
- 32:56 Shrnutí
Kulturní památky mají z hlediska požární bezpečnosti některá specifika. Jsou to často shromaždiště velkého počtu osob, obvykle mají složité podmínky pro zásah – přístupnost, zdroje vody, strmé a vysoké věže, vzácné interiéry –, instalace PBZ obvykle narušuje historickou hodnotu, stavební řešení nesplňuje požadavky požární bezpečnosti atd.
Z evidence škod památek způsobených požárem vyplývá výrazný nárůst v roce 2014. Příčinou jsou dva významné a mediálně známé požáry chaty Libušín a kostela v Gutech. Podrobně se Martin Podjukl věnuje požárům měšťanských domů v Českém Krumlově z roku 2018, kde byla příčinou závada na vnějším osvětlení, požárům s technickou příčinou bez zanedbání jakýchkoliv povinností, a to zámky Krakovec, Bělá pod Bezdězem a Dolní Tošanovice.
Poslechněte si také
Obnova Libušína slovy architekta Jakuba Masáka
Jak skloubit moderní požadavky na dřevěné konstrukce s historickou roubenou stavbou? A lze aplikovat současné systémy požární bezpečnosti v replice historické konstrukce?
Dům Kouniců v České Lípě měl škodu asi 10 milionů korun, příčinou byla neopatrnost stavební firmy při nalepování asfaltové hydroizolace při údržbě střechy. Na zámku Červená Řečice byla požárem zničena kupole arkýře, ale díky včasnému zásahu se oheň nerozšířil. Příčinou bylo přenesení ohně větrem z lokálních ohnišť v areálu zámku, kde se pálily krabice, dřevo apod. Památky, kde hořelo z důvodu zanedbání povinností při rekonstrukcích, jsou např. hrad Grabštějn, zámek Dobříčany a také zmiňovaná chata Libušín. Kostel v Gutech, jak je široké veřejnosti známo, byl zapálen úmyslně.
Tyto a další požáry památek jsou podrobněji analyzovány v přednášce kpt. Ing. Martina Podjukla ve videu.
Z popsaných skutečností v přednášce vyplývá, že veřejně přístupné památky (hrady a zámky) hoří ojediněle a škody jsou minimální, nejčastěji hoří památky využívané jako stavby určené k bydlení, církevním obřadům nebo k pronájmu. Nejvíce jsou ohroženy památky, u kterých nejsou dodrženy základy objektové bezpečnosti. Úmyslně založené požáry se týkají často církevních objektů. Významné škody vznikají převážně na památkách celodřevěné konstrukce. Úmyslně založené požáry nejsou obvykle motivovány zničením památky, ale např. zahlazením stop po jiné trestné činnosti.
Přednáška zazněla na konferenci Požární bezpečnost staveb v rámci veletrhu For Arch 2019 v Praze. Na konferenci dále vystoupili: Eva Polatová, Národní památkový ústav, Ing. arch. Jakub Masák, Masák & Partner, doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, Ing. Marek Pokorný, Ph.D., Fakulta stavební ČVUT v Praze, UCEEB, Ing. Robert Prix, Archaplan, Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., Profesní komora požární ochrany, Peritas.
Fotogalerie
kpt. Ing. Martin Podjukl, vrchní komisař ve funkci vyšetřovatel požárů Ministerstva vnitra ČR, generálního ředitelství HZS ČR, odbor prevence. Je absolventem VšB-TU Ostrava, obor bezpečnostní inženýrství. Od roku 2005 ve služebním poměru působil zejména v oblasti ochrany kritické infrastruktury. Od roku 2011 se zaměřuje na analytickou činnost související s problematikou požární prevence a vyšetřování příčin vzniku požárů. V rámci své profese publikuje a přednáší.