15. mezinárodní konference o pasivních domech Passivhaustagung 2011

Pasivní dům celosvětově na vítězném tažení

15. mezinárodní konference Passivhaustagung 2011 spouští celosvětový obrat k energetické efektivitě

15. ročník mezinárodní konference o pasivních domech Passivhaustagung může být se svým bohatým programem zcela po právu označen jako celosvětově největší konferencí k tématu energeticky úsporného stavění. Z přibližně 1200 účastníků konference z 50 zemí světa přijela celá polovina z jiných než německy mluvících zemí. Návštěvníkům se nabízel doposud nejrozsáhlejší program, jaký byl kdy na této konferenci představen. Už dva dny před zahájením konference se na stavební fakultě v Innsbrucku konal základní seminář o pasivních domech v angličtině pro více než 80 "nováčků" z celého světa. Jeden den před a jeden den po konferenci se uskutečnilo celkem 9 exkurzí do pasivních domů pro asi 450 účastníků, aby měli možnost pochopit a poznat informace zmiňované v tolika příspěvcích také na vlastní oči. K tomu patřily i speciální exkurze, jako např. návštěva veřejných budov v pasivním standardu pro magistrát města Oslo nebo návštěva celosvětově největších obytných areálů v pasivním standardu – komplexu „Lodenareal“ a olympijské vesnice O3 v Innsbrucku, kterých se zúčastnila jihokorejská skupina a ruská delegace se členy ruské Státní dumy.

Od 27. do 28. 5. probíhal samotný kongres s 80 mluvenými příspěvky a posterovými prezentacemi z celého světa. Souběžně s kongresem prezentovalo téměř 100 vystavovatelů výrobky a systémy výhradně pro pasivní domy. V této volně přístupné výstavě bylo ve fóru vystavovatelů prezentováno dalších 38 přednášek o komponentech pro pasivní domy. A nakonec se ještě představilo 10 ze zatím 27 regionů, kde pasivním domům svítí zelená: Brusel, Oslo, Alta Valtellina v Itálii, Frankfurt, Hannover, Norimberk, rakouské spolkové země Vorarlbersko a Dolní Rakousko, Vídeň a Wels. Ty ukázaly úspěšné příklady podpory pasivní výstavby na politické úrovni formou deklarací pro pasivní výstavbu. Bezplatné řemeslné fórum poskytlo příležitost seznámit se s nároky na kvalitu provádění a informovat se o způsobu návrhu detailů.

Pro úspěšný průběh obsáhlého programu konference bylo trvale k dispozici 50 pracovníků přímo od hlavního organizátora, německého Passivhaus Institutu (PHI).

Obr. 1: 15. mezinárodní konference Passivhaustagung s vedoucími všech pracovních skupin
Zdroj: PHI/LANG consulting

Svět čelí velkým výzvám

Podle nové zprávy Mezinárodní energetické agentury (IEA) stouply v roce 2010 celosvětově globální emise oxidu uhličitého o 1,6 gigatun na celkových 30,6 gigatun. To je dosud nejvyšší nárůst od počátku měření. Omezení globálního oteplování na 2 °C už je jen utopií,“ prohlásil na konci května v Londýně hlavní ekonom IEA Fatih Birol. „Je to mimořádná výzva, chceme-li ještě tohoto cíle dosáhnout a udržet globální oteplování pod dvěma stupni.“ Podle prognóz Klimatické rady OSN je 50 % pravděpodobnost, že globální průměrná teplota stoupne do roku 2100 o více než 4°C. „Výsledek by byl zničující,“ varoval britský ekonom Nicholas Stern. „Takové oteplení by ohrozilo životy stovek milionů lidí na celém světě, vedlo by k masové migraci a ke konfliktům. Každý, kdo má zdravý rozum, by se pokusil takové riziko drasticky omezit.“

Zároveň bylo po zničující atomové katastrofě ve Fukushimě logicky rozhodnuto o odstoupení od jaderné energie v Německu do roku 2021 a ve Švýcarsku do roku 2034. Spoléhat se místo toho na uhelné nebo plynové elektrárny by bylo krokem v kolektivní sebezničení.

Energetická efektivita je klíčem k energetické revoluci

Hned v úvodním projevu konference uvedl náměstek tyrolského hejtmana Anton Steixner z ÖVP: „Pasivní dům je budoucnost. V Tyrolsku se pasivní dům výborně etabloval.“ Theodor Zillner ze Spolkového ministerstva pro dopravu, inovace a technologie jde rovnou k věci: „Výsledky vývoje Prof. Dr. Wolfganga Feista před 20 lety byly revoluční. Už před 18 lety dal před IEA najevo, že energetická efektivita představuje klíč k naší energetické budoucnosti.“

Také Clemens Haury z Evropské komise (generální ředitelství pro energii) potvrdil: „Energetická efektivita patří v Bruselu mezi hlavní témata. Podíl energie z obnovitelných zdrojů lze v příštích 10 letech zdvojnásobit na 35 %, ale ze všeho nejdůležitější je zlepšení energetické efektivity. Tím lze ušetřit celkem přes 50 % spotřeby energie bez ztráty komfortu. Vzhledem k tomu, že budovy jsou v EU zodpovědné za celých 40 % spotřeby energie, je standard pasivního domu tím nejlepším a nejvýhodnějším řešením.“

Evropská komise připravila na základě plánu energetické efektivity a Směrnice o energetické náročnosti budov požadující „domy s téměř nulovou spotřebou energie“ od r. 2021 půdu pro rychlé zavedení nejvyšších standardů energetické efektivity. „Pokud by byly jednotlivé státy při jejich zavádění liknavé, bude EU v roce 2013 po zhodnocení prováděných opatření bez váhání ukládat sankce proti těmto zemím. V neposlední řadě je to strategický zájem Evropy, zbavit se co možná nejdříve závislosti na dovozu energie,“ říká Haury na adresu států EU.

Pasivní dům závazně od roku 2012

Náměstek hejtmana Hannese Gschwentnera (SPÖ) z tyrolské zemské rady pro bydlení a životní prostředí to vidí jasně: „Pasivnímu domu už není možné se vyhnout. Představuje nejen důležitý přínos pro úspory energie, ale také pro dosažení cílů ochrany klimatu. Tyrolsko se stává Mekkou pasivního domu. I díky profesuře Dr. Feista v Innsbrucku zaznamenal pasivní dům v Tyrolsku po dlouhém „období sucha“ konečně razantnější rozvoj. V roce 2009 to byly jen 2 %, v roce 2010 již 10 % a v roce 2011 to bude už více než 50 % všech nových bytů, které nabízejí komfort pasivního domu. Dotace na výstavbu bytů je důležitým řídicím prvkem, proto budou v Tyrolsku od roku 2012 podporovány už jen pasivní domy.“ Tyrolsko se tak stane druhou spolkovou zemí hned po Vorarlbersku, které již v roce 2007 úspěšně zavedlo standard pasivního domu pro všechny dotované bytové domy.

Dr. Klaus Lugger, generální ředitel Neue Heimat Tirol (NHT) – největšího tyrolského veřejného investora – a prezident evropské asociace investorů z veřejného sektoru dodává: „Cokoliv jiného by nedávalo vůbec žádný smysl. Pokud vícenáklady oproti minimálnímu standardu výstavby dělají pouze 3 %, ale úspory nákladů na energie představují více než 50 % po celou dobu užívání budovy, nahrává vše jednoznačně pasivnímu domu.“ NHT v současnosti vlastní oba dva celosvětově největší obytné komplexy v pasivním standardu a navíc vedle stávajících 1400 bytových jednotek buduje dalších 1000 bytů v 15 obytných stavbách v pasivním standardu. Hannes Gschwentner k tomu uvedl, že Tyrolsko bude usilovat o to stát se 28. „pokrokovým regionem“ Evropy v oblasti pasivní výstavby.

Tak by se zařadilo k dalším 27 regionům Evropy s celkem 25 mil. obyvateli, které podporují pasivní domy. Zvláštní pozornost si zaslouží region Brusel-hlavní město, který již 21.12.2007 přijal rozhodnutí stavět od roku 2010 všechny veřejné budovy a od roku 2015 všechny novostavby jedině ve standardu pasivního domu. Tím pádem tento region důsledně zavádí již o 6 let dříve standard, který předepisuje směrnice EU jako minimální až od roku 2021. Impulsem mohla být „Výzva k předkládání návrhů ukázkových budov“, která dala v průběhu 3 let podnět pro 117 objektů ve standardu pasivního domu s celkovou plochou 265 000 m² od bytových domů, přes školy a školky až po kancelářské budovy.

Obr. 2: Zdroj: Brožura “BRUSSELS - from eco-building to sustainable city” („Brusel – od ekostavby po trvale udržitelné město“) / Evelyne Huytebroeck, ministryně regionu Brusel-hlavní město pro životní prostředí, energii, městskou obnovu a sociální zabezpečení

Ve Velké Británii je pro všechny novostavby od roku 2016 povinnost stavět budovy bez emisí CO₂, tzv. „Zero CO₂-Emission building“. Henrietta Lynch z Jižního Walesu však ve svém dokumentárním filmu prostřednictvím rozhovorů s různými projektanty a stavebními firmami poukázala na to, že proces selhává na nedostupnosti komponentů vhodných pro pasivní domy ve Velké Británii a s tím související nutnosti importovat výrobky ale i odborný personál z Německa a Rakouska. Toto by však mělo probrat oslabené stavební hospodářství ve Velké Británii, aby využilo šance ozdravit hospodářství i díky inovacím z oblasti pasivní výstavby. V souvislosti s tím upozornil Bill Butcher z West Yorkshire, jak lze při použití tradičního dvouvrstvého zdiva, které je využíváno u 75% novostaveb ve Velké Británii, vytvořit standard pasivního domu. Ve své přednášce představil hlavně řešení vzduchotěsnosti objektu a řešení tepelných mostů pro tento typ obvodové stěny.

Norská skupina návštěvníků konference s 74 účastníky byla největší po Německu a Rakousku. Není to až tak překvapivé vzhledem k tomu, že město Oslo také přijalo rozhodnutí stavět od roku 2014 všechny veřejné budovy už jen v pasivním standardu a uplatňovat pasivní standard i u co nejvíce rekonstrukcí.

„Think gobal, act local“ („Mysli globálně, konej lokálně“)

„Principy pasivního domu jsou na celém světě stejné“, podotkly Angela Espenberger a Sarah Mekjian z Mezinárodní asociace pro pasivní domy (International Passive House Association - iPHA). „Pouze detaily je třeba uzpůsobit regionálním klimatickým a konstrukčním podmínkám“. Organizace iPHA získala během jednoho roku přes 1000 nových členů z 38 zemí a celosvětově propojila aktivity týkající se pasivních domů.

Heslem konference bylo také v této souvislosti „Pasivní dům v regionech“. Prof. Dr. Wolfgang Feist z Passivhaus Institutu definoval 8 klimatických zón s odlišnými okrajovými podmínkami:

1. Pouze vytápění
2. Pouze chlazení
3. Pouze odvlhčování
4. Vytápění a chlazení
5. Vytápění a odvlhčování
6. Chlazení a odvlhčování
7. Vytápění, chlazení a odvlhčování
8. „Lucky climates“ („Šťastná klimata): je možný plně pasivní provoz

Pro všechny regiony už mezitím existují příklady pasivních domů a řešení – a byli také přítomni účastníci ze všech těchto regionů. Účastníci z USA byly těsně za Norskem druhou nejpočetnější skupinou po německy mluvících zemích.

Americká armáda sází v nezávislosti na pasivní dům

Dr. Alexander Zhivov z US Army Corps of Engineers analyzoval ve své studii na příkladech několika armádních budov s různými klimatickými podmínkami, že pasivní dům představuje nejekonomičtější standard, který lze vytvořit i u rekonstrukcí stávajících armádních budov. Energetická nezávislost díky pasivním domům má pro armádu USA enormní strategický význam.

V Santiago de Chile byla úspěšně provedena bankovní budova jako pasivní dům, informoval o tom Dr.-Ing. Marcelo Huenchunir. V létě vyžaduje silné sluneční záření účinné stínění. Vysoké denní a nízké noční teploty umožňují pasivní chlazení budovy díky její tepelné akumulaci a nočnímu větrání. Dokonce lze tímto způsobem odvést i odpadní teplo ze serverů a bankomatů.

V Jižní Koreji už je sice technický stavební standard na vysoké úrovni, přesto pro úplnou implementaci pasivního domu do místních podmínek je ještě potřeba vyřešit řadu parametrů, které jsou zatím „v plenkách“. Díky vzniku německo-korejského partnerství architektonické skupiny HUDIGM s ArchitekturWerkstatt Vallentin byla vytvořena oboustranně výhodná situace, která vede k rozšíření standardu pasivního domu. V rámci tohoto partnerství mají být architektem Yoon-Boom Cho vedeny výhradně projekty pasivních domů. Několik pasivních domů již bylo postaveno a v současnosti jsou certifikovány PHI. Pro Koreu z toho vyplývá, že pasivní standard je jistě dobře přemístitelný a že Korea je v oblasti energetického stavění na nejnovější úrovni techniky. Jižní Korea je dnes 100 % závislá na importu energie a chce do roku 2050 dodávky energie z neobnovitelných zdrojů a z jaderných elektráren omezit na 10 %.

Se svým příspěvkem „Pasivní domy mezi 55. a 69. stupněm zeměpisné šířky“ vyvrátila Simone Kreutzer z Växjö rozšířený předsudek, že „ve Švédsku se nedá žádný pasivní dům postavit“. Jednak byly ve studii prokázány velké rozdíly ve výpočtech mezi národní švédskou definicí pasivního domu a mezinárodním standardem pasivního domu podle PHPP, a to na stovce realizovaných objektů. Stejně jako v mnoha jiných zemích se dostává národní normová výpočtová metoda k příliš výhodným teoretickým výsledkům výpočtu, které ale bohužel leží hodně pod skutečnými spotřebami. Naproti tomu výpočet podle PHPP odráží velmi dobře skutečné spotřeby. Mateřská škola v Åkersberga s měrnou potřebou tepla na vytápění 14,6 kWh/m²a podle PHPP jako „první mezinárodně certifikovaný pasivní dům ve Švédsku“ a řadový pasivní dům v nejsevernějším švédském městě Kiruna dokazují: „Také na dalekém severu lze stavět skutečné pasivní domy“.

Na podobnosti Lotyšska a Rakouska z hlediska klimatu, způsobu výstavby stejně jako zástavby z 60. a 70. let upozornila Agris Kamender z Technické univerzity v Rize. Na příkladu správní budovy ze 70.let rekonstruované s využitím prvků vhodných pro pasivní domy, např. s dřevěnou předsazenou fasádou tloušťky 40 cm a s integrovanými rozvody větrání, byly analyzovány náklady v průběhu životního cyklu délky 35 let pro různé energetické varianty sanace. Sanace na standard pasivního domu se ukázala jako to zcela finančně nejvýhodnější řešení.

„Památka při rekonstrukci na pasivní dům!“

Přesně dvacet příspěvků na konferenci se zabývalo rekonstrukcí stávajících objektů na standard pasivního domu. A nebyl v tom žádný problém. V pěti příkladech byly ale velmi působivé rekonstrukce památkově chráněných budov na standard pasivního domu nebo alespoň s využitím prvků pasivního domu.

Nejstarší představenou budovou byl pivovarský hostinec „Niedere Schloss“ z 15. století, který byl renovován na 4-hvězdičkový wellness hotel s prvky pasivního domu.

Obr. 3: „Niedere Schloss“ ” Počátek rekonstrukce
Zdroj: Arch. Martin Endhardt

Obr. 4: Po rekonstrukci na wellness hotel

Se souhlasem památkového úřadu byly historické římsy sejmuty, restaurovány a s přerušením tepelného mostu předsazeny před kontaktní zateplovací systém z minerální vlny tl. 16 cm. Odsouhlasena byla i energeticky kvalitní okna z dubového dřeva s trojsklem a restaurovaná špaletová okna. Vlhké obvodové zdi byly postupně podchyceny a postaveny na 10 cm pásy pěnového skla. Celý objekt byl Arch. Martinem Endhartem vybaven vysoce účinným komfortním větráním, aby se hoteloví hosté cítili dobře nejen ve wellness části hotelu.

Neméně ambiciózní byla rekonstrukce na pasivní administrativní budovu památkově chráněného objektu usedlosti „hraběcího Erbach-Schönbergského dvorního statku u Rimbachu“ z roku 1733. Zde mohl Arch. Peter Hinz s nadkrokevní a dodatečnou podkrokevní tepelnou izolací ve střeše docílit hodnoty U = 0,06 W/(m²K). Vnější stěny mohly být chráněny kontaktním zateplovacím systémem z minerální vlny tl. 20 cm a všechny fasádní ozdoby byly v měřítku obnoveny stejně jako původní pískovcový vlys. Stávající okna byla nahrazena jednokřídlými dřevěnými okny (hodnota Uw = 0,72 W/m²K) ve stejném stylu předsazenými o 20 cm. Tato budova původního hřebčína nyní poskytuje komfort moderní administrativní budovy s řízeným větráním s rekuperací a také systém zaznamenávání dat, který umožňuje monitoring po dobu dvou let. Měrnou potřebu tepla na vytápění se podařilo snížit na úroveň pasivního domu!

Obr. 5: Objekt z roku 1733 před rekonstrukcí

Obr. 6: Pasivní administrativní budova po rekonstrukci

Zdroj: Projekční kancelář Gruppe 7 GmbH, Foto: Fotostudio Thomas Keil

Starý tovární areál z roku 1870 s památkově chráněným režným zdivem a litinovými průmyslovými okny byl ve Welsu přestaven na novou centrálu společnosti Fronius. V areálu o ploše 20 000 m² byla pod vedením ateliéru PAUAT Architekten snížena spotřeba energie této historické zástavby z původních 225 kWh/(m²a) na 24 kWh/(m²a) pomocí 12 cm vnitřní tepelné izolace, oken vhodných pro pasivní domy, 60 cm tepelné izolace ve střeše a 30 cm drti z pěnového skla na terénu. Emise CO₂ se podařilo snížit dokonce o 95 %.

Obr. 7: Původní tovární areál z 19. století ve Welsu. Zdroj: PAUAT Architekten

Obr. 8: Rekonstrukce historické budovy na pasivní dům pro firmu Fronius ve Welsu. Foto: PAUAT Architekten/Luttenberger

Přes tucet dalších příkladů rekonstrukce na standard pasivního domu, zejména poválečných staveb, poukázal na enormní potenciál úspor v rozsahu 80–95 % při nanejvýš hospodárných okrajových podmínkách. Také výsledky studie dynamického výpočtu kapitálové hodnoty od Dr. Bertholda Kaufmanna a Dr. Witty Ebel z PHI provedené na několika rekonstruovaných objektech jasně ukazují, že rekonstrukce na standard pasivního domu představují ekonomické optimum. Náklady na uspořenou kilowatthodinu leží např. u projektu rekonstrukce objektu v Schlesierstraße na pasivní dům pod 0,06 €/kWh (cca 1,50 Kč/kWh) a tedy výrazně pod současnou cenou konečné energie.

Obr. 9: Energetický standard budovy optimální z hlediska nákladů při současných okrajových podmínkách (2011) na příkladu středoevropského klimatu. Zdroj: PHI

Vystavovatelé fóra výrobců pro pasivní domy také ukázali, že po 20 letech existence pasivního domu jsou ve velké míře k dispozici certifikované produkty pro pasivní domy pro téměř všechny oblasti použití. Výrobci stále častěji zjišťují, že se vyplatí investovat energii na inovaci do důsledného zavádění produktů pro pasivní domy na trh.

Na závěrečných exkurzích mohl Elmar Draxl z Neue Heimat Tirol prezentovat působivé výsledky po ročním provozu v současnosti největšího obytného komplexu v pasivním standardu Lodenareal. „Pro 354 bytů s užitnou plochou 26 000 m² jsme v minulém roce spotřebovali jen 246 m³ pelet pro vytápění. To odpovídá průměrné roční spotřebě 6 rodinných domů!“ Spokojenost obyvatel dosahuje úžasných 95 %. Není proto překvapivé, že zájem o byty v pasivním standardu je 7× vyšší, než kolik jich může Neue Heimat Tirol v současnosti nabídnout. Nepřekvapí ani to, že Neue Heimat Tirol už teď staví pouze pasivní domy.

Obr. 10: Mnoho mezinárodních účastníků exkurze se po působivé návštěvě doposud největšího obytného souboru v pasivním standardu Lodenareal v Innsbrucku (vlastník: Neue Heimat Tirol) od architektů teamk2 a din a4 shodlo, že je ČAS zavést celosvětově pasivní standard jako minimum. Zdroj: PHI/LANG consulting

Tato celosvětově největší konference o energeticky úsporném stavění jednoznačně prokázala: „Pasivní standard přispívá se svým mnohostranným využitím u novostaveb i u rekonstrukcí k redukci emisí CO₂ a spotřeby energie. Tato nepotřebná energie je tou nejjistější formou energie a cestou k nezávislosti“, shrnuje na závěr Günter Lang, tiskový mluvčí 15. mezinárodní konference Passivhaustagung. 14 mil. m² užitné plochy v pasivním standardu, které byly zatím v Evropě postaveny, ušetří v průběhu 40 let nejméně 10 miliard Euro na nákladech za energie a 8 mil. tun emisí CO₂. Takto lze rizika výrazně a dlouhodobě snížit.

16. ročník mezinárodní konference Passivhaustagung proběhne v Hannoveru od 4. do 5. května 2012.