Jak připravit střechu pro fotovoltaiku
Při plánování, projektování a realizaci fotovoltaické elektrárny na střechu domu se nesmí zapomenout na přípravu samotné konstrukce střechy, posouzení stavu a kvality hydroizolační vrstvy, únosnosti nosné konstrukce a dalších částí střechy a také na její požární bezpečnost. Ve studiu estav.tv se ptáme odborníků na správný návrh a provedení fotovoltaiky z hlediska zapojení, z hlediska bezpečnosti proti úrazu a požární bezpečnosti a také z hlediska přípravy konstrukce střechy a její hydroizolace pro montáž elektrárny. Hosty ve studiu jsou Pavel Rydlo ze společnosti Isover a Ondřej Čermák ze společnosti V-systém elektro.
Montáží fotovoltaické elektrárny se na dlouhé roky tzv. uzamkne možnost opravit hydroizolaci nebo jinou vrstvu skladby střechy (tzv. lock efekt). Navíc běžně používané materiály pro nepochůzné střechy budov, tedy střechy určené jen pro pohyb poučených osob za účelem údržby a kontroly, veřejně nepřístupné, nejsou odolné proti mimořádným lokálním zatížením a rizikům poškození při montážních pracích na elektrárně.
Montáži fotovoltaické elektrárny má předcházet odborná revize stavu střechy zkušeným odborníkem, a v případě stárnoucí nebo dožívající hydroizolace či jiné konstrukce a detailu jejich výměna nebo oprava.
Z hlediska požární bezpečnosti se nyní u střech pracuje s nepřísnějším požadavkem na šíření požáru, a to BroofT3, což je parametr, kdy střecha dle předepsané zkoušky nešíří požár v požárně nebezpečném prostoru. „Zkouška BroofT3 používá ale malé hraničky ze dřeva v kombinaci s prouděním vzduchu a sálavým teplem, ale z praxe plyne, že intenzita ohně je při této zkoušce výrazně menší, než je při reálném požáru fotovoltaiky,“ říká Pavel Rydlo. „Zde je tedy důvodné očekávat zavedení nové metodiky nebo úpravu metodiky na vyšší výkon.“
Z hlediska upevnění fotovoltaické elektrárny ke střeše lze použít dva způsoby, a to je kotvení ke konstrukci a použití zátěžové konstrukce.
Nevýhodou kotvení je, že se proniká skrz hydroizolační vrstvu a narušuje se tak její spojitost, kterou je třeba obnovit nebo zajistit zkušenou firmou z oboru hydroizolace. U zátěžové konstrukce se používají liniové nosníky pro rozložení hmotnosti přitížené nejčastěji betonovými tvarovkami s vysokou vlastní hmotností.
Pavel Rydlo představil v rozhovoru také nové desky tepelné izolace Isover XH určené zejména pro ploché střechy s vyšším zatížením povrchu, např. od fotovoltaické elektrárny. Minerální desky Isover XH mají pevnost v tlaku 100 kPa a bodovou zatížitelnost 100 N, což jsou nejlepší hodnoty na trhu. „Do této desky už se patky bořit nebudou a jsou bezpečnější i z hlediska montáže elektrárny,“ vysvětluje Pavel Rydlo.
Mnoho dalšího např. o předpisech pro montáž fotovoltaické elektrárny a pro její zapojení se dozvíte v rozhovoru s Pavlem Rydlem a Ondřejem Čermákem.