Interiéry ikonické budovy Vysoké školy chemicko-technologické v pražských Dejvicích od architekta Antonína Engela prošly v roce 2021 rekonstrukcí. Mimo jiné byla vyměněna také litinová otopná tělesa za moderní ocelové článkové radiátory Zehnder Charleston. Rozhovor na kameru o výběru vhodných radiátorů pro rekonstrukce historických budov nám poskytl obchodně-technický zástupce výrobce otopných těles Zehnder, pan Miroslav Váša.
Památkově chráněný farní kostel sv. Štěpána v rakouském Sierningu během své více než pětisetleté historie zažil řadu architektonických stylů a mnoho stavebních proměn v blízkém i vzdálenějším okolí. Jedna významná změna se nedávno odehrála i v jeho těsné blízkosti. Po více než 50 letech totiž dosloužila stará fara a linecká diecéze rozhodla o výstavbě zcela nového farního centra s názvem FOKUS.
Recenzovaný V článku je prezentován stavebně technický průzkum historického objektu Císařského špitálu svatého Antonína a svaté Alžběty na Pražském hradě. Cílem průzkumu bylo stanovení funkční způsobilosti a trvanlivosti objektu včetně posouzení jeho využitelnosti a zhodnocení stavu historických materiálů. Průzkum byl zaměřen především na problematiku nevhodných zásahů provedených v minulosti a s tím související zvýšená vlhkost konstrukcí.
I když to zní možná nelogicky, na Českou cenu za architekturu byl nominován Dům v ruině – projekt originální rekonstrukce staré usedlosti. Do původní cihlové obálky totiž architekti ORA implantovali nový moderní dům z tepelněizolačních cihel HELUZ a ukázali, jak zachovat autenticitu historické budovy a zároveň vytvořit komfortní místo pro bydlení. Jméno vítěze i finalistů prestižní soutěže vyhlašované Českou komorou architektů bude známo 11. listopadu 2021 na slavnostním galavečeru ve Foru Karlín.
Recenzovaný Prípady zastrešovania ruín nie sú celkom bežné – objekt, ktorý stratil svoju primárnu funkciu a podľahol deštrukcii, musí dostať nový dôvod jeho opätovného použitia. Zastrešenie narušeného objektu, ktorý časom nadobudol aj hodnotu exponátu, si vyžaduje atypické riešenia nielen z konštrukčného, ale aj z architektonického hľadiska. Témou sa zaoberalo viacero výskumov, architektonickú stránku návrhu však zhodnocovali skôr okrajovo – zastrešenie ruín na Slovensku je realizované najmä s dôrazom na ochranu ruiny pred klimatickými vplyvmi. V zahraničí je však situácia iná. Príspevok ilustruje možné prístupy k prekrývaniu ruín v zahraničí ako inšpiráciu pre použitie aj v našom kultúrnom kontexte a sústreďuje sa na architektonicko-urbanistické determinanty ich riešenia.
