Každý den se ve své praxi setkáváme s „pasivními domy“. Dnes téměř každý architekt pasivní domy navrhuje a skoro každá firma je v ČR „běžně staví“. Velké poptávce a jejímu rozvoji napomohl program Zelená úsporám. Jaká je však skutečnost? Jaké pasivní domy se skutečně staví, jakých dosahují parametrů a hodnot? Na tyto otázky odpovídá tento příspěvek.
Období Velikonoc tradičně připomíná také seminář Dřevostavby ve Volyni. Již 16 let se tady každý rok scházejí nejrůznější nadšenci, aby představili nestárnoucí stavební materiál. Seminář je určen projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol, studentům a široké odborné veřejnosti.
Evropské směrnice a nařízení směrují společnost k vyššímu zájmu o energetickou spotřebu budov. Tato nařízení jsou většinou snadněji splnitelná u rodinných domků. U stále velkého počtu bytových domů, komerčních budov a budov veřejné obslužnosti je však nezbytné se nad jejich vysokou energetickou náročností i nadále zamýšlet.
Při výběru zasklení je vhodné pamatovat na určité parametry tak, aby výkon skla vyhovoval konkrétním potřebám. Nejvíce je třeba zohlednit tepelněizolační vlastnosti a ochranu proti slunečnímu záření, vzhled, protihlukovou izolaci a bezpečnost. Dle zadaných požadavků lze zvolit to nejlepší možné složení, ať se již jedná o izolační dvojsklo nebo trojsklo, které bude splňovat individuální potřeby.
Článek pojednává o vývoji měření vzduchotěsnosti obalových plášťů budov v České republice. Uvádí počáteční kritéria a chyby, které se dělaly. podrobně se věnuje současnému stavu měření vzduchotěsnosti a uvádí některé zajímavé postřehy z praxe. Příspěvek byl přednesen na konferenci Pasívne domy 2011.
Ve čtvrtek 29. března proběhla v prostorách Café Imperial tisková konference požádaná společností EkoWATT. Pozvaní účastníci na ní byli seznámeni s výsledky výzkumného projektu VAV-SP-3G5-221-07 zadaného MŽP ČR, který se týká komplexních rekonstrukcí panelových domů, které tvoří zhruba třetinu bytového fondu v ČR.
Ve středu 4. a ve čtvrtek 5. dubna proběhne na Vyšší odborné škole ve Volyni již XVI. ročník oblíbeného mezinárodního semináře Dřevostavby. Pořadatelé nabízejí 39 přednášek, se kterými vystoupí přední odborníci z výrobní a projekční sféry ze Slovenska, Belgie, Rakouska, Švýcarska, Finska, Lucemburska, Kanady, Velké Británie a České republiky.
V pojmu designové pasivní domy není rozpor. Právě naopak, čím vyšší je kvalita architektury, tím je pravděpodobnější zvýšení udržitelnosti pasivního domu. Architekt pasivních domů Werner Friedl představuje slovem i obrazem některé ze svých postavených designových pasivních domů v praktickém ztvárnění včetně detailních konstrukcí.
Pasivní domy jsou v dnešní době bezesporu nejlepší investicí do bydlení. Důvodem proč si pořídit takový dům jsou významné úspory provozních nákladů. Snížení nákladů na energie pro vytápění a ohřev vody (při zvolení špičkových materiálů a technologických postupů) může v pasivních domech představovat 80–90 % oproti běžným stavbám.
Článek se zabývá představením systému zemního výměníku jako zdroje pro předehřev a předchlazení větracího vzduchu pro budovy. Úvod je věnován popisu celého systému, jeho jednotlivých částí a také parametrů, které nejvíc ovlivňují chování a výkon celého systému. V druhé části je představen jednoduchý model, kde je možno pozorovat, jak změna jednotlivých parametrů skutečně ovlivňuje množství tepla a chladu, které je z daného systému možno získat.
Při vyhodnocování účinnosti FVE je samozřejmostí, že se měří aktuální hodnota osvitu a vyráběného výkonu. Z osvitu (W/m2) a plochy panelů obdržíme maximální využitelný výkon, který může elektrárna zpracovat. Poměr okamžitého vyráběného elektrického výkonu a „příkonu“ slunečního záření, dopadajícího na celkovou plochu panelů, dává okamžitou účinnost celého systému.
Svítit, topit, vařit, používat veškeré elektrospotřebiče a přitom skoro bez peněz? Ne, nepohybujeme se na začátku sci-fi příběhu. Jsme v realitě společnosti NELUMBO. Díky projektu Zlatá střecha získáte nezávislost na distributorovi elektřiny, ale přitom nebudete muset investovat do solární alternativy své peníze. Stačí vlastnit dům se střechou.
Při energetické sanaci budov dochází obvykle mj. ke zlepšení vzduchotěsnosti obálky budovy. U stávajících budov větraných převážně okny se výrazně snižuje podíl ex-, resp. infiltrace. Aby byla i nadále zajištěna dostatečná výměna vzduchu, musí být větrání uzpůsobeno novým podmínkám. Požadavek vzduchotěsnosti s ohledem na zamezení vzniku stavebních poruch a v zájmu úspory energie už je obecně uznáván a má i oporu v normách a zákonných ustanoveních.
Integrované centrum sociálních služeb Odlochovice, pod vedením svého ředitele Ing. Jana Cihláře, se rozhodlo vyměnit původní zdroj tepla a ohřevu teplé vody (kotlů na propan) a nahradit je tepelnými čerpadly a solárními systémy. Na zamýšlenou investici bylo vypsáno veřejné výběrové řízení.
První veřejná škola v USA v pasivním standardu (K-12) byla dokončena v listopadu 2010. Certifikaci pasivního domu od amerického Passivhaus Institutu (PHIUS) získala v únoru 2011. Celý vývoj projektu byl poměrně dlouhý, takže jej představíme pouze v krátkosti s ohledem na zaměření našeho serveru. Článek uvádíme v překladu s laskavým svolením autora.
