Sanace, zkoušení a jakost ve stavebnictví společně
Tradiční sympozium Sanace a konference s názvem Zkoušení a jakost ve stavebnictví, které pořádá brněnská stavební fakulta, se spojily do jedné. Květnová akce opět přilákala široké spektrum návštěvníků.
Hlavním pořadatelem již dvacátého šestého ročníku mezinárodního sympozia Sanace je Sdružení pro sanace betonových konstrukcí (SSBK), za devátým ročníkem konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví stojí Ústav stavebního zkušebnictví Fakulty stavební VUT v Brně. Akce se konají v prostorách stavební fakulty a tradičně je provází předávání významných ocenění ve slavnostních prostorách auly VUT Brno.
„Letošní ročník spojil obě akce, účastníci mohli libovolně přecházet mezi přednáškovými sály a vybírat si pro ně nejzajímavější témata přednášek. Organizátoři by chtěli tuto strukturu zachovat: Sanace by probíhaly i nadále tradičně každý rok a Zkoušení a jakost jednou za dva roky, přičemž by se střídaly s konferencí Popílky,“ vysvětlují v úvodu Ing. Věra Heřmánková, Ph.D. a Ing. Ondřej Anton, Ph.D., zástupci pořadatele.
Sympozium Sanace 2016
Řešená témata ani v letošním roce nevybočovala z obvyklých mantinelů, střídaly se příspěvky týkající se výsledků výzkumu akademických pracovišť s výsledky terénní diagnostiky, byl popisován rozvoj zkušebních metod, nové přístroje, byly představeny inovativní sanační materiály. Vědecký výbor sestavil přednášky tak, by se akce tématicky doplňovaly a prolínaly. V rámci sanací zazněla i řada příspěvků věnovaná diagnostice a sanacím památkově chráněných a historických objektů. Za všechny snad vysoce hodnocený příspěvek od doc. Ing. Zdeňka Bažanta, CSc., a Ing. Radima Nečase, Ph.D., který se zaměřil na statiku domu v historické zóně města. Popisoval úskalí konkrétního projektu, kdy bylo při vlastní realizaci třeba výkresy několikráte zásadně přepracovat. Adaptace historických sklepních prostor, sanace fasád a štítových zdí pak byla řešena i v rámci dalších příspěvků.
Diskusi rozpoutal i zástupce Metrostavu Ing. Jaroslav Synek. Zaměřil se totiž na moderní technologie a význam informací během výstavbového projektu. Uvedl příklady ztrát informací, možná východiska a nabídl statistiky příčin poruch. Prevence ztrát informací hraje podle něj klíčovou roli v zavádění nových metod ve stavebnictví: „Podstatou využívání BIM modelu je jeho využití v provozu stavby, kdy model předávaný uživateli, je nositelem potřebných provozních informací. Informace jsou postupně shromažďovány, zpracovávány, strukturovány a nejsou ztráceny. Jejich efektivní využívání přináší významné časové a nákladové úspory. Důvody pro používání BIM jsou tedy především ekonomické, nejen snižování škod vznikajících ztrátami informací, ale i omezování rizik (koordinace, časové plánování), zpřesňování podkladů stavby, omezení zvýšených nákladů (přesnější VV). Překážkou pro rychlejší zavedení BIM prostředí do přípravy, realizace a provozu staveb je nepřipravenost investorů, legislativy a státní správy, která by měla rychleji reagovat na současné efektivní trendy zvyšující kvalitu a efektivitu staveb,“ uvedl ve svém příspěvku Jaroslav Synek.
Konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví
Také program konference Zkoušení a jakost ve stavebnictví byl rozčleněn do tematických bloků. Pořadatelé si kladli za cíl pokrýt celou problematiku oboru, počínaje informacemi o posledních novinkách na poli zkoušení ve stavebnictví a zajímavými realizacemi v oblasti zkoušení a diagnostiky konstrukcí z praxe. Vhodné propojení obou akcí lze nejlépe demonstrovat na příspěvku s názvem „Využití nedestruktivní diagnostiky pro hodnocení betonových konstrukcí památek“. Autoři Ing. Petr Cikrle, Ph.D., a Ing. Ondřej Anton, Ph.D., se zde věnovali nutnosti průzkumu před vlastní sanací historické památky. Upozornili na to, že při hodnocení těchto objektů je často hrubým způsobem podceněno objektivní zjištění jejich stavu: „Norma ČSN ISO 13822 ve svém novém vydání platném od 1. 1. 2015 obsahuje i kapitolu týkající se hodnocení nosných konstrukcí památek, kde umožňuje při splnění určitých podmínek mírnější hodnocení těchto starších objektů,“ zdůrazňují a dále uvádějí konkrétní příklady rekonstrukcí. Doporučují provést průzkum konstrukce alespoň v nezbytně nutném rozsahu, vyjmenovávají nedestruktivní metody, které dokáží bez invazivního zásahu do konstrukce odhalit její slabá místa, abychom pak mohli následně provést doplňkové zkoušky na vývrtech. Z hlediska starých konstrukcí se podle názoru autorů jako nejvhodnější jeví metoda ultrazvuková, neboť je dostatečně citlivá zejména v oblasti nízkých pevnostních tříd betonu, je zcela nedestruktivní a s její pomocí dokážeme odhadnout vlastnosti betonu v celé tloušťce konstrukce.
Doc. Ing. Zdeněk Bažant, CSc. – laureát ceny Karla Hollana (cena má podobu řádu s miniaturním HM sázecím deformetrem, patentem doc. Hollana)
Významnou náplní konference bylo také využití zkušebních metod pro hodnocení jakosti stavebních materiálů, výrobků a objektů a současně k rozvoji a udržování systémů kvality. Nechyběly ani praktické ukázky měření a přístrojové techniky, prezentace nejnovější i tradiční přístrojové techniky i diagnostických metod. V předsálí mohli návštěvníci promluvit s prodejci zařízení i se zástupci renomovaných firem, které využívají špičkovou techniku v praxi. Často diskutovaným problémem bylo kromě technických záležitostí i jisté odtržení akademické obce od publikování na tuzemských konferencích a v tuzemských odborných časopisech dané nulovým hodnocením těchto publikací v současném systému hodnocení vědy a výzkumu v České republice. Mezi nejlépe přijatá témata obou akcí patřily například příspěvky doc. Ing. Zdeňka Bažanta, CSc., osobnosti, která po právu obdržela v rámci konference Zkoušení a jakost Cenu Karla Hollana za celoživotní přínos oboru stavebního zkušebnictví. Cenu SSBK nazvanou Významná osobnost v oboru sanací betonových konstrukcí převzal doc. Ing. Karel Kolář, CSc.