logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Dočkáme se konečně zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie?

V těchto dnech rozhoduje Poslanecká sněmovna o osudu návrhu zákona na podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jeho hlavním cílem je vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro vyvážený rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice.

Reklama

Zákon má skutečně pohnutý osud: vláda předložila sněmovně návrh zákona o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (tisk 529) již 13.11.2003. Dne 15. dubna 2004 proběhl k návrhu zákona společný seminář výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a hospodářského výboru. Kromě toho se Hospodářský výbor návrhem dále zabýval ještě čtyřikrát samostatně - na své 30., 33., 36. a 37. schůzi:

  • 26. května 2004 (30. schůze) - určil harmonogram společného projednávání s návrhem energetického zákona (tisk 641).
  • 9. září 2004 (33. schůze) - dokončil projednávání návrhu energetického zákona. Projednávání návrhu zákona o OZE přerušil.
  • 10. listopadu 2004 (36. schůze) - návrh zákona projednal, nepřijal však k němu žádné usnesení.
  • 1. prosince 2004 (37. schůze) - projednávání návrhu znovu přerušil a stanovil nový harmonogram dalšího projednávání. Datum dalšího projednávání návrhu zákona stanovil na 26. ledna 2005.
Dne 15. prosince 2004 většina poslanců podpořila návrh poslance Hojdara, předsedy Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, na přerušení projednávání zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie (OZE). Hospodářský výbor tak znovu dosáhl odkladu v projednávání. Pro vyřazení návrhu zákona o OZE z programu prosincové schůze PS hlasovali přítomní poslanci ODS (s jedinou výjimkou), dále 43 poslanců ČSSD a 16 poslanců KSČM. U poslanců ČSSD je to poměrně pikantní, protože návrh zákona je prioritou programového prohlášení vlády. Zároveň zákon transponuje do našeho právního řádu směrnici č. 2001/77/ES o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu, přičemž tato transpozice měla být provedena již k datu vstupu ČR do EU.

Závazky musíme plnit
Na poslední verzi návrhu zákona, doporučené Výborem pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí, se shodli jak oba předkladatelé (MPO a MŽP), tak Energetický regulační úřad. Návrh podporují také desítky starostů, nevládních organizací a zájmové svazy výrobců energie z obnovitelných zdrojů.

"Jsme přesvědčeni, že navrhovaný zákon využívá nejlepších evropských zkušeností a že bude jedním z nejmodernějších v rámci EU," netají svou spokojenost s předkládanou verzí ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Podle něho využívání OZE přispívá se snížení emisí skleníkových plynů, navíc OZE jsou jediné dostupné zdroje, které jsou prakticky nevyčerpatelné. Výhodou je i to, že jsou k dispozici přímo u nás, není třeba je dovážet, přispívají tedy ke kladné bilanci našeho zahraničního obchodu. Navíc využití OZE je výrazně decentralizované, což má dopad nejen na podporu lokální ekonomiky, ale také na bezpečnost elektrizační soustavy - to je zvláště důležité v době potenciálních teroristických útoků. Přináší i velký počet nových pracovních míst, především na venkově. "Proto je tento zákon jedním z velice důležitých základních kamenů dalšího rozvoje našeho venkova," připomíná Ambrozek. Energetické využití biomasy znamená zároveň využití značné plochy zemědělské půdy k nepotravinářské produkci, což je i jeden z cílů zemědělské politiky našeho státu (celkem by mohlo jít až o 1,5 mil. ha). "Jsem přesvědčen, že pro tyto nesporné výhody nejen v oblasti životního prostředí, ale i v ekonomické a sociální, si tento zákon zaslouží největší podporu v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Velmi bychom si přáli, aby Hospodářský výbor i Poslanecká sněmovna zákon projednali i schválili v podobě velmi blízké předkládané verzi." Poradce ministra Ambrozka Martin Bursík, který se na přípravě zákona výrazně podílel, zdůrazňuje, že v přístupové smlouvě k EU se ČR zavázala "naplnit indikativní cíl 8 % podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě elektřiny" tak, jak to odpovídá Směrnici č. 77/2001. Dnes činí podle Bursíka tento podíl 3,7 % (vypočteno z údajů, které udává ERÚ), ale do roku 2010 by se měl zdvojnásobit. Podle expertních odhadů MŽP a MPO by se u nás měly OZE rozvíjet rovnoměrně. Nejperspektivnější je biomasa - v roce 2010 by měla zajišťovat 40 % produkce elektřiny z OZE, malé vodní elektrárny by se měly podílet 21 %, velké vodní elektrárny také 21 % a větrné elektrárny 18 %. Fotovoltaické a geotermální elektrárny v té době nebudou významné.

V prognóze do r. 2050, zpracované na objednávku MŽP, stoupá podíl fotovoltaiky, protože s vyšším instalovaným výkonem klesá její investiční náročnost. Investiční náklady půjdou rapidně dolů a zároveň se budou vyčerpávat potenciály dalších zdrojů, proto je fotovoltaika v tomto časovém horizontu velmi perspektivní. V roce 2030 by se podle představ MŽP i MPO měly OZE podílet 16 % na primárních zdrojích energie a 20 % na výrobě elektřiny.


Poradce ministra Martin Bursík a ministr životního prostředí Libor Ambrozek
na včerejší tiskové konferenci

Klíčový mechanismus zákona
Výrobce bude mít možnost volby ze dvou schémat podpory: buď se rozhodne navázat na stávající systém pevných výkupních cen, který garantuje, že provozovatel distribuční sítě má povinnost vykoupit veškerou zelenou elektřinu za pevné výkupní ceny, které stanoví ERÚ (to funguje již nyní, ale chybí potřebná stabilita), nebo se rozhodne pro systém zelených bonusů. Zde se předkladatelé inspirovali Španělskem. Tento systém je více tržní: výrobce si na trhu musí najít obchodníka, kterému elektřinu prodá za tržní cenu. Cena bude nižší než u konvenční elektřiny, protože v sobě obsahuje nestabilitu výroby, a bude různá pro různé typy OZE. V momentu prodeje získá výrobce od provozovatele distribuční soustavy tzv. zelený bonus neboli prémii. Regulační úřad přitom nastaví výši prémií tak, aby výrobce získal za jednotku prodané elektřiny o něco vyšší částku než v systému pevných výkupních cen. "To je v zákoně inovativní a podle názoru některých evropských konzultantů zde ČR předbíhá vývoj v EU, protože podle nich vývoj v EU rovněž půjde směrem k více tržnímu systému," říká dr. Bursík.

ERÚ stanovuje výši cen tak, aby zajistil průměrnou návratnost investice za 15 roků. To znamená, že všechny OZE mají na startovní čáře stejné podmínky. "Klíčovým momentem zákona je dlouhodobě stabilní podnikatelské prostředí," uvádí Bursík. "Jestliže postavíte malou vodní elektrárnu v roce 2008, tak cena platná v tomto roce bude zachována po dobu 15 let a bude se mírně zvyšovat podle indexu cen průmyslových výrobků." Toto je podle předkladatelů klíčový moment, otevírající dveře potenciálním investorům do komerčních bank, které jim budou poskytovat úvěry. Státní fond životního prostředí by se měl nadále soustředit jen na podpory domácností a měl by také podpořit výrobu tepla z OZE. Ostatně, SFŽP bude mít v nejbližších letech plné ruce práce "ufinancovat" do roku 2010 výstavbu čistíren odpadních vod pro obce nad 2000 obyvatel, k čemuž jsme se rovněž zavázali....

Zákon řeší i problém spoluspalování biomasy, o němž se před časem hodně diskutovalo, protože ERÚ nastavil nesprávně ceny a příliš favorizoval cenu ze spoluspalování, čímž došlo k otřesení trhu. Tento problém je už vyřešen, protože platný výměr ERÚ diferencuje ceny biomasy - jiné jsou pro elektrárny čistě na biomasu, jiné pro spoluspalování. Cílem je oddělit trhy tak, aby si nekonkurovaly, a vytvořit prostředí pro to, aby u nás vznikl trh s účelově pěstovanými energetickými plodinami, který tu zatím chybí.

Novinkou v zákoně je podpora výroby tepelné energie. Tento princip je uplatňován v části států EU. V zákoně se navrhuje, aby v případě, že nová stavba je financována z více než 50 % z veřejných zdrojů, musel stavebník zajistit aspoň 20 % tepelné energie z OZE. Toto ustanovení je podle Bursíka naprosto legitimní: jestliže jdou ze státních či obecních prostředků peníze na výstavbu (především půjde o sociální bydlení), tak by měly být dány podmínky, za jakých tyto peníze mohou být čerpány. Zde je zdůrazněno environmentální kritérium. "Slibujeme si od toho, že projektanti budou více projektovat solární kolektory, tepelná čerpadla, kotelny na biomasu apod. Domácím výrobcům to pomůže dostat se na trh a zároveň se sníží emise znečišťujících látek," říká Bursík.

Častou námitkou proti OZE je fakt, že zvýšené výkupní ceny zelené elektřiny se rozpočítají do celkových nákladů a cena elektřiny tak nutně stoupne. Podle výpočtů je ale toto navýšení zatím zcela zanedbatelné: v současné době tvoří vícenáklady na OZE pouze 1,98 hal./kWh z průměrné ceny 2,66 Kč, čili jde o zvýšení o 0,7 %. V roce 2010 by to mělo činit maximálně kolem 14 hal./kWh, na růstu cen se tedy OZE budou podílet celkem zanedbatelně.

Zákon usnadní rozvoj instalací nejmodernějších technologií obnovitelných zdrojů energie a investice z domácích i zahraničních zdrojů. Ambrozek a Bursík odhadují, že otevření prostoru pro nové moderní technologie a jejich příchod do ČR bude znamenat investice ve výši 48 mld. Kč v průběhu 5 let. "Jsou zde desítky projektů, které čekají jen na schválení zákona a na stabilní podnikatelské prostředí," ujišťují.Očekává se především nárůst investic u elektráren na biomasu (více než 28 mld. Kč), větrných elektráren (13,4 mld. Kč) a malých vodních elektráren (6,9 mld. Kč). Současně není třeba obávat se přehnaného rozvoje některého z typů obnovitelných zdrojů - přírodní podmínky a regulace výstavby především z důvodů ochrany přírody a krajiny takový vývoj neumožní.

Ohrožení: pozměňovací návrhy
Jediným potenciálním ohrožením zákona je několik pozměňovacích návrhů, které bude ve středu 26. 1. projednávat Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny. Cílem některých z nich totiž není zákon vylepšit, ale učinit nepoužitelným. Poslanec Vojíř například navrhuje zrušit dva základní principy návrhu - metodu, kterou ERÚ stanoví výkupní ceny tak, aby zajistil patnáctiletou průměrnou návratnost investic a současně i stabilitu patnáctileté pevné výkupní ceny pro výrobce. Poslanec Urban zase navrhuje omezit podporu větrných elektráren jen na ty málo výkonné (do výkonu 0,5 MW). Takové elektrárny se ale stavěly někdy před 15 lety, ty současné mají zhruba čtyřnásobný výkon. "Tento pozměňovací návrh by zlikvidoval rozvoj větrné energie u nás," suše komentuje Bursík.

"Zákon je součástí jak koaliční smlouvy, tak programového prohlášení vlády," dodává Ambrozek. "Byl bych rád, aby ještě před jednáním Poslanecké sněmovny o něm jednala vedení koaličních stran tak, aby vládní koalice tento zákon podpořila. Jsem přesvědčen, že po měsících diskusí, které jsme vedli, má návrh šanci získat většinovou podporu. Pevně věřím, že Hospodářský výbor už se postaví k zákonu čelem a projednávání zákona uzavře."

Na zdržení měla podíl i diskuse o problematice biopaliv, která se při posledním projednávání otevřela ve druhém čtení. MŽP navrhuje, aby otázka povinného procenta biopaliv byla řešena novelou zákona o ovzduší. "Přijetí zákona je jediná cesta, jak se vyrovnat s naším evropským závazkem. Formou státních investic do této oblasti toho nejme schopni dosáhnout. Věřím, že schválení zákona by cestu k 8 % elektřiny z OZE otevřelo, i když času už mnoho nezbývá," dodává Ambrozek.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.