Cílem provozování budov s téměř nulovou spotřebou energií je jednoduchost a srozumitelnost
Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy.
Jednou z oblastí zájmu EU jsou budovy s velmi nízkou spotřebou energie. Tyto budovy s téměř nulovou spotřebou energie neboli nZEB (nearly zero energy buildings) jsou důležitou součástí strategie na snižování spotřeby energie v budovách. V současnosti platná směrnice EU již vyžaduje, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci splňovaly požadavky na nZEB do roku 2019 a aby všechny nové budovy byly od roku 2021 nZEB. Ale jak jsme se dozvěděli, pokud projektanti nebudou navrhovat jednoduchá řešení (“Keep it simple”), nZEB nebudou poskytovat jednoduchá řešení pro skutečné snížení spotřeby energie.
S budovami s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB) nás blíže seznámil Prof. Dr. Jarek Kurnitski, člen finského inovačního fondu SITRA a profesor na University of Technology v Tallinnu. Profesor Kurnitski se účastní na práci na zlepšení energetické účinnosti zastavěného prostředí již mnoho let. Před příchodem do fondu SITRA, byl profesorem na University of Technology v Helsinkách, kde vedl výzkumné centrum zabývající se vnitřním prostředím a energetickou náročností budov (Indoor Climate and Energy Performance Centre). Je také viceprezidentem a členem představenstva REHVA, Evropské federace odborných společností v oblasti vytápění, větrání a klimatizace budov.
Professor Kurnitski: „Musíme vynaložit větší úsilí na projektování budov, které jsou jednodušší na provoz“
Projektování budov s téměř nulovou spotřebou, které mohou řídit běžní lidé
Směrnice Evropské unie o energetické náročnosti budov (EPBD) vyžaduje, aby od roku 2019 „všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovy s téměř nulovou spotřebou energie“ (nZEB) a do konce roku 2020 „všechny nové budovy byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie“. V tomto článku jsou uvedeny odpovědi na to, kde se budovy nZEB nachází právě teď.
Profesore Kurnitski, co je třeba vzít v úvahu při optimálním hospodaření s energií u nZEB budov?
Professor Kurnitski: V praxi existují dva typy přístupu k řešení nZEB budov. Na jedné straně to jsou velmi komplikované stavby se složitými systémy větrání a chlazení, a to většinou hybridní systémy. Například nZEB budovy navržené s přirozeným větráním s omezenou regulací se často spoléhají na chování uživatele při otevírání a zavírání oken, rolet atd. – a to vede k méně než optimálnímu využití, nesprávné obsluze a plýtvání energií.
Na druhé straně existují budovy, které jsou, pokud jde o provoz, běžnými budovami.Příkladem je budova Ekologického centra v Helsinkách; má jeden chladicí systém a jednoduchý ventilační systém, takže není o mnoho složitější než tradiční budovy. Domnívám se, že tento přístup k řešení budov s téměř nulovou spotřebou energie bude v budoucnu velmi důležitý. Měli bychom si uvědomit, že někdo musí být vždy schopen nainstalovat, nastavit, provozovat a udržovat systémy v nZEB budovách, takže je důležité používat jednoduché, ale vysoce účinné komponenty a systémy.
Jaká je role čerpadel a dalších vzduchotechnických komponentů v nZEB budovách?
Professor Kurnitski: Čerpadla, ventilátory a další komponenty systémů TZB (technických zařízení budov) jsou důležité. Pokud jsou tyto komponenty navrženy tak, aby pracovaly v jednoduchém systému, pak je velmi důležité, aby to byly vysoce účinné komponenty. Jedním z hlavních trendů v projektování nZEB budov je projektování samočinně se vyrovnávajících systémů s nízkým tlakem a nízkou rychlostí, které pracují s vysokou účinností.
Proč se nZEB budovám nedaří plnit očekávání uživatelů?
Professor Kurnitski: Jedním z důvodů, proč budovy s téměř nulovou spotřebou energie neplní očekávání uživatelů, je to, že mohou být příliš složité na provozování. Dalším důvodem může být přílišný optimismus projektu,který nezohlední např. spotřeb energie kancelářskou technikou, která ve skutečnosti dominuje v energetické bilanci budovy
Kancelářská technika se stala významnou složkou v energetické bilanci
K termínům v tabulce: Net delivered energy use: Dodaná energie, Primary energy factor: Konverzní faktor primární energie, Primary energy use: Spotřeba primární energie.
Měření spotřeby energie nZEB budovy v Paříži, Francie, ukázalo, že kancelářská technika spotřebuje více než dvojnásobek energie, než projektanti předpokládali.
Zjistil váš výzkum společné technické vlastnosti administrativních budov s téměř nulovou spotřebou energie?
Professor Kurnitski: Ano, existují určité společné obecné rysy. Obecně lze říci, že nZEB budovy kombinují snižování potřeby energie s účinnými systémy a obnovitelnými zdroji energie. V administrativních budovách lze tak vysledovat tyto trendy:
- Použití vodních distribučních systémů pro vytápění a chlazení, které mají vyšší energetickou účinnost, než systémy založených na proudění vzduchu;
- Využití široké škály alternativních energetických zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla, dálkové vytápění, kogenerační jednotky, fotovoltaické systémy atd.;
- Minimalizace ztrát souvisejících s větráním – využití systémů zpětného získávání tepla a optimalizace množství větracího vzduchu využitím regulace podle skutečné potřeby v centralizovaných i decentralizovaných systémech;
- Chlazení venkovním vzduchem v kombinaci s adiabatickými systémy chlazení;
- Vysoce účinný systém zpětného získávání tepla;
- Optimalizovaný obvodový plášť budovy z hlediska prostupu tepla a propustnosti slunečního záření
- Využití akumulace tepla do hmoty budovy a další pasivní opatření.
Co dalšího je třeba pro větší rozvoj výstavby nZEB?
Professor Kurnitski: Stavební předpisy zde zůstávají hlavní hnací silou. Cíle snižování energetické náročnosti stanovené směrnicí o energetické náročnosti budov a vnitrostátními předpisy jsou důležité. Musíme mít na paměti, že za méně než sedm let musí být podle předpisů EU nové veřejné budovy budovami s téměř nulovou spotřebou. Energetická náročnost se bude muset snížit i u stávajících budov, ale zatím nikoli na úroveň energetické náročnosti nZEB budov, protože to není reálné.
Požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU, která neřeší detailní definici a ponechává upřesnění na jednotlivých členských státech. Naše legislativa vyjadřuje téměř nulovou spotřebu energie velmi nízkou celoroční bilancí neobnovitelné primární energie, které se dosáhne kvalitní obálkou budovy a využitím obnovitelných zdrojů energie. Nutno upozornit, že faktory primární energie si každá členská země určuje sama a tak hodnoty primární energie, které prof. Kurnitsky uvádí v tabulce příkladu jsou platné pro Francii. Pro upřesnění, konverzní faktor primární energie pro eletrickou energii u nás je 3.2, zatímco ve Francii 2.58.
One of the reasons why building with almost zero energy consumption does not meet the expectation is that it may be too complicated. Another factor is that the project may be too optimistic, and other unforeseen factors, such as office equipment, which actually dominates the energy balance of the building.