Při stanovení velikosti znečištění v dešťovém odtoku je významná délka bezdeštného období, intenzita atmosférických srážek a objem dešťového odtoku. Oddělení prvních cca 1-3 mm deště vede zpravidla k podstatnému snížení látkového zatížení v zachycené dešťové vodě.

Článek například uvádí, na čem záleží, zda platit za dešťové vody z garáží, jaký je rozdíl plateb u bytových a nebytových prostor objektů využívaných k trvalému bydlení a jaký význam mají pojmy trvalé bydlení, domácnost, součást a příslušenství stavby a jak platit v případě pronájmů nemovitostí.

Tento příspěvek zazněl na semináři k využívání dešťových vod společnosti Marley. V článku najdete priority současných řešení a možnosti financování projektů na využívání dešťových vod.

Jedním ze zajímavých směrů, jak se vypořádat s kalem, je jeho odvodňování a stabilizace pomocí rostlin. Přinejmenším je to zajímavý směr pro řešení rekreačních sezónně obývaných objektů.

Článek přináší rekapitulaci informací k této problematice včetně výběru zajímavostí z firemních informací dodavatelů. Podnětem ke zpracování článku byly četné dotazy čtenářů, na které článek odpovídá. Dále zde naleznete i hlediska důležitá pro výběr zařízení jak z pohledu investora, tak montážní firmy a projektanta.

Článek přináší v návaznosti na již dříve zveřejněné články návod na ekonomické zhodnocení možnosti využití srážkových vod. Tato problematika však není jen úvahou ekonomickou a zohledněním potřeb ekosystému, ale v mnohých oblastech je reakcí na zákaz odvádění dešťových voda do kanalizace.

Článek přináší rekapitulaci trendů v legislativě malých čistíren odpadních vod a přináší informace k územnímu plánování, certifikaci čistíren, návrhu na průběh vodoprávního řízení, otázky kolem kalů z komunálních čistíren a servisu, dozoru a kontrole včetně komentáře.

Norma pro domovní čistírny (díl 3) je konečně po letech dohadování schválena. Po ukončení přechodného období tak bude k dispozici dokument, který by měl zásadně ovlivnit zejména postoj Autorizovaných osob při certifikaci čistíren. Norma mimo jiné obsahuje ustanovení, která jsme se pokusili vybrat pro vytvoření představy o tom, co je v ní možno hledat.

Problematika vod z prádelen je velmi zajímavá ze dvou důvodů. Recyklace znamená úsporu vody i energie, přičemž u ceny energie i vody se očekává další nárůst, druhým důvodem je ekologie. Voda z praní nejen obsahuje organické látky, ale navíc i množství tenzorů a hlavním problémem je zpravidla vysoké pH.

V českém vodním právu je problematika odpadních průmyslových vod poměrně dlouhodobě podchycena. Platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových, která byla vydána do 31. 12. 2001 zaniká nejpozději dnem 1. 1. 2008. Pokud platnost těchto povolení byla do 23. 1. 2004, prodlužuje se do 31. 12. 2004.

Článek je aktualizací textu publikovaného v roce 2003. Nové poznatky se týkají například kondenzátu z kotlů, problematiky teplých odpadních vod, vlivu toxických látek a výběru vhodné technologie používané k biologickému čištění.