Proč nestavět úsporně, když to lze

Německá preciznost v optimalizaci nákladů

Gernot Valentin, architekt a certifikovaný projektant pasivních domů, hovořil o nákladech na pořízení pasivního domu. Pasivní dům obvykle představuje větší požadavky na konstrukci spojené obvykle i s vyššími náklady. Ty jsou však vykompenzovány nižšími provozními náklady. Existují však případy, kdy jsou investoři limitováni maximální výší investice (veřejné zakázky, výše vlastního kapitálu). V takových případech je třeba pasivní standard dosáhnout za shodných finančních nákladů. Architekt Vallentin prezentoval několik takových příkladů.

Čtěte také článek z prvního dne konference Pasivní domy 2011

Prvním z nich byla mateřská škola, kdy celkové náklady byly limitovány nákladovými parametry poskytovatele dotace. S vynaložením takových nákladů je obvykle možné stavby pořídit a přitom dodržet příslušné zákonné požadavky. Přesto se podařilo dosáhnout pasivního standardu, a to volbou jednoduché dřevostavby s velmi jednoduchými detaily bez tepelných vazeb. Balkón v patře stavby slouží ke stínění přízemí, ale také jako požární úniková cesta, což výrazně zlevnilo opatření požární ochrany v interiéru.

Při jiné realizaci školy ve městě Aufkirchense se dosáhlo pasivního standardu důsledným členěním na zóny, kde jsou optimálně orientovány třídy na jih pro dosažení solárních zisků. Úspor investičních nákladů se dosáhlo zvýšením nosníků konstrukce střechy. Tím se snížil jejich počet a náklady na jejich dopravu. Doplněním tepelné izolace se navíc dosáhlo vyššího izolačního účinku. Náklady na střešní konstrukci se snížily o 23 tisíc eur.

Na závěr architekt shrnul, že při posuzování udržitelnosti je třeba brát v úvahu ekologické cíle i finanční zdroje. Na finančních zdrojích však závisí všechny rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové koncepce při navrhování pasivních domů vyžadují zvýšení plánovací úsilí. Hlavním předpokladem je kompaktnost staveb, zónování, konstrukce bez tepelných vazeb a mostů, optimalizace nosných konstrukcí. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard pak lze velice dobře sloučit.

Nekončící inovace v oknech

Jiná zajímavá přednáška zazněla z úst Franze Freundorfera (PHC Passivhausconsulting). Hovořil o nových typech okenních výplní, které se již masivně realizují v pasivních domech. Vnější část rámu okna je vytažena před křídlem okna až k hraně zasklení. To znamená, že rám okna může být opatřen až k hraně skla tepelnou izolací. Tímto řešením lze dosáhnout užšího rámu, než je obvyklé, a tím také zvýšit využitelné solární zisky.

Pozn.: Celý článek se snad naší redakci podaří získat pro čtenáře TZB-info.

A co na to vše naše redakce?

Veškeré prezentace obou dnů konference demonstrovaly zručné projektování a provádění pasivních domů. Celkový dojem, který se utvářel při dlouhé večerní cestě z Bratislavy, spočíval v naprosté samozřejmosti snah o co nejúspornější výstavbu při optimálních nákladech. Přitom posluchači nemuseli sledovat stereotypní prezentace stereotypních staveb. Naopak skvělá architektura šla ruku v ruce s nápaditým technickým řešením. To je rozvedení otázky, která je kladena v nadpisu tohoto článku.

Na závěr mi dovolte ještě jednu poznámku. Hlediště posluchačů konference s končícím druhým dnem přednášek řídlo jen velmi pozvolna, a to přesto, že většinu čekala před víkendem dlouhá cesta domů. Až do samotného konce bylo totiž na co se dívat. Celý dvoudenní program nezahrnoval jedinou komerční prezentaci, kterých bohužel bývají některé konference, i jednodenní, plné.

To ale mimo jiné dokazuje, že ačkoliv se konference Pasivní domy koná každý rok (střídá se po roce Brno a Bratislava), vzniká plno nového poznání, které lze sdílet s ostatními. Navrhování pasivních domů je tedy evidentně rostoucí obor, který, pokud už by nezpůsobil masivnější nárůst samotných realizací u nás a na Slovensku, tak alespoň, doufejme, povede k aplikaci alespoň některých principů do běžné rezidenční výstavby, která to nejvíce potřebuje. Snad k tomu přispěje i popularizace formou našich článků...