Zpráva o mezinárodní konferenci Voda v krajině 2011

Mezinárodní konference Voda v krajině 2011, která proběhla v Malém sálu Městské knihovny v Praze ve dnech 9.-10.2.2011. Měla za cíl informovat o nutnosti komplexního přístupu k hospodaření s vodou a nutnosti integrovaného postupu všech subjektů majících významný vliv na množství i kvalitu vody v celém povodí. Zároveň hodnotila současný stav jmenovaného a výhled do budoucna.

České příspěvky se týkaly zejména případových studií vztahujících se k VN Švihov – zásadního zdroje zásobování pitnou vodou pro Prahu, Středočeský kraj a kraj Vysočina.

Zahraniční příspěvky (německé, irské a americké) probírali efektivitu různých opatření k zachování a zlepšování kvality vody v povodích. Vesměs se jednalo o opatření v různé podobě převoditelná do podmínek České republiky.

Nejprve v bodech uvedeme shrnutí jednotlivých příspěvků , poté závěry jednotlivých diskuzních skupin (panelů) a nakonec souhrnné závěry všech účastníků konference. Takto pojatá struktura článku umožňuje vykreslit plastický a přehledný obraz proběhlé konference.

Shrnutí jednotlivých příspěvků:

Miloš Gregar,

CES (Centrum Environmentálních studií): "Želivka – the key source of water supply for Prague and Central-Bohemia region".

• možnosti financování dalšího rozvoje
• projekty trvale udržitelného rozvoje
• mezioborový komplexní Projekt Čistá Želivka; komplexní přístup je zde klíčový pro zajištění vody v dostatečném množství a kvalitě (jeho samozřejmou součástí je analýza nákladů a prospěchů)
• obousměrné zapojení (zdola i shora) subjektů na všech úrovních (státní až obecní, věda až praxe a uživatelé)

Vladimír Novotný,

Northeastern University, Boston: „Control of eutrophication.“ (Omezování eutrofizace)

• dopady eutrofizace v ČR a Číně
• hypertrofizace
• 75% vodních nádrží v ČR je zasahováno hypertrofizací a s ní spojeným masovým rozvojem sinic se všemi doprovodnými negativními jevy
• v Číně v posledních 30 letech došlo k výraznému nárůstu počtu nádrží s hypertrofií (dříve mezotrofních); v obdobích masového rozvoje vodního květu ve zdrojích vody je za láhev pitné vody požadováno až 7$USD
• eutrofizace z plošných zdrojů
• jakmile se jednou vodní květ objeví je extrémně náročné a drahé jej omezit (až odstranit)
• tradiční modely rovnováhy živin v nádržích založených na bilanci fosforu nefungují; dochází k výrazným synergickému působení dusíku a fosforu - je potřeba omezit vstupy P a N (včetně recyklace N v nádrži z jejích vlastních sedimentů);
• je nezbytné zavést ochranné pásy kolem vodních toků (bez orné půdy, s TTP a jiným využitím zadržujícím živiny a omezujícím jejich splach do vody), omezit půdní erozi (včetně vyjmutí některých rizikových zemědělských ploch z produkce); z hlediska poměru cena/výkon i absolutního účinku (omezení eutrofizace ze 70-90%) se jedná o velmi efektivní a levné opatření
• mokřady jako živinové pasti (nový pohled na mokřady je navíc ukazuje v jiném světle – úložiště uhlovodíků /včetně metanu, ten je spotřebován na místě samém/)
• je potřeba přijmout komplexní řešení problému včetně ovlivňování toků živin změnou krajinného pokryvu (a zacházení s živinami v urbanizovaných oblastech

Ladislav Miko:

„Where is EU water resources policy going?“

• Water Framework Directive
• Water Scarcity and Droughts Policy
• Adaptation to Climate Change
• Linkages to the new EU biodiversity strategies
• Blueprint for Europe´s Water
• potřeba mezinárodní spolupráce a koordinace
• otázky spojené se zaváděním jmenovaných politik do národních úrovní a praxe
• klíčové body pro management vodních zdrojů

Jan Pokorný,

ENKI, o.p.s., ČZU Praha: „Short Water Cycles – Malé vodní cykly v krajině z pohledu klimatických změn“.

• příklady přerušeného vodního cyklu (a jeho důsledky)
• vývoj krajiny po posledním zalednění z pohledu vodního cyklu a transportu materiálu
• snížení výparu v době ledové znamenalo rozkolísání hydrologického cyklu (zvýšená intenzita a četnost extrémů), celkově snížené množství vody v atmosféře a půdě, zvýšený transport materiálu z povodí (eroze)
• současné lidské působení v krajině tyto procesy napodobuje zejména skrze působení na krajinný pokryv s důsledky pro hydrologický režim, tok živin a průběh teplot
• toto negativní působení lze zvrátit systematickým přístupem k znovunasycení malých vodních cyklů
• důkazy vztahů mezi sluneční energií, vodou a rostlinami (evapotranspirace jako účinná klimatizace – případové studie Třeboň a Praha)
• kvantifikace energie slunečního záření

Marek Liška, Jindřich Duras, Karel Forejt,

Povodí Vltavy, s.p.: „Monitoring kvality vody v povodí VN Švihov“

• organizace a vývoj monitoringu v povodí VN Švihov (probíhá od r.1972)
• vertikální a horizontální distribuce parametrů v nádrži
• snižuje se koncentrace P, ale celkové množství stagnuje nebo roste, důsledek podchycení většího počtu zdrojů do ČOV
• rizikové faktory v povodí VN Švihov (N, P, pesticidy, eroze, hydrologie – vysoké srážkové úhrny v modelovém období 2007-2010 x dlouhodobé sucho v letech 1992-1994)

Jiří Wanner, Martin Pečenka,

VŠCHT: „Vybrané bodové zdroje znečištění v povodí VN Švihov – situace 2009/2010.“

• pravděpodobný vývoj kvality vody (eutrofizace)
• databáze evidovaných bodových zdrojů znečištění (firma VODAK Humpolec nebo jednotlivé obce v povodí nádrže
• současný stav jednotlivých systémů ČOV u bodových zdrojů znečištění
• závěry monitoringu: silně nevyhovující stav nakládání s odpadními vodami a živinami v povodí VN Švihov

Radka Hušková,

Pražské vodovody a kanalizace, a.s.: „Opatření ke zlepšení kvality vody dodávané z ÚV Želivka.“

• technické aspekty úpravy vody
• na monitoringu VN Švihov se podílí Povodí Vltavy
• cílem je snížení výskytu pesticidů ve zdrojích vod pro vodárenské účely
• implementace Směrnice 2009/128/ES a nařízení ES (udržitelné používání pesticidů) během let 2010-2011 povinné
• oblasti implementace jsou součástí připravovaného Národního akčního plánu k dosažení udržitelného používání pesticidů v ČR
• rekonstrukce a obnova úpravny vody Želivka (ÚV Želivka)

Jiří Hladík, VÚMOP:

„Projektové záměry na ochranu vod v pozemkových úpravách.“

• syntetická mapa zranitelnosti půdy a horninového prostředí (UV 20352) – plošné zdroje znečištění vod živinami
• nařízení vlády č.219/2007 Sb. (Nitrátová směrnice)
• nástroje pro územní plánování (zahrnují Model integrované ochrany půdy, vody a krajiny)
• v rámci rozhodovacího procesu při hledání optimálního řešení lze použít optimalizačního modelování a pomocí stanovení kritérií a jejich váhy podle požadavků účastníků řízení (stát-obec-hospodář-krajinář) najít nejvhodnější poměr vodohospodářských a protierozních opatření v povodí

Dragana Konstantinovic,

VŠCHT: „The influence of pollution sources in catchment area on eutrophication of drinking water reservoir.“

• sledování zdrojů v povodí Bělé a Trnavy
• software SOBEK

Ray Earle,

Dublin: „Water Framework Directive 200/60/EC Interactions with agriculture sector of Ireland.“

• ochrana vod versus produkce potravin
• - politická rozhodnutí – nezbytnost propojení rozvinutých a rozvojových zemí při hledání problémů; Dobrá zemědělská praxe (BMP – best management practices) v Irsku, EU a USA
• vědecké podchycení difúzních zdrojů znečištění (z lesnictví a zemědělství) zaznamenalo díky revoluci v informačních technologiích masivní nárůst
• vzniklo tak značné množství nástrojů umožňující efektivněji řídit plošné (i ostatní) zdroje znečištění; minimálně v zemích OECD
• mezioborový a mezinárodní přístup organizace DIPCON
• cíl: omezení vyplavování živin do vodních toků při zachování a dalším zlepšování produkce potravin

Ingo Heinz,

Dortmund: „Management of water reservoirs in relation to agriculture: Examples of cooperative solutions in EU Member states.“ (Management vodních nádrží ve vztahu k zemědělství: příklady řešení založených na spolupráci dotčených subjektů v členských státech EU).
cooperative agreements (CAs) jsou:

• dobrovolné dohody mezi farmáři, vodohospodáři a dalšími dotčenými subjekty
• zacílené na zvláštní stanoviště (mj. ochranná pásma, oblasti jímání vod, atd.)
• upřednostňují preventivní opatření před nápravnými
• kladou důraz na zainteresovanost všech subjektů a hledání nákladově efektivních řešení s výrazným kladným dopadem na množství a kvalitu vodních zdrojů

příklady:

• fungování konceptu CAs v praxi
• odbourávání institucionálních a byrokratických bariér
• částečně použitelné i v podmínkách ČR
• peníze od vodohospodářů mohou podporovat finančně efektivní opatření na snížení plošného i bodového znečištění produkovaného zemědělci. Zároveň vedou k efektivnějšímu nakládání s živinami a jejich lepšímu využití v rámci povodí

Michael Schmidt,

ALWB Germany: „Co-operation between Agriculture and Water Utilities.“

• příklad CAs na úrovni Severního Porýní-Vestfálska (North Rhine-Westphalia - NRW)
• funguje od r. 1989, finančně podporována vládou NRW (celkové finanční náklady kooperace jsou vyčísleny na max. 0,01€/m3)
• začlenění různých subjektů na mnoha úrovních včetně chemického průmyslu
• CAs jsou v SRN široce rozšířené; komplexní přístup ke zdrojům (včetně vody) a krajině s cílem snížení/zabránění rozvoje eutrofizace, půdní eroze a degradace
• CAs jsou dobrovolné, avšak právně vymahatelné a podporují širokou a intenzivní spolupráci všech zúčastněných subjektů (a zavádějí účinný, cenově efektivní systém kontroly)

Rut Bizkova,

Ministerstvo životního prostředí (dále jen MZP ČR): „Operační program Životní prostředí. Možnosti podpory projektů na ochranu kvality vod a vodní hospodářství ČR.“

• cíle a popis programu
• množství nástrojů finanční podpory zmíněného tématu

Tomáš Doucha,

UZPI, Jiří Holas, ARC Praha: „Voda a zemědělství v ČR – nové výzvy SZP po roce 2013.“

• směrnice EU (WFD 2000/60/ES – Water Framework Directive; znění a odkaz viz výše)
• zemědělské podniky: rozpor mezi vlastnictvím a užitím půdy (vysoké transakční náklady a společenské výdaje)
• mnohé problémy českých vod jsou nadnárodní, přeshraniční povahy (mj. transport znečištění na území jiných států)
• případová studie na okr. Pelhřimov
• stav koordinace vodní a zemědělské politiky v EU (a ČR), i vztah mezi evropskými a českými
• budoucí vývoj – SZP (Společná zemědělská politika)

Miloš a Jan Gregar,

ENTRAS, s.r.o.: „Obecně prospěšná společnost (dále jen OPS) čistá Želivka. Možnosti managementu integrovaného projektu ochrany povodí VN Švihov.“

• politická a legislativní problematika
• možnosti financování dalšího rozvoje
• projekty trvale udržitelného rozvoje
• datové zdroje projektu volně přístupné
• integrovaný informační systém povodí (platforma GIS, otevřenost systému, jednotná správa)

Petr Bureš, Jaroslav Mikyna,

Krajský úřad kraje Vysočina (KÚ Vysočina): „Možnost využívání grantových programů a dotací kraje Vysočina na ochranu vod a krajiny.“

• významné vodní nádrže (VN): VN Švihov (Praha), VN Vír (Brno)
• finanční prostředky z rozpočtu kraje Vysočina na podporu ochrany vod jsou poskytovány prostřednictvím vlastních dotačních titulů kraje a spoluúčastí na financování akcí
• každá žádost o dotaci kraje musí být v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina (PRVKUK)“
• přednostní podpora kraje je zaměřena na odvádění a čištění odpadních vod v obcích nacházejících se v územích vyžadujících zvýšenou ochranu

Pavel Punčochář,

Ministerstvo zemědělství ČR (MZe ČR): „Management kvality a trvale udržitelného využívání vodních zdrojů podle Rámcové směrnice vodní politiky (2000/60/ES).“

• plány povodí
• II. a III. etapa plánování dle zákona č.150/2010 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (vodní zákon)
• očekávané efekty změny klimatu v ČR: celkový úhrn srážek se příliš nezmění ale dramaticky se změní jejich distribuce v průběhu roku
• očekává se nepokrytí povolených odběrů vody z povrchových zdrojů v povodích při výskytu „průměrného scénáře“ změny klimatu (s výjimkou povodí Odry, které je velmi dobře připraveno)
• řešení názorového rozporu mezi vizí ochránců přírody a přístupem vodohospodářů je kvantifikovat efektivitu obou přístupů a vhodná řešení (obvykle kombinovaná) vzájemně podporovat a realizovat

Ilja Vyskot, Mendelova univerzita Brno

(MENDELU): „Hodnocení hydricko- vodohospodářské funkce lesa v povodí vodárenské nádrže.“

• lesy mají zásadní vliv na hydrologický režim krajiny
• nutnost propojení politik, které se zabývají hospodařením s lesními a vodními zdroji
• poznatky lesnické hydrologie uvádějí, že podstatnou složkou lesních ekosystémů v jejich působení na srážkoodtokové poměry je lesní půda. Ostatní faktory nemají tak rozhodný vliv na hydrický účinek lesů.
• v lesní praxi znalosti schopností lesů a lesních půd hospodařit s vodou velmi často chybí
• vodohospodářská funkce lesních porostů v lesích hospodářských není cíleně provozně zajišťována ani podporována
• lesnické vodní hospodářství se nezabývá vlastní hydrickou a vodohospodářskou účinností lesních porostů; důsledkem jsou komplexy „pasivních“ a nápravných opatření v lesích, které by většinou nebyly zapotřebí, kdyby byly fyziologické a fyzikální vazby vody, stromu, půdy a lesa pod odbornou péčí a kontrolou
• za určitých okolností mohou specifické lesní porosty ovlivňovat vodní zdroje i negativně; nutnost přiblížení reálných funkčních účinků potenciálním funkčním schopnostem a integrace problematiky „dřevina-strom-les-půda-voda“ (v synergii účinnosti funkcí hydricko-vodohospodářské a edaficko-půdoochranné) do běžné strategie, koncepce i způsobu hospodaření v lesích.

Petr Dolejš, Klára Štrausová, Pavel Dobiáš, W&ET Team:

„Hodnocení kvality surové vody, současné technologické linky a výsledky předprojektové přípravy rekonstrukce Úpravna vody Želivka (dále jen ÚV Želivka).“

• je nezbytné posuzovat kvalitu surové vody také v kategoriích její upravitelnosti
• bylo prokázáno, že pro dosažení vysoké kvality dodávané pitné vody ze zdroje tvořeného nádrží a úpravnou vody Želivka nestačí znát jen kvalitativní parametry surové vody, ale je nezbytné je vždy hodnotit společně s provozem technologické linky úpravny

Jaroslav Beneš,

PVL (Povodí Vltavy s.p.): „Návrh opatření Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy se zaměřením na Želivku“

• Programy opatření v ochraně vod (jádro všech Plánů)
• Plán hlavních povodí ČR (nařízení vlády č. 262/2007 Sb.)
• hlavním cílem je dosažení „dobrého stavu vodních útvarů
• snížení eroze a plošných zdrojů znečištění
• základní opatření: Nitrátová směrnice, zatravnění zdrojových a erozně ohrožených ploch a management trvalých travních porostů (TTP);

Blahoslav Maršálek, Daniel Jančula, Miroslav Plotěný, Eliška Maršálková, Marek Holba,

Botanický ústav Akademie věd České Republiky v.v.i. – pobočka Brno (BU AV ČR Brno): „Rizika výskytu sinic a programy omezování rozvoje vodních květů sinic.“

• masový rozvoj sinic (jeho příčiny a důsledky)
• rizika realizace projektů obnovy
• nutná recyklace živin v povodí
• fosfor není odpad, ale cenná surovina (za posledních 5 let se jeho cena zvedla 5-8,7krát),
• nutnost recyklovat fosfor a zadržovat vodu v krajině (námět i pro techniky)

Josef Hejzlar,

Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav: „Vývoj jakosti vody ve vodárenských nádržích a možná budoucí rizika.“

• faktory ohrožující jakost vody (eutrofizace; organická znečištění přírodního typu; historie ovlivňování hydrologického režimu dané lokality má vliv na toky živin v povodí)
• případové studie nádrží Římov, Lipno a Karlov
• skladba příčin problémů je pro jednotlivé nádrže jedinečná (a komplexní) a pro jejich řešení je třeba analyzovat procesy jak v nádrži samotné, tak v povodí
• určení hierarchie důležitosti problémů je klíčové pro návrhy fungujících opatření

Po prezentaci jednotlivých příspěvků přednášející diskutovali v následujících Panelech:

• Panel 01: Švihov reservoir (Complex solution – integrated management (whole watershed aproach))
• Panel 02: Water for Recovery of the Climate – a New Water Paradigm
• Panel 03: Fosfor (a sediment) – umíme určit skutečné příčiny eutrofizace nádrží a víme jak je omezit?
• Panel 04: Využití IDC - datový sklad ÚHÚL (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem)
• Panel 05: Společná zemědělská politika EU po r. 2013

V bodech uvádíme dílčí závěry jednotlivých diskusních skupin spolu s osobou zastřešující uvedená témata:

• Panel 01, Jindřich Duras: V případě VN Švihov je integrovaný management zahrnující celé povodí nezbytný pro efektivní zajištění pitné vody v dostatečném množství a kvalitě
• Panel 02, Michal Kravčík: Slovenské zkušenosti dokazují, že změny v krajině mají významný vliv na rozložení srážek v průběhu roku, její množství a kvalitu. S tím úzce souvisí výše rizik škod z povodní a sucha. Řešení založená pouze na technické bázi jsou nedostatečná. Pilotní studie na Tichém Potoce prokázala vysokou efektivitu zajištění dostatku vody v povodí nasycením malého koloběhu vody.
• Panel 03, Pavel Rosendorf: Každá nádrž může mít jinou cílovou koncentraci fosforu a jiný stupeň trofie. Přísun fosforu (zejména biologicky využitelného) z povodí je rozhodující pro rozvoj eutrofizace
• Panel 04, Martin Polívka: K efektivní správě vodního hospodářství, zejména ovlivňování koloběhu živin v povodí, existuje již nyní značné množství velmi dobře využitelných dat v datovém skladu ÚHÚL
• Panel 05, Tomáš Doucha: Ve vztazích mezi zemědělstvím a vodou (vodní hospodářství, životní prostředí) jsou nejzávažnějšími problémy využití bohatého know-how v praxi a institucionální bariéry pro „win-win“ řešení problémů

Všichni účastníci konference si silně uvědomovali souvislosti mezi podobou přijímaných opatření, časem aplikace a jejich efektivitou. V Praze dne 9. 2.2011 se tak shodli na následujícím:
Závěry konference Voda v krajině 2009 jsou stále aktuální. Hlavní témata a příspěvky přednesené na konferenci Voda v krajině 2011 potvrdily nezbytnost integrovaného managementu povodí VN Švihov.

Za aktuální problémy k řešení pro roky 2011-12 se považuje:

• Zpracování integrovaného (komplexního) projektu ochrany povodí VN Švihov vycházejícího z platného Plánu oblasti povodí Dolní Vltavy (část VN Švihov)
• prověření možnosti implementace „kooperačních“ dohod mezi subjekty působícími v povodí a uživateli vody z nádrže (odběrateli)
• prověřit formou studie roli sedimentů ve VN Švihov a předzdržích v různých hydrologických situacích
• do širší diskuze zahrnout i otázku hospodaření v lesích v povodí a to s ohledem na jejich neopomenutelný vodoochranný význam
• poznatky ze zemědělské praxe uplatnit v rámci diskuse o reformě Společné zemědělské politiky po roce 2013
• výstupy z konference zohlednit při přípravě aktualizace Plánu dílčího povodí Dolní Vltavy se zohledněním VN Švihov

Závěry

Účastníci konference doporučují:

• Zřídit koordinační nadresortní orgán na úrovni vlády ČR pro integrovaný management „Čistá Želivka“
• Ustavit vědeckou radu projektu, jako poradního orgánu ústředních orgánů státní správy
• Podrobit projekt „Čistá Želivka“ mezinárodní oponentuře s cílem nalezení řešení na úrovni nejlepší mezinárodní praxe v rámci EU se zohledněním platné legislativy, včetně případných návrhů na změny

Závěrečná poznámka redakce:

Mezinárodní konference ukázala nezbytnost změny současného přístupu k vodním zdrojům a prospěšnost mezioborového a mezinárodního řešení tohoto problému i ve vztahu k VN Švihov – hlavního zdroje pitné vody pro Prahu. Z jednotlivých příspěvků, diskusních panelů a závěrů vyplývá existence ekonomicky efektivních řešení s výrazně kladnými ekologickými důsledky. Protože existují „win-win “ řešení zmíněného (a zároveň má ČR závazky jak vůči EU, tak ke své vlastní legislativě) je žádoucí načrtnutý přístup aplikovat i na ostatní oblasti České republiky.