Rekonstrukce historických budov dnes představuje jedno z nejkomplexnějších témat stavební praxe. Na jedné straně stojí požadavek na zachování kulturní hodnoty objektu, na straně druhé nutnost splnit stále přísnější energetické a komfortní standardy.
Dva odborníci na úsporné stavění rozebírají, proč je pasivní dům hlavně otázkou promyšleného návrhu. Pasivní domy se svou nízkou energetickou náročností a kvalitním vnitřním prostředím jsou špičkou energeticky úsporné výstavby. Jak se k pasivnímu domu dopracovat shrnuje Desatero pasivního domu dostupné na stránkách Centra pasivního domu. Vyjmenovává, vysvětluje a integruje obory a kritéria, která je třeba od počátku plánování stavby zohlednit, jinými slovy definuje celý koncept pasivního domu. O jednotlivých bodech desatera, technických podrobnostech a zkušenostech z praxe si v rozhovoru povídáme s Michalem Čejkou, specialistou na energetiku budov, a s Martinem Němečkem, majitelem a vedoucím ateliéru Tector, který se zabývá navrhováním pasivních domů.
TZB-info doporučuje Nová zelená úsporám pro podporu energetických úspor v rodinných a bytových domech pro rok 2026 byla představena 9. března ministrem životního prostředí Igorem Červeným. Nově bude žadatelům poskytován bezúročný úvěr, resp. budou kompenzovány úroky z komerčních úvěrů od bank, a to s dobou splatnosti až 25 let. Přímou podporu v součtu až 400 tisíc korun na zateplení a zdroj tepla budou moci získat domácnosti pobírající superdávku. Podmínkou poskytnutí podpory ve všech oblastech je zpracování renovačního pasu budovy certifikovaným poradcem a respektování doporučení.
TZB-info doporučuje Na českém trhu se znovu objeví jedna z nejdůležitějších událostí pro všechny, kteří se věnují správě, modernizaci a dlouhodobému provozu bytových domů. Konference Rekonstrukce a provoz bytových domů se uskuteční 4. března 2026 v rámci veletrhu Aquatherm Praha na výstavišti Letňany v Praze.
HELUZ GROUP dlouhodobě buduje komplexní ekosystém digitálních nástrojů, které zásadně zjednodušují práci projektantům i výrobcům oken. Selektor skel IZOS, jeden z klíčových prvků této platformy, představuje moderní a neustále rozvíjený nástroj, jenž poskytuje přesná, aktuální a detailní technická data pro efektivní návrh i výrobu zasklení.
Dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) byl v letošním roce dočasně pozastaven, ale Ministerstvo životního prostředí ČR počítá s jeho prodloužením. V rozpočtu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) jsou pro rok 2026 připraveny nové prostředky z Modernizačního fondu a z výnosů emisních povolenek. Ministerstvo potvrdilo, že program bude pokračovat, a ještě více se zefektivní. Všechny žádosti, které byly do systému podány včas, pokračují v administraci standardně a bez jakéhokoli omezení.
Existují developerské projekty zajímavé svou architekturou či atraktivní polohou. A pak jsou takové, které k tomu všemu přidávají ještě něco navíc. Mezi ně patří brněnský projekt DIORIT, který vznikl na území bývalého lomu, kde se kdysi těžil stavební kámen. Toto na první pohled netradiční místo poskytlo originální podmínky pro vznik nevšedního rezidenčního bydlení, u něhož hraje hlavní roli nejen estetika, ale také energetická efektivita.
Skryté větrací křídlo je úzké plné křídlo bez skla, které umožňuje intenzivní a rychlé větrání bez nutnosti otevírat hlavní okenní křídlo. Je k dispozici ve třech standardních šířkách – 170, 250 a 300 mm. Díky nenápadné konstrukci neruší výhled, opticky splývá s okenním rámem a přitom se stává mimořádně praktickým pomocníkem v každodenním provozu.
Rosení oken patří mezi nejčastější stížnosti majitelů bytů i rodinných domů. Přestože se může na první pohled jevit jako závada, odborníci se shodují, že jde často o přirozený fyzikální jev, který vypovídá o fungování budovy jako celku. V podcastu portálu estav.tv o tématu diskutovali Roman Šnajdr, předseda technické komise České komory lehkých obvodových plášťů, soudní znalec Petr Kapička a výkonný ředitel komory Jan Bedřich.
Tradiční konference určená převážně výrobcům oken, montážním firmám a výrobcům komponentů pro výrobu a montáž oken, nesoucí podtitul Legislativa a praxe; novinky a změny roku 2025, se v programu zaměřila převážně na odbornou náročnost při realizaci technologií spadající do kategorie Lehký obvodový plášť, okna, dveře a na možnosti řešení v rámci současné praxe i dané či připravované legislativy. Jedná se již o 5. ročník konference v režii České komory lehkých obvodových plášťů (ČKLOP). Oslovili jsme v rozhovoru inženýra Jana Bedřicha, výkonného ředitele ČKLOP.
Topná sezóna každoročně odhalí skrytý problém mnoha domů – netěsná okna. I v nově zateplených budovách může přes špatně seřízené nebo zanedbané okenní kování unikat až 20 % energie určené na vytápění. Zatímco fasády a střechy procházejí pravidelnými kontrolami, okna bývají často opomíjená, přestože představují jeden z nejdůležitějších prvků tepelné obálky budovy.
Problematika týkající se kvality plastových oken je přes veškeré snahy z řad výrobců oken stále ovlivňována dezinformacemi a zavádějícím tvrzeními. Choulostivou se tato věc stává zejména v případě veřejných zakázek, neboť se stále vyskytují případy, kdy zadavatelé v rámci výběrového řízení stanoví striktní požadavek na to, aby okna neobsahovala žádný recyklovaný nebo regenerovaný materiál, či dokonce aby byla vyrobena z profilů třídy A. Pokud je totiž takový požadavek do výběrového řízení vložen, zadavatel se dopouští chyby. Podobné požadavky mohou některým dodavatelům poskytnout konkurenční výhodu, a to se klasifikuje jako protiprávní jednání. O co tu vlastně jde?