V hornorakouském Welsu dnes skončil již 20. ročník veletrhu energetických úspor EnergiesparMesse. To, že je na výstavišti běžně slyšet čeština a slovenština, ukazuje na skutečný zájem našich lidí o témata související s efektivním využíváním energie a obnovitelným rozvojem společnosti. Přístup Horního Rakouska by pro nás mohl být v některých bodech jistě příkladem stanovení a naplňování energetické koncepce. Bohužel se nám někam vytratilo to Masarykovo "A 'de se!".

Rozhovor s prof. RNDr. Bedřichem Moldanem, CSc., ředitelem Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a stínovým ministrem životního prostředí za ODS.

Na takto položenou otázku si asi málokdo dokáže odpovědět. Při hledání odpovědi se nám totiž hned vybavují další otázky. Potřebujeme vůbec státní energetickou koncepci (SEK)? V čem by se měla lišit od těch předchozích "socialistických" nebo od poslední koncepce zpracované Ministerstvem průmyslu a obchodu za ministra Grégra a přijaté vládou v roce 2000? Měla by být koncepce závazným, právně vynutitelným dokumentem, nebo jen seznamem představ a zbožných přání autorů?

To bylo hlavní motto demonstrace svolané řadou ekologických organizací, která se uskutečnila 28. ledna před Úřadem vlády v Praze na Klárově. Občané protestovali proti aktualizaci Státní energetické politiky v podobě navržené ministerstvem průmyslu a obchodu, především proti plánované výstavbě další jaderné elektrárny, zrušení územních ekologických limitů těžby v Podkrušnohoří a proti plánům na výstavbu hlubinného úložiště radioaktivních odpadů.

Stát dělá další velký krok k tomu, aby popřel několikaletou, finančně velmi náročnou, byť nepříliš šťastnou podporu biomasy v podobě stamilionových dotací do obecních výtopen a především nově budovaných centrálních zdrojů tepla, kde jako palivo slouží biomasa v jakékoliv podobě.

Stát by neměl plánovat a stavět energetické zdroje. Stát by měl pouze definovat priority z pohledu zájmů, které chrání (dostupnost energií všech druhů, ochrana životního prostředí). Stát má vytvářet příslušnou legislativu, stabilní podnikatelské prostředí s co možná nejrychlejší deregulací trhu.

Je správné klást větší důraz na výrobu "čisté" energie z obnovitelných zdrojů a plýtvání brát jako "daň" civililizaci a pokroku, nebo je nutné přístup obrátit a prvořadě podporovat úspory energie?

Rozhovor s RNDr. Liborem Ambrozkem (nar. 1966), ministrem životního prostředí ČR. Tématy v rozhovoru jsou ekologická daňová reforma, podpora obnovitelných zdrojů energie, posílení krajinotvorných programů a další.

Na konci října přijala Evropská unie nové nařízení (Nařízení 2003/96/EC ze dne 27.10.2003), které rozšíří seznam položek, na které bude uplatňována spotřební daň alespoň v minimální sazbě stanovené jednotně v rámci celé EU.

Česko-německý seminář "Daň z energie - součást ekologické daňové reformy v EU, SRN a ČR" se konal 7. listopadu 2003 v areálu University Karlovy v pražských Jinonicích, v rámci projektu "Česko-německá iniciativa pro dialog o ekologické daňové reformě v ČR". Hlavním pořadatelem byla na české straně firma Ecoconsulting, s. r. o. spolu s Centrem University Karlovy pro otázky životního prostředí, na německé straně Svobodná universita Berlín.

Veřejné projednání návrhu SEK z hlediska vlivu na životní prostředí se konalo v Městské knihovně v Praze dne 16. 10. 2003 před zcela naplněným sálem. Posuzování koncepcí z hlediska vlivu na životní prostředí řeší zákon 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. MPO jako předkladatel musí zveřejnit "vhodným způsobem" návrh koncepce a zajistit posouzení vlivů této koncepce na životní prostředí.

Rozhovor s Ing. Martinem Pecinou, MBA (nar. 1968), který od února 2003 zastává funkci náměstka ministra průmyslu a obchodu. Do jeho kompetence spadá i státní energetická koncepce České republiky.

V posledních dnech byla dokončena pracovní verze zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů. Redakce TZB-info dostala od expertní skupiny připravující návrh zákona ke schvalovacímu procesu souhlas ke zveřejnění aktuální verze textu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo v uplynulém týdnu na svých internetových stránkách Návrh státní energetické koncepce do roku 2030. Zveřejněný dokument je zatím ve stádiu spíše několika náčrtů než uceleného návrhu. Obsahově je ale na výrazně vyšší úrovni než dosud platná "Grégrova" státní energetická koncepce, která byla přijata vládou v roce 2000.

V posledních letech se v oblasti komunální energetiky objevuje závažný problém: některá města, ve snaze prosadit svoji energetickou koncepci, přijímají vlastní městskou vyhlášku či nařízení, které rozděluje trh s energií ve městě mezi jednotlivé dodavatele a eliminuje možnost konkurence. Spotřebitelé pak nemají možnost vybrat si formu a dodavatele energie podle svého uvážení, ale musí využít pouze to, co povoluje městské nařízení.

V uplynulých dnech proběhla tiskem krátká, nenápadná zpráva o odložení termínu zpracování koncepce státní energetické politiky z poloviny na konec roku. Odklad může být způsoben objektivními důvody - zpracování koncepce je jistě náročný úkol, ale přináší jedno mimořádné riziko. Totiž, že státní energetickou koncepci nebude zpracovávat Ministerstvo průmyslu a obchodu, ale noví vlastníci severočeských dolů.

Odvolaného ministra průmyslu a obchodu Ing. Jiřího Rusnoka ve funkci vystřídá Ing. Milan Urban. Jeden z jeho prvních výroků pro novináře, který je nadpisem dnešního editorialu, ale jistě nebyl příliš šťastný.

Rozhovor s Ing. Janem Poučkem (nar. 1948), ředitelem odboru energetické politiky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

V podobě, ve které byly parametry podpory tepelných čerpadel nastaveny doposud, mohlo docházet a docházelo k neefektivním instalacím poškozujícím jak uživatele (klienta), tak i myšlenku účinné podpory úsporné technologie využívání energie a snižování zátěže životního prostředí. Podporu TČ nelze stavět na předpokladu, že lokálně napomohou ke zlepšení ovzduší (výměnou za kotel na uhlí). Přesně na takové argumentaci byla založena podpora přímotopů a stále bohužel i podpora plošné plynofikace.

Stavební řešení budovy vytváří spolu s technickými systémy vytápění, větrání, případně chlazení jeden funkční celek. Jako celek by tedy měly být hodnoceny její stavebně-energetické vlastnosti, což se začíná prosazovat v zahraničí, ale zatím ne u nás. Článek je první částí dvoudílného bloku, jeho druhá část vyjde zítra. Za ní pak bude otevřena diskuze čtenářů k této problematice.