Uvádění stavebních výrobků na trh ve vztahu k otvorovým výplním

Prohlášení o shodě či o vlastnostech, typové zkoušky, co přinese novela NV č. 163/2002 Sb. a revize CPR

Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. stejně jako jiné autorizované osoby ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a oznámené subjekty ve smyslu Nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (dříve notifikované osoby) jsou v souvislosti s častými změnami legislativy zahrnovány dotazy souvisejícími s právoplatným uváděním stavebních výrobků na trh. Předmětem příspěvku je odpovědět na nejčastější z nich, zvláště ve vztahu k otvorovým výplním. Příspěvek se podrobněji věnuje běžným oknům a dveřím, tj. bez požární odolnosti.

1. Prohlášení o vlastnostech nebo prohlášení o shodě?

Při uvádění na trh (prodeji) stavebních výrobků je výrobce v EU, dovozce ze zemí mimo EU povinen vydat buď

1.1 prohlášení o vlastnostech (PoV – vzor viz Nařízení komise (EU) č. 574/2014)

• pro výrobky na které se vztahuje harmonizovaná evropská norma a podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 – CPR se označují CE, což v oblasti otvorových výplní a LOP je již většina, např.:
  • okna, vnější dveře, střešní okna bez požární odolnosti (ČSN EN 14351-1);
  • okna a vnější dveře požárně odolné (ČSN EN 16034 společně s ČSN EN 14351-1);
  • vrata bez požární odolnosti (ČSN EN 13241-1) i požárně odolná (společně s ČSN EN 16034);
  • bodové a pásové plastové střešní světlíky (ČSN EN 1873, ČSN EN 14963);
  • lehké obvodové pláště (ČSN EN 13830).
• případně pro výrobky, pro které bylo zpracováno ETA (Evropské technické posouzení) podle EAD (European assessment document), např.
  • strukturální zasklení.

a nebo:

1.2 prohlášení o shodě (obsah viz § 13 NV č. 163/2002 Sb.)

• pro výrobky, na které se nevztahuje evropská harmonizovaná norma, nemají označení CE a jsou tzv. stanovenými podle NV č. 163/2002 Sb. v platném znění, např.:
  • vnitřní dveře požárně odolné;
  • vnitřní dveře bez požární odolnosti;
  • kovové prosklené střešní světlíky a další.

Za prohlášení o vlastnostech i prohlášení o shodě je vždy odpovědný výrobce, případně dovozce ze zemí mimo EU.

2. Co je harmonizovaná evropská norma (hEN)

Harmonizovaná evropská norma je norma vydaná pro určitou skupinu výrobků za účelem jednotného posuzování/ověřování jejich vlastností v rámci EU, označení CE. Norma se stává harmonizovanou vyhlášením v Úředním věstníku EU (Official Journal).

Každá evropská norma není normou harmonizovanou, naprostá většina evropských norem (ČSN EN…) jsou normy zkušební a jiné.

Každá harmonizovaná norma má přílohu ZA, což však ještě neznamená, že jde jistě o normu harmonizovanou, zásadní je citace ve Věstníku viz výše. V příloze ZA je vždy uveden způsob posuzování a úkoly výrobce a nezávislé třetí strany – „oznámené (dříve notifikované) osoby“/ laboratoře. V případě běžných oken bez požární odolnosti je v naprosté většině předepsán tzv. systém 3, kdy k tomu oznámená zkušební laboratoř provádí zkoušky typu (na vzorcích dodaných výrobcem) a výrobce zajištuje systém řízení výroby tak, aby vlastnosti všech výrobků odpovídaly výsledkům typových zkoušek.

Je třeba zmínit i fakt, že v současné době je několik harmonizovaných norem (např. ČSN EN 13830:2004 Lehké obvodové pláště, ČSN EN 1873:2006 Bodové střešní světlíky) fakticky již neplatných, avšak zůstávají normami harmonizovanými. Jejich novější verze (ČSN EN 13830+A1:2022, ČSN EN 1873+A1:2016) nebyly dosud v Úředním věstníku EU vyhlášeny a při ověřování vlastností a zpracování prohlášení o vlastnostech a CE je třeba postupovat podle těchto sice zrušených, avšak stále jediných harmonizovaných norem. Běžných oken a dveří podle ČSN EN 14351-1+A2 se tento paradoxní stav naštěstí netýká.

3. Co obsahuje Prohlášení o vlastnostech, označení CE pro běžná okna, vnější dveře

Pro prodej běžných oken a vnějších dveří, na které se vztahuje harmonizovaná ČSN EN 14351-1+A2(ale i pro okna a dveře požárně odolné podle ČSN EN 16034 společně s ČSN EN 14351-1+A2) tedy výrobce vystavuje prohlášení o vlastnostech (vzor viz Nařízení komise (EU) č. 574/2014) a označení CE (vzor viz ČSN EN 14351-1+A2:2018, čl. ZA.3). Součástí Prohlášení o vlastnostech i označení CE je seznam v hEN předepsaných, tzv. mandátových vlastností a jejich deklarované třídy nebo hodnoty vycházející ze zkoušek typu.

Pro běžná okna jsou v rámci zkoušek typu ověřovány tyto vlastnosti:

• Průvzdušnost
• Vodotěsnost
• Odolnost proti zatížení větrem
• Součinitel prostupu tepla
• Radiační vlastnosti
• Akustické vlastnosti
• Únosnost bezpečnostních zařízení

Pro další skupiny otvorových výplní jsou mandátové vlastnosti, jejichž hodnoty, úrovně a třídy je výrobce povinen deklarovat v Prohlášení o vlastnostech, vždy uvedeny v příslušné harmonizované normě, příloze ZA, případně v EAD, stejně jako systém jejich ověřování (1,1+,2+,3 nebo 4).

V případě požárně odolných oken a dveří je třeba respektovat hEN pro běžné (ČSN EN 14351-1+A2) i požární charakteristiky (ČSN EN 16034)

4. Jak je vymezen typ okna

Typ běžného okna je vymezen typem, materiálem a tvarem profilu rámu a křídla, tvarem a těsněním funkční spáry, kováním, typem otevírání, zasklením. Různé velikosti nejsou různým typem. Balkónové dveře jsou vzhledem k jejich konstrukci považovány za okno velikosti dveří.

5. Platnost zkoušek typu

Pokud nedojde ke změně některé součásti (těsnění, kování apod.), mají zkoušky typu časově neomezenou platnost. Využití výsledků zkoušek typu běžných oken/dveří je omezeno pouze velikostí zkoušených oken/dveří.

Výsledky typové zkoušky

• odolnosti proti větru: platí pouze pro okna stejné nebo menší šířky a výšky;
• průvzdušnosti a vodotěsnosti: platí pouze pro okna plochy menší nebo větší max. o 50 %;
• akustických vlastnosti: platí pouze pro okna plochy menší nebo větší max. o 50 %;
• součinitele prostupu tepla stanovený na vzorku normové velikosti platí za určitých;
• podmínek jako porovnávací hodnota pro všechny velikosti viz dále.

Radiační vlastnosti – solární faktor a světelný činitel prostupu jsou vlastnostmi zasklení. Jde o bezrozměrná čísla, která nejsou ovlivněna velikostí okna.

Kopii protokolů o zkouškách typu je výrobce povinen uchovávat po dobu 10ti let po ukončení výroby.

V případě požárně odolných otvorových výplní je situace složitější. Je třeba respektovat podmínky tzv. rozšířené aplikace výsledků požárních zkoušek.

6. Hodnoty součinitele prostupu tepla U_w

V prohlášení o vlastnostech (PoV) a CE se uvádí hodnota součinitele prostupu tepla, která je výsledkem typové zkoušky nebo výpočtu normového rozměru okna 1,23(±25 %) × 1,48(−25 %) m. Tuto hodnotu musí stanovit autorizovaná třetí strana tj. oznámený subjekt. Výsledky takové zkoušky/výpočtu platí za určitých podmínek pro PoV a CE oken stejného typu všech velikostí. Požaduje-li odběratel deklarovat konkrétní hodnoty U_w pro určité rozměry dodávaných prvků mohou se tyto samozřejmě lišit. Hodnota U_w uvedená na CE a v PoV je pouze srovnávací.

7. Využití zkoušek typu jiného výrobce nebo dodavatele systému

Za určitých podmínek může výrobce vydat prohlášení o vlastnostech podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 a sestavit označení CE na základě zkoušek typu jiného výrobce nebo dodavatele systému. Výrobce však zůstává odpovědný za to, že všechny jeho výrobky budou mít stejné (nebo lepší) vlastnosti než jaké jsou výsledkem převzatých zkoušek typu, což se v praxi jeví jako obtížné.

Podmínkou využití „cizích“ zkoušek je totožnost všech komponentů, dodržení technologického postupu výroby a dohoda s poskytovatelem zkoušek.

8. Komu a jak poskytovat Prohlášení o vlastnostech?

Prohlášení o vlastnostech se poskytuje odběrateli v tištěné nebo elektronické podobě, za určitých podmínek může být zpřístupněno na webových stránkách. Na požádání je však třeba v souladu s nařízením CPR poskytnout prohlášení o vlastnostech odběrateli v tištěné podobě.

9. Kdy prohlášení o vlastnostech a označení CE není povinné?

• jde-li o jednotlivá okna/dveře nesériově vyráběná pro konkrétní stavbu a výrobce současně provádí jejich zabudování, osazení;
• Jde-li o okna/dveře vyrobená tradičním způsobem pro zachování kulturního dědictví nebo neprůmyslovým postupem z důvodu zachování zvláštní architektonické nebo historické hodnoty.

10. Prohlášení o shodě – výrobky, na které se nevztahuje harmonizovaná norma

Jak již bylo zmíněno, pro výrobky, na které se nevztahuje harmonizovaná norma nebo nebylo zpracováno Evropské technické posouzení (ETA) a jsou tzv. „stanovenými“ podle NV č. 163/2002 Sb. vydává výrobce (dovozce ze zemí mimo EU) prohlášení o shodě ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. a uvedeného NV v platných zněních, nikoli prohlášení o vlastnostech. To platí například pro vnitřní dveře s požární odolností. Prohlášení o shodě vydává každý výrobce (dovozce) na základě vlastního certifikátu výrobku podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. Nelze využít certifikátu dodavatele profilového systému ani jeho prohlášení o shodě. V tomto smyslu je třeba vycházet z definice „výrobce“ podle zákona č. 22/1997 Sb. a jeho povinností. Citovaný zákon uvádí, že výrobcem je osoba, která vyrábí nebo i jen navrhla výrobek, dále osoba, která sestavuje, balí, zpracovává nebo označuje výrobek, který hodlá uvést na trh pod svým jménem, popřípadě ochrannou známkou.

11. Novela NV č. 163/2002 Sb. – změna obsahu Prohlášení o shodě

V dubnu letošního roku vyšla jako NV č. 119/2024 Sb. novela NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Novela přibližuje obsah prohlášení o shodě vydávaného výrobcem, dovozcem, případně distributorem jeho harmonizovanému ekvivalentu – prohlášení o vlastnostech.

V prohlášení o shodě bude stejně jako v prohlášení o vlastnostech nově uveden úplný soubor deklarovaných technických vlastností výrobku, které mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby (viz příl. č. 1 NV); tyto vlastnosti se uvádějí v rozsahu počáteční zkoušky typu a vyjadřují se třídou, úrovní, mezní hodnotou nebo popisem podobně jako v PoV tak, aby stavba mohla být v návaznosti na tyto hodnoty řádně navržena a provedena.

Vydáním prohlášení o shodě výrobce nebo dovozce odpovídá za to, že výrobek splňuje deklarované vlastnosti výrobku a že přijal opatření, kterými trvale zabezpečuje shodu jím uváděných výrobků na trh s technickou dokumentací a se základními požadavky na stavby. Prohlášení o shodě poskytuje výrobce uživatelům stavebních výrobků v tištěné podobě nebo na webových stránkách.

Obdobně jako v harmonizované oblasti novela zavádí povinné označení stavebního výrobku, u kterého byla posouzena shoda ve smyslu NV č. 163/2002 Sb. českou značkou shody CCZ (vzor viz příloha č. 4 k NV). Výrobce nebo dovozce nemusí připojit českou značku CCZ v případě posouzení shody při kusové výrobě podle § 9 citovaného NV.

Označení českou značkou shody musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně připojeno k výrobku. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, připojí se k obalu nebo k průvodní dokumentaci.

Účinnost novely nařízení je od 1. 1. 2025, přechodné období 3 roky.

12. Revize CPR z pohledu výrobce

Nové Nařízení EP a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro uvádění stavebních výrobků na trh a které nahradí stávající (EU) č. 305/2011 by mělo vstoupit v platnost v listopadu 2024 (20 dní od zveřejnění v Úředním věstníku EU). Jde o značně obsáhlý dokument. Z pohledu výrobce a jeho povinností je hlavní změnou rozšíření základních požadavků na stavby o tzv. 7 a 8 základní požadavek – „Emise staveb do venkovního prostředí“ a „Udržitelné využívání přírodních zdrojů“.

Postupně budou pod revidovaným CPR vycházet nové harmonizované normy pro jednotlivé skupiny výrobků. Tento proces byl na několik posledních let zastaven právě z důvodu finalizace revize CPR. Pro výrobky, pro které již budou ve věstníku EU vyhlášeny nové harmonizované normy podle nového nařízení CPR, se budou vztahovat následující povinnosti:

• od listopadu 2025 bude platit povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování (Global Warming Potential),
• od listopadu 2029 bude povinné prohlášení o základních environmentálních ukazatelích,
• od listopadu 2031 bude povinné vykazovat všechny environmentální ukazatele pro posouzení životního cyklu výrobků,

přitom do října 2026 musí členské státy oznámit pravidla pro udělování sankcí za porušení požadavků nového CPR. Nové harmonizované normy zahrnující i environmentální požadavky však budou vycházet postupně během několika let a povinnost vypracovat prohlášení o potenciálu globálního oteplování již od listopadu 2025 se nejeví jako reálná. Je ale vhodné se na budoucí plnění environmentálních povinností připravit.

Některé další změny revize CPR:

• úprava definic některých pojmů, včetně definice stavebního výrobku;
• rozšíření předmětu nařízení, kromě harmonizovaných pravidel jsou nově stanoveny vybrané funkční, bezpečnostní a environmentální požadavky na stavební výrobky;
• seznam obecných požadavků na udržitelnost, které budou dále definovány pro jednotlivé skupiny produktů v harmonizovaných normách nebo delegovaných aktech EK;
• aby výrobci mohli prokázat, že stavební výrobky, splňují příslušné požadavky Unie, bude nově prohlášení o vlastnostech doplněno o prohlášení o shodě;
• rozšíření o další položky/výrobky, např. datové soubory pro 3D tisk, služby 3D tisku, výrobky vyrobené na staveništi k okamžitému použití, náhradní díly, komponenty stavebních výrobků, prefabrikované rodinné domy ve smontovaném stavu, použité výrobky, služby spojené s deinstalací výrobků a přípravou pro nové použití;
• ustanovení o zjednodušených postupech (možnost využití výsledků zkoušek stejného výrobku jiného výrobce nebo dodavatele systému) a výjimkách pro mikropodniky;
• posílení donucovací pravomoci orgánů dozoru nad trhem;
• uvedení požadavků CPR do souladu s požadavky nařízení o ekodesignu pro udržitelné výrobky a o digitálním pasu výrobků;
• nové CPR zavádí PAS výrobku a systém digitálních pasů. Pas zahrnuje prohlášení o vlastnostech a shodě, základní informace, návod k použití a bezpečnostní informace, technickou dokumentaci, štítek, nosiče údajů, identifikační kód, typ výrobků atd.;
• zmocnění EK k vytvoření „Databáze nebo systému stavebních výrobků EU“ s cílem usnadnit přístup k informacím o výrobku (Prohlášení o vlastnostech, Prohlášení o shodě a návod k použití).

Přechodné období ze starého právního rámce na nové bude trvat 15 let ode dne vstupu nového nařízení v platnost. Tím se zajistí dostatek času na řádný přechod harmonizovaných technických specifikací ze starého na nový právní rámec. Pokud však v této době bude pro některou skupinu výrobků nová harmonizovaná norma vydána, bude se na tuto skupinu vztahovat již nové CPR. Pro otvorové výplně lze s ohledem na priority zpracování mandátů, nové harmonizované normy očekávat v prvních letech tohoto období.

Článek byl nejprve publikován v Ročence ČKLOP 2024 a poté se svolením ČKLOP upraven k otištění v TZB-info