Historie, současnost a vize pro požární bezpečnost staveb v ČR

Obsah přednášky:

• 0:22 Historie požární bezpečnosti – vznik prvních předpisů ve starém Římě a norem u nás, jejich rozvoj v druhé polovině 20. století
• 17:28 Normy požární bezpečnosti po roce 2000 a po vstupu ČR do EU
• 19:47 Normalizace oboru požární bezpečnost staveb dnes
• 20:50 Vize požární bezpečnosti
• 25:17 Závěr

Druhá polovina minulého století představovala po 2. světové válce dramatický rozvoj v oblasti stavebnictví. Masivní rozvoj unifikované panelové bytové výstavby, ale též občasná a průmyslová výstavba si vyžádaly novodobý koncept v hodnocení požární bezpečnosti staveb včetně pokročilého prokazování požárních vlastností stavebních výrobků a konstrukcí. Podstatné změny nastaly zejména v 70. letech, kdy výzkumný tým pod vedením pana doktora Vladimíra Reichela s poznatky ze zahraničí uvedl v život a dále intenzivně rozvíjel tzv. požární kodex, na jehož základech stojí požární bezpečnost staveb v ČR dodnes.

Poslechtěte si také

Pětipodlažní dřevostavby a požární bezpečnost na Slovensku
Na dřevostavby byly v požárním kodexu historicky kladeny přísné požadavky a značná omezení. V přednášce je rámcově prezentován slovenský přístup k požární bezpečnosti vícepodlažních dřevostaveb, který v posledních letech prošel výraznou změnou.

Jak navrhovat větrané fasády z hlediska požáru
Diskusi o požární bezpečnosti větraných fasád uspíšil tragický požár bytového domu Grenfell Tower v Londýně. Jak by se měly navrhovat a jak zkoušet větrané fasády vysvětluje Ing. Marek Pokorný, Ph.D., z Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Požární hledisko kontaktních zateplovacích systémů dle ČSN 73 0810:2016
V srpnu roku 2016 vstoupilo v platnost nové znění základní normy požární bezpečnosti ČSN 73 0810:2016, v níž, krom jiných změn, dochází k výrazné transformaci požadavků na používání hořlavých a nehořlavých tepelných izolantů v ETICS.

Důležité změny pro požární obor s ohledem na politické směřování státu se odehrály při změně režimu (1989), rozpadu Československa (1993) a vstupem ČR do Evropské unie (2004) s postupným zaváděním evropských návrhových norem (Eurokódů) či systémem jednotného zkoušení a klasifikace stavebních konstrukcí a výrobků. Daleko více informací zaznělo v přednášce, kterou si můžete poslechnout ze záznamu na začátku článku.

Přednáška zazněla na konferenci Požární bezpečnost staveb v rámci veletrhu For Arch 2019 v Praze. Na konferenci dále vystoupili: Eva Polatová, Národní památkový ústav, Ing. arch. Jakub Masák, Masák & Partner, Ing. Martin Podjukl, MV ČR, HZS ČR, doc. Ing. Vladimír Mózer, PhD., Žilinská univerzita v Žilině, Ing. Robert Prix, Archaplan, Ing. Martin Pospíšil, Ph.D., Profesní komora požární ochrany, Peritas.

Ing. Marek Pokorný, Ph.D., absolvoval Fakultu stavební ČVUT v Praze (2005). Od roku 2007 působí jako oborný asistent na Katedře konstrukcí pozemních staveb. Šest měsíců hostoval v požární laboratoři na univerzitě Stord-Haugesund v Norsku (2009/2010). Disertační práci (2012) zpracoval na téma Instalační šachty z požárního hlediska. Od roku 2013 je vědecko-výzkumným pracovníkem v požární laboratoři UCEEB ČVUT v Praze. Je spolupracovníkem TNK 27 – Požární bezpečnost staveb.

Fotogalerie

Přednášející konference Požární bezpečnost staveb 2019 (zleva, zdola): Jakub Masák, Masák & Partner, Robert Prix, Archaplan, Eva Polatová, Národní památkový ústav, Martin Podjukl, MV ČR, HZS ČR, Petr Bohuslávek, TZB-info, Vladimír Mózer, Žilinská univerzita v Žilině, Michal Netušil, ČVUT, Marek Pokorný, ČVUT, UCEEB

Panelová diskuse konference Požární bezpečnost staveb 2019 (zleva): Vladimír Mózer, Žilinská univerzita v Žilině, Robert Prix, Archaplan, Pavel Rydlo, ISOVER, Marek Pokorný, ČVUT, UCEEB, Petr Bohuslávek, TZB-info

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.

Panelová diskuse konference