Hostětín jako soubor usporných řešení a obnovitelných zdrojů
Vesnice na moravském úpatí Bílých Karpat, o které už bylo napsáno mnohé. Proslavila se ekologickými projekty, navštívila ji celá řada významných osobností, je dávána za příklad úspor energií a ekologického stavitelství. Zaměřili jsme se tentokrát na stavbu pasivního domu, který zde funguje jako Centrum modelových ekologických projektů pro venkov.
Hostětínskými skvosty jsou především kořenová čistírna odpadních vod, štepková výtopna, na níž jsou napojeny téměř všechny domácnosti v obci, dále restaurovaná sušírna ovoce, moštárna a také úsporné veřejné osvětlení. Nechybí ani seminární centrum postavené jako pasivní dům.
Dobrá architektura, zajímavá řešení
V rámci příprav stavebního projektu se místní nadaci podařilo navázat spolupráci s renomovaným rakouským architektem Georgem W. Reinbergem. "Bylo nám jasné, že budova musí mít mnohem nižší spotřebu tepla, než je u nás běžné, a musí být saturována z obnovitelných zdrojů energií. Postupně jsme se ztotožnili s myšlenkou standardu pasivního domu, se spotřebou do 15 kWh/m2/rok. Docílit toho ovšem není pro budovu s takovým využitím a takovými dispozicemi zrovna snadné. Problémem je velmi proměnný počet uživatelů, členitost a celková orientace budovy," vysvětluje ředitelka institutu Yvonna Gaillyová.
Logickou odpovědí na tento problém by byla lehká dřevěná konstrukce vyplněná tepelněizolačním materiálem. Takové řešení však předpisy pro ubytovací zařízení s bezprostřední blízkostí sousedních budov nepřipouštějí. Konstrukce z jiných než z ohnivzdorných materiálů nebyla možná. V tomto případě je tedy přední část centra konstruována z betonu (podlaha, zdi a strop kuchyně), zadní část pak z cihel - obojí v tloušťce dvaceti centimetrů. Tenčí cihelný systém nebyl podle slov ředitelky institutu dostupný, tenčí betonovou zeď v takové délce a výšce - ve štítě 9 metrů - s velkými okenními otvory nebyl nikdo schopen navrhnout a garantovat.
"Takové tloušťky jsou sice přijatelné, ale tepelnětechnicky zbytečné. U betonu by z hlediska tepelné stability v létě stačila polovina, u cihel třetina. Větších tlouštěk dosahuje v našem domě nadzemní tepelně izolační vrstva, na všechny konstrukční vrstvy přidaná zvenčí. S vyýjimkou jedné zdi a střechy jde o minerální vatu, na zdech v tloušťce 28 centimetrů, na střechách 40 centimetrů," vysvětluje ředitelka institutu, která kromě jiného studovala na přírodovědecké fakultě v Brně také fyziku.
Zateplení slámou a další technologie
Z výkladu doktorky Gayllerové se dále podrobněji dozvídáme o tepelné izolaci a technikách práce se slámou. Vidíme, že na zdech jsou tepelné izolace vkládány mezi takzvané žebříky tvořené dvojicí latí propojené čtverci z OSB desky. Žebříky jsou ke zdem připojeny krátkými plechovými úhelníky. Prostor mezi latěmi je v žebřících vyplněn pěnovým polystyrenem. Pod izolační vrstvou je parozábrana, na izolační vrstvě šikmé bednění, rákos a omítka.
"Slámou jsme původně chtěli izolovat celou ubytovací část, z požárních důvodů to bylo možné jen u zdi obrácené do sadu. Izolace má tedy plochu asi dvě stě metrů čtverečních. Lze říci, že díky úsporám na ceně materiálu - pod dvě stě korun za kubický metr - vyjde při plně profesionální práci tlustá izolace ze slámy levněji než tlustá izolace z dosud běžnyých tržních materiálů. Je ale třeba dbát na důkladné vzduchové oddělení oněch alespoň tří vrstev slámy a jejich dobré stlačení. Jen tehdy bude slaměná izolace ekvivalentní izolaci z materiálů dražších. Naše slaměná vrstva má tloušťku 38 cm. Asi poprvé na světě byl použit systém kladení několika tenčích vrstev slámy oddělených svislými vrstvami papíru. Cílem bylo rozdělit konvekci v prodyšné izolační vrstvě do tří až čtyř buněk napříč tepelného toku, aby teplotní spád v konvektivní buňce klesl na třetinu až čtvrtinu. Stejně se sníží rychlost proudění a teplo přenesené na jednotku objemu. Konvektivní transport tepla se tím sníží na necelou desetinu toho, který by tam probíhal při použití homogenní slaměnné vrstvy, například celých balíků. Ten v mrazech, když na tepelnyých izolacích záleží nejvíce, zhoršuje vlastnosti slámy i více než dvakrát oproti situaci bez konvekce," uvádí Yvonna Gaillyová.
Na otázku, která se týká výskytu tepelných mostů, odpovídá rezolutně pouze v případě nadzemních tepelných izolací. Záruku nedává v případě spodní izolace přední části budovy. Tady je podle jejích slov značnou komplikací různá hloubka založení (prostředí část pod foyer je podsklepena) a tím nebezpečí různého sedání různých částí budovy.
"Statici nepřipustili možnost založení rovnou na tepelněizolační vrstvu EPS, která by kromě jiného nahradila i fóliovou izolaci proti vlhkosti. Je použita základová deska vyztužená betonovými patkami. Na ní je tepelněizolační vrstva tloušťky 20 cm z EPS a betonová podlaha. Stěny nenavazují na základy průběžně, pod okny jsou odděleny XPS vrstvou. Tepelné mosty z podloží jsou tak omezeny asi na polovinu délky stěny. I takové tepelné mosty, a vůbec užití armovaného betonu, mohou být ale nahlíženy kriticky. Pro sál takového rozponu a výšky, spojený pevně s podsklepeným foyer, kde je podsklepení nutné pro tepelnou a větrací techniku, jsme bohužel nenašli lepší řešení," upřesňuje Gaillyová.
Jako zajímavé se kromě jiného jeví také hliněné omítky na cihlových zdech, kde nebyly maltovány svislé spáry. Je patrné, že obtížným místem byly hlavně přechody z omítek na stropní trámy, které procházejí cihelným zdivem. Na vzduchotěsnost obálky to ale podle slov investora nemělo přímý vliv. Podstatnou hodnotou jsou v tomto případě kvalitní dveře a okna s trojitým zasklením (podrobnosti viz rámeček). K zaskleným plochám patří i fasádní kolektor s plochou 22 m2 na průčelí budovy. Moduly jsou tenké, většina tepelné izolace až do obvyklé tloušťky je až za nimi. Teplo pro vytápění a ohřev vody pochází z obecní výtopy a ze dvou velkých kolektorů - z již zmíněného fasádního a také z kolektoru na střeše přilehlé moštárny.
Použité stavební postupy a technologie
- izolace z minerální vlny a konvekčně oddělených vrstev slámy
- masivní nosná konstrukce - beton, cihly minimalizované tloušťky zajišťující statiku
- základy tepelně oddělené od podloží speciálním polystyrenem
- systém větrání se získáváním tepla z odcházejícího vzduchu
- okna s prostupem tepla menším než je 0,8 W/m2.K
- velmi dobrá těsnost ověřená při stavbě zkouškou
- solární ohřev vody
- dotápění z obecní biomasové výtopny
- využití dešťové vody
- zelená střecha
- využití ekologickyých stavebních materiálů, například omítky z nepálené hlíny, nepálené cihly
- pozornost byla věnována i výběru materiálů pro vybavení - požadavek FSC certifikace pro vybavení pokojů, podlahy z přírodního linolea, kaseinové nátěry hliněných omítek
Investor a uživatel stavby: Základní organizace Českého svazu ochránců přírody (ZO ČSOP) Veronica
Architektonický návrh: architekt Goerg W. Reinberg
Generální projektant: Ing. Ivo Stolek
Projekt vytápení a vzduchotechniky: Ing. Michal Havlíček
Dodavatel stavby: Skanska CZ, a.s., divize Technologie
Výstavba byla zahájena v březnu 2006, kolaudována v září 2006 a provoz byl zahájen v listopadu 2006. Projekt s názvem Obec Hostětín jako model udržitelného regionálního rozvoje získal Národní cenu v soutěži ENERGY GLOBE AWARDS.
 |
 |
 |
 |
 |
Much has been written about this Moravian Village at the foot of the White Carpathian Mountains. It is renown for its environmental projects, it has been visited by many prominent personalities and it is considered an example of energy saving and environmental construction. This time, we have focused on a passive house that works as a model of environmental projects in rural areas.