Je správné klást větší důraz na výrobu "čisté" energie z obnovitelných zdrojů a plýtvání brát jako "daň" civililizaci a pokroku, nebo je nutné přístup obrátit a prvořadě podporovat úspory energie?
Na konci října přijala Evropská unie nové nařízení (Nařízení 2003/96/EC ze dne 27.10.2003), které rozšíří seznam položek, na které bude uplatňována spotřební daň alespoň v minimální sazbě stanovené jednotně v rámci celé EU.
Česko-německý seminář "Daň z energie - součást ekologické daňové reformy v EU, SRN a ČR" se konal 7. listopadu 2003 v areálu University Karlovy v pražských Jinonicích, v rámci projektu "Česko-německá iniciativa pro dialog o ekologické daňové reformě v ČR". Hlavním pořadatelem byla na české straně firma Ecoconsulting, s. r. o. spolu s Centrem University Karlovy pro otázky životního prostředí, na německé straně Svobodná universita Berlín.
Veřejné projednání návrhu SEK z hlediska vlivu na životní prostředí se konalo v Městské knihovně v Praze dne 16. 10. 2003 před zcela naplněným sálem. Posuzování koncepcí z hlediska vlivu na životní prostředí řeší zákon 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. MPO jako předkladatel musí zveřejnit "vhodným způsobem" návrh koncepce a zajistit posouzení vlivů této koncepce na životní prostředí.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v uplynulém týdnu na svých internetových stránkách Návrh státní energetické koncepce do roku 2030. Zveřejněný dokument je zatím ve stádiu spíše několika náčrtů než uceleného návrhu. Obsahově je ale na výrazně vyšší úrovni než dosud platná "Grégrova" státní energetická koncepce, která byla přijata vládou v roce 2000.
V posledních letech se v oblasti komunální energetiky objevuje závažný problém: některá města, ve snaze prosadit svoji energetickou koncepci, přijímají vlastní městskou vyhlášku či nařízení, které rozděluje trh s energií ve městě mezi jednotlivé dodavatele a eliminuje možnost konkurence. Spotřebitelé pak nemají možnost vybrat si formu a dodavatele energie podle svého uvážení, ale musí využít pouze to, co povoluje městské nařízení.
V uplynulých dnech proběhla tiskem krátká, nenápadná zpráva o odložení termínu zpracování koncepce státní energetické politiky z poloviny na konec roku. Odklad může být způsoben objektivními důvody - zpracování koncepce je jistě náročný úkol, ale přináší jedno mimořádné riziko. Totiž, že státní energetickou koncepci nebude zpracovávat Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale noví vlastníci severočeských dolů.
V podobě, ve které byly parametry podpory tepelných čerpadel nastaveny doposud, mohlo docházet a docházelo k neefektivním instalacím poškozujícím jak uživatele (klienta), tak i myšlenku účinné podpory úsporné technologie využívání energie a snižování zátěže životního prostředí. Podporu TČ nelze stavět na předpokladu, že lokálně napomohou ke zlepšení ovzduší (výměnou za kotel na uhlí). Přesně na takové argumentaci byla založena podpora přímotopů a stále bohužel i podpora plošné plynofikace.
Stavební řešení budovy vytváří spolu s technickými systémy vytápění, větrání, případně chlazení jeden funkční celek. Jako celek by tedy měly být hodnoceny její stavebně-energetické vlastnosti, což se začíná prosazovat v zahraničí, ale zatím ne u nás. Článek je první částí dvoudílného bloku, jeho druhá část vyjde zítra. Za ní pak bude otevřena diskuze čtenářů k této problematice.
Minulý Nedělní editorial, přetištěný také v internetovém deníku Neviditelný pes, vyvolal většinou nesouhlasné reakce především od odpůrců obnovitelných zdrojů energie.