"Téměř stejně dlouho jako se vyvíjí vědomí o nutnosti ochrany životního prostředí trvá také diskuze o rozvoji. Na úkor toho podstatného je tato diskuze řízena ideologicky." Přinášíme našim čtenářům zamyšlení předního evropského propagátora pasivních domů a udržitelného rozvoje Prof. Dr. Wolfganga Feista.
Aby mohly být dosaženy globální cíle ochrany klimatu, musí být v rámci EU sníženy emise CO2 do roku 2050 o 80 - 95 %. V oblasti budov je na rozdíl od většiny ostatních oblastí možné při přijatelné náročnosti a při využití v současnosti dostupných technologií dosáhnout 100 % snížení. Rychlé udržitelné jednání je závazkem stejně jako příležitostí - v regionálním i v celostátním rámci.
V lednu jsem publikoval článek o připravované revizi ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov, Část 2: Požadavky. Vyjádřil jsem se ke změnám jednotlivých kapitol. Od té doby došlo k dalšímu posunu ve vývoji revize normy. Mění se princip stanovení požadavku na teplotní faktor konstrukce a bezpečnostní přirážka teplotního faktoru. Probíhá diskuse o požadavku na vnitřní povrchovou teplotu oken.
Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.
Navrhnout a postavit dům na klidném místě za obcí je standardní zadání, které ničím nepřekvapí. V obci Myslejovice v Olomouckém kraji v průměrné výšce 353 metrů nad mořem stojí zajímavě řešený nízkoenergetický dům, který řešil kromě jiného i využití komínu. O pasivním domě původně majitel vůbec neuvažoval. Závěrečná měření ho mile překvapila. Je citlivě zasazený do krajiny a nabízí celou řadu úprav, které mohou být zajímavé i pro ostatní stavebníky.
Mezinárodní odborný seminář ve Volyni se stal za dobu svého trvání jakousi Mekkou všech, kteří se v oblasti dřevostaveb pohybují. Letošní patnáctý ročník se vyznačoval zvýšeným zájem návštěvníků i přednášejících. Hovořilo se o nové éře v moderních stavebních systémech. Uvnitř článku rozhovor s arch. Smolou živě.
Při výběru oken je třeba brát v úvahu nejen jejich tepelněizolační vlastnosti, ale i jejich součinitel prostupu tepelného slunečního záření. Někdy jsou okna s většími solárními zisky žádané. V případě, že řešíte otázku jak pasivní solární zisky omezit, je vhodné volit okna se nízkým součinitelem prostupu tepelného slunečního záření.
Na začátku měsíce května se ve Vysokých Tatrách konal již 16. ročník mezinárodní konference Tepelná ochrana budov s podtitulem Aktuální tepelnětechnické požadavky a trendy. Konference proběhla v období úprav právních a technických předpisů souvisejících s energetickým hospodařením budov a implementace nové evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov.
Kvalitní zateplení fasády hraje při snižování energetické náročnosti budov klíčovou roli. Fasády představují jeden z hlavních zdrojů tepelných ztrát. Pro kontaktní zateplovací systémy doporučuje společnost ROCKWOOL především izolační desku Frontrock MAX E. Kvalita dvouvrstvých patentovaných desek ROCKWOOL se rovněž potvrdila při aplikaci v systémech ETICS.
Z čeho bude Váš nový dům? Konstrukce obvodových stěn ovlivní nejen provozní náklady, ale i vnitřní komfort a pohodlí obyvatel. Vyberte si tu NEJLEPŠÍ! Článek představuje systémy Ytong Lambda, Ytong Theta a Ytong P2-400 s izolačními deskami nové generace Ytong Multipor.
Dřevěné sendviče není třeba představovat z hlediska vhodnosti pro opláštění větších veřejných budov v pasivním standardu. Víme, že dřevo, jako obnovitelný stavební materiál má významný nízkoenergetický potenciál a i z hlediska svázaných emisí má výborné parametry, s ohledem na zátěž životního prostředí v celém životním cyklu stavby.
Technické podklady by měly poskytovat dostatek jednoznačných informací. Význam stavebně-energetických výpočtů stoupl s dotačními programy pro pasivní domy. Nyní je nutné zpřesnění definice energeticky nulových domů jako logického pokračování pasivního domu s přiměřeným doplněním o aktivní energetické prvky.
V současnosti se stále více prosazují nízkoenergetické nebo pasivní domy. Jsou projektovány tak, aby nedocházelo k zbytečným únikům energií, a tím se stávají takřka vzduchotěsnými. Na jedné straně získáme úsporu za energii, ale na straně druhé zamezujeme přívodu čerstvého vzduchu infiltrací. V místnostech tak vznikají plísně a snadněji se množí mikroorganismy, bakterie a viry.
Přestože v Německu a Rakousku byly takovéto domy již běžným standardem, v Česku jej oslavovali jako lokálního pionýra. Vápenopísková stavba se sedlovou střechou založená na drti z pěnového skla, která je certifikována v Passivhausinstitutu Dr. Wolfganga Feista v Darmstadtu, má za sebou celou řadu odborných měření a nepřeberné množství návštěv. Byli jsme na jedné z nich.
