Článek popisuje problematiku praktického využití již známých technických zařízení pro nakládání s dešťovou vodou v průběhu zpracovávání jednotlivých projektových stupňů přípravy výstavby obytného areálu.
Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.
KČOV jsou často zvažovány pro rodinné domy, vhodné jsou však i pro menší obce a obvykle dobře zapadají do krajiny. Jsou nenáročné na údržbu, ale pokud je zanedbána, KČOV rychle ztrácí účinnost. Tento článek se zabývá tím, co by měl mít stavebník z právních předpisů na zřeteli, uvažuje-li o pořízení KČOV.
Vyhláška 268/2009 o technických požadavcích na stavby a Vyhl. 501/2006 (269/2009) o obecných požadavcích na využívání území upřednostňují vsakování srážkových vod. Při dimenzování vsakovacích zařízení se stanoví retenční objem vsakovacícho zařízení a doba jeho prázdnění. Při výpočtu se počítá s možností přetečení.
Je nutné změnit přístupy, například k recyklaci živin v povodí (fosfor je cenná surovina - za posledních 5 let se jeho cena zvedla 5-8,7x), hospodaření v lesích v povodí má významný vodoochranný význam, očekává se nepokrytí povolených odběrů vody z povrchových zdrojů v povodích (výjimka je povodí Odry)...
Protože čištění odpadních vod není jednoduchý proces, platí zásada, že je možné buď vyrobit a certifikovat levný výrobek se složitou obsluhou, nebo certifikovat čistírnu plně automatizovanou, což logicky zvyšuje její výrobní náklady. Evropské trendy směřují k plně automatizovaným systémům s dálkovým přenosem dat SMS a trvalou garancí funkce čistírny servisní organizací.
Cílem managementu srážkových vod z povrchového odtoku je dosáhnout udržitelnosti v oblasti hospodaření s dešťovou vodou a zároveň věnovat pozornost předcházení záplavám. Predikce pro jednotlivé oblasti v Evropě jsou rozdílné, někde hrozí sucho, jinde záplavy, některé oblasti budou muset čelit obojímu.
Současné právní předpisy, zejména vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 269/2009 Sb., upřednostňují řešit odvádění srážkových vod přednostně vsakováním. Technický předpis pro vsakovací zařízení však v České republice dosud chyběl. ČKAIT vydal v r.2010 technickou pomůcku TP 1.20 a nyní přichází i nová norma.
Vnos fosforu do povrchových vod je jak z bodových, tak z difuzních zdrojů. Vyšší koncentrace fosforu poté vede k procesu zvýšené trofizace nádrží, jež je indikována nárůstem planktonních sinic, řas a vodních makrofyt. Za účelem ochrany povrchových vod je dle Nařízení vlády 61/2003 ve znění 229/2007 Sb. nařízeno fosfor odstraňovat u čistíren odpadních vod větších než 2 000 EO.
Recenzovaný V kanalizaci se sleduje obsah nerozpuštěných látek, hlavně tuků, rozpuštěných látek, biochemická spotřeba kyslíku, chemická spotřeba kyslíku. Lapák tuků chrání kanalizaci před zalepování potrubí tukem. Musí být správně navržen i provozován, ale přehnané požadavky k zlepšení stavu nevedou.