Stavební řešení, technická zařízení, vzduchotěsnost nízkoenergetických a pasivních domů postupují rychlým vývojem. Nově jsou také diskutovány domy energeticky nulové a nezávislé. Proto kolektiv odborníků v čele s Janem Tywoniakem sestavil publikaci, která se této problematice velmi podrobně věnuje. Publikace je v prodeji již od roku 2012.
Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy.
Směrnice EP a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov byla implementována do českého právního řádu do zákonem 318/2012 Sb. o hospodaření energií. Je zřejmé, že hlavním cílem je tedy snižování spotřeby energie pro provoz budov, a tedy se týká i technických systémů budov pro úpravu tepelně-vlhkostního stavu prostředí (vytápění, větrání, klimatizace).
Neznamená to, že by studenti a pedagogové Vyšší odborné školy ve Volyni byli pasivní. Naopak – vedení známé instituce otevírá nový akreditovaný vzdělávací program s názvem Nízkoenergetické a pasivní objekty a rozšiřuje prostory pro vzdělávání i praxi. Informoval o tom zástupce ředitele školy Ing. Petr Červený.
První zelená budova administrativního typu v ČR byla dokončena v listopadu 2012. Součástí fasády jsou i protipožární sádrovláknité desky fermacell Firepanel A1. Kromě inovativních technologií, jako jsou aktivované stropy pro chlazení a vytápění, je využívána i šedá voda z umýváren, která je čištěna a připravována k opětovnému použití prostřednictvím kořenové čističky.
V souvislosti s implementací revidované evropské směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov se v současné době mění některé legislativní předpisy, např. vyhláška č. 148/2007 Sb., nahrazená vyhláškou č. 78/2013 Sb. Článek je zaměřen na změny související s energetickou certifikací budov, dále jen „ENB“, z pohledu změn v hodnocení ENB.
Vysoká únosnost vápenopískových zdí umožňuje konstruovat štíhlé nosné stěny. Tím ušetříte 5–7 % obestavěného prostoru a tím také tolik investičních nákladů. Kalksandstein má nosné stěny již od 115 mm vč. integrovaných elektroinstalačních kanálů. Naprosto přesné rovinné stěny umožňují provádění tenkovrstvých omítek a tím získáte další prostor 1–2 % podlahové plochy.
Také u základů se vyplatí kriticky vybírat materiály a dobře zvažovat jejich vlastnosti. Volba projektantů, stavitelů i investorů by v dnešní době měla vždy směřovat k materiálům a technologiím, které pomohou při užívání stavby zajistit co nejnižší energetické nároky. A jednou z nich je právě inovativní zakládání rodinných domů na tepelně izolačním zásypu z Liaporu (keramzitu).
Dosažení kvalitního a zdravého vnitřního prostředí v budovách s velmi nízkou potřebou energie znamená holistický přístup od počátečního návrhu budovy po její provoz. Tento přístup k návrhu také vyvolává potřebu holistického přístupu k měření/hodnocení stavby, a to jak z pohledu kvantitativních ukazatelů, tak kvalitativních.
