Energeticky pasivní dům se solárními panely a elektrickým vytápěním představuje kompletní řešení budoucnosti. Článek představuje řešení potřeb energie v rodinném domě s použitím solárních panelů, elektrického podlahového vytápění DEVI, systémem ventilace Danfoss s rekuperací tepla a ústředním ovládáním DEVIlink™.

Uvědomujeme si, že veřejná diskuse týkající se novely zákona č. 406/2000, Sb. o hospodaření energií není zdaleka černobílá. Domníváme se však, že vyjádření podpory této věci je důležitým a potřebným krokem pro zajištění konkurenceschopnosti českého stavebnictví, nastartování ekonomiky, ochranu spotřebitelů i jako významné gesto udržitelného chování.

Záměrem byl dům, který se vymyká běžným stavebním předlohám a více jako vize budoucích generací. Objekt je rozdělen do dvou podlaží. První podlaží je částečně zahloubené, druhé podlaží nabízí jedinečný výhled na okolní panorama s téměř dokonalým propojením s vnější krajinou.

Domov budoucnosti s výborným vnitřním prostředím, maximálním množstvím denního světla a spotřebou energie, která splňuje požadavky roku 2020, je možné postavit už dnes. Nejnovější měření v rámci projektu Home for Life – Dům pro život v experimentálním domě u dánského města Aarhus to přesvědčivě dokazují.

Prezidentova argumentace obhajobou volného trhu je chybná. Zákon o hospodaření energií by každý rozumný liberál ve skutečnosti měl uvítat.

Po 2. světové válce v Německu nastává prudký rozvoj výstavby a též prudké nárůsty potřebného materiálu na zdění. Vápenopískové cihly jsou hlavním, nebo druhým nejhlavnějším materiálem používaným pro stavby v SRN. V 70. letech zasahuje do celého průmyslu ropná krize a tím pádem útlum.

Směrnice EU, kterou novela do české legislativy zavádí, podle Klause nutí k zateplování i soukromé subjekty, jako kdyby stát a EU lépe než majitelé domů věděli, co je pro ně dobré.

Za toto období lze označit období meziválečné, ale pak i druhou světovou válku. Po druhé světové válce je to pak již velmi rozdílné. Zatímco v SRN pokračuje prudký rozvoj průmyslu, v NDR se jedná o totální likvidaci celého vápenopískového průmyslu.

První výroba vápenopískových cihel je pouze ruční, vyrábí se pouze jeden formát cihel. Výroba vápenopískových cihel kolem roku 1900, připravování polotovarů z lisu pro návoz do parního autoklávu. Vznikají první stavby. Je to však v době, kdy neexistují pro vápenopískové zdivo žádné normy ani pro navrhování, ani pro výrobu.

Dvougenerační dům stavěný za vesnicí. Forma je určena svažitostí terénu a disproporcí v požadavcích na větší objemem prostoru v přízemí a menším pro patro. Za těchto okolností pro pasivní dům se ukázala nejpraktičtější linie zvlněné ozeleněné střechy vynořující se ze svahu, na níž navazuje druhá linie hospodářského zázemí.

Historie článků o vápenopískovém průmyslu vypovídá o relativně jednoduchém stavebním materiálu z vápna, písku a vody. Tento materiál je v ČR velmi málo používán a považován za novinku posledních let. Historie vápenopískové cihly přitom sahá do 19. století a vápenopísková cihla je starší než třeba známý pórobeton.

Fakulta architekltury v Brně ocenila na konferenci ve Volyni některé dřevěné stavby. Podívejme se na ně s doprovodným komentářem vedoucího katedry.

Společnost VELUX Česká republika vyhlásila výsledky 1. ročníku studentské soutěže Active House Award zaměřené na návrhy projektů udržitelných staveb v aktivním standardu. Z přihlášených projektů z Česka a Slovenska ocenila mezinárodní odborná porota celkem 7 soutěžních prací.

Stavba vyroste během následujících přibližně 12 měsíců v první cihelnou pasivní stavbu v Čechách. Dvoupodlažní rodinný dům staví HELUZ jako výzkumný a monitorovací objekt z pohledu tepelnětechnické funkce stavby. Budou zde probíhat měření a zkoumání chování prostředí stavby a sledování spotřeby energie v objektu.

Má smysl investovat do ochrany životního prostředí i v době ekonomické recese? Může trh sám vyřešit problémy životního prostředí? Má smysl zabývat se environmentálními problémy, které ovlivní až budoucí generace? Odpovídají účastníci konference Evropské asociace environmentálních ekonomů (EAERE), která probíhá do 30. června v Praze.

Příspěvek se zabývá velmi aktuálním tématem energetického hodnocení, certifikace a zelenými budovami ve specifické oblasti jihovýchodní Asie. K podrobnějšímu zkoumání byla vybrána Malajsie, která má jako jedna z mála zemí tohoto regionu se zelenými budovami a certifikací větší zkušenosti a v neposlední řadě i díky praktickým výzkumným zkušenostem Ing. Roberta Wawerky, který je v současnosti v této lokalitě na stáži v rámci rozvojového projektu MŠMT Free-mover.

Anglickou frázi „Going Green“ bychom mohli přeložit jako „zelenání se“. Zástupci byznysu, státní správy, mezinárodních institucí, průmyslu a výzkumu představili své vize i konkrétní kroky ke snížení spotřeby a ochraně klimatu.

O rychlosti stavby rodinného domu a o dalších výhodách ekologických konstrukčních systémů se mohli přesvědčit návštěvníci na červnové prezentaci konceptu Natura Space v obci Dobříň u Roudnice nad Labem. Následovalo i pozvání na konferenci Light Building (26. 6. 2012 v Liberci).