Čtvrtá část seriálu o vytápění a větrání nízkoenergetických a pasivních domů se věnuje cirkulačnímu systému teplovzdušného vytápění a projekčním zásadám pro návrh větrání nízkoenergetických a pasivních domů.

Příspěvek popisuje některé výsledky výzkumného úkolu Komplexní rekonstrukce panelových domů do nízkoenergetického standardu, který zpracoval EkoWATT. Je popsán parametrický model umožňující vyhodnocení velkého vzorku virtuálních budov generovaných pravděpodobnostní metodou, případová studie rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu s využitím dotace s ekonomickou návratností 8 let a aplikace umožňující testování efektu úsporných opatření.

Současný trh je více než nasycen různými technologiemi a produkty, které slibují raketovou návratnost, všestranné použití a efekt pro každého. Jak to tak bývá pravda je složitá věc a účelem tohoto článku ani není pravdu hledat. Každá technologie má jistě své místo, pokud se však důkladně prošetří zadání. Snahou je na jednoduchém příkladu porovnat zdánlivě neporovnatelné. Uživatelské efekty zateplení obvodového pláště kontra aplikace řízeného větrání s rekuperací tepla v klasickém rodinném domě.

Třetí díl seriálu popisuje principy a úskalí přirozeného větrání a základní principy, technická řešení a přínosy nuceného větrání se zpětným získáváním tepla v obytných budovách.

Jednou z možných cest jak rozpoznat kvalitu budov jsou již existující metodiky pro hodnocení kvality (udržitelnosti). Pro české podmínky byla v rámci výzkumného centra CIDEAS na Fakultě stavební ČVUT vytvořena v týmu odborníků metodika SBToolCZ, certifikační nástroj pro posouzení komplexní úrovně kvality budov, a to v souladu s principy udržitelné výstavby, tj. s uvažováním souboru kritérií environmentálních, sociálních a ekonomických. Metodika vychází z mezinárodního systému SBTool a hodnoticí kritéria a požadavky se dále upravují s ohledem na stávající vývoj norem na mezinárodní úrovni.

Jedním z efektů výstavby pasivního domu je možnost úplného vypuštění klasických topných systémů, výrazné navýšení komfortu bydlení, kvalitní řešené větrání bez průvanu, vyšší efekt využití obnovitelných zdrojů energií. Ve druhém díle cyklu ukážeme metody stanovení produkce škodlivin.

Také v Rakousku existuje celá řada dotačních programů, které jsou poskytovány jednak státem a také jednotlivými spolkovými zeměmi. Podívejme se na některé z nich a porovnejme s českými a německými dotacemi na našem serveru.

Recenzovaný Současné snahy o maximální úsporu energií na vytápění a provoz rodinných domů se realizují nejčastěji zateplováním fasád a výměnou oken. Jen málokdo si však uvědomuje, že tato dobře míněná opatření mohou mít výrazně negativní vliv na lidské zdraví. Článek se zabývá elemetární problematikou vlivu těsnosti obvodového pláště na koncentraci CO₂ v interiéru a na její důsledky.

Dotační programy podporující snižování energetické náročnosti a zvyšování využití obnovitelných energetických zdrojů jsou nabízeny nejen v České republice, ale přirozeně i u našich sousedů. Podívejme se, jaké možnosti finanční podpory v oblasti energetické efektivity a obnovitelných zdrojů jsou k dispozici v Německu.

Nízkoenergetické (NED) a pasivní domy (PD) se v zemích EU postupně stávají standardem nové výstavby. Již to nejsou experimenty, ale zcela běžná masová produkce obytných sofistikovaných budov. Pořizovací náklady pasivních domů jsou přitom jen o 5 – 7 % vyšší než u běžné produkce, ale spotřeba energie na vytápění je až o 90 % nižší!

V roce 2007 jsme v ateliéru zpracovávali návrh na energeticky pasivní stavbu mateřské školky a tělocvičny ve Slivenci (v současné době je vydáno stavební povolení a na stavbu mateřské školky probíhá výběr dodavatele) a návrh na propojení celého komplexu, kde mateřská školka i tělocvična bude součástí areálu stávající základní školy. Na jeden z pavilónů základní školy bylo v té době vydáno stavební povolení na dostavbu a rekonstrukci.

V technické normalizační komisi č.43 se připravuje revize požadavkové tepelnětechnické normy ČSN 73 0540-2 [1], která má v blízké době vejít v platnost. K návrhu revize normy se již v různých jejích fázích vyjadřovalo mnoho subjektů a připomínky byly podrobeny poměrně rozsáhlé diskuzi. Návrh revize normy je stále ještě ve stavu rozpracovaném, a není tedy určen široké veřejnosti. Směřuje ale již do své závěrečné fáze a je možné popsat alespoň některé očekávané změny.