V reakci na zprávy o změnách programu Zelená úsporám, které proběhly v médiích v posledních dnech, oslovil portál TZB-info tiskového mluvčího MŽP, Jakuba Kašpara, a ředitelku programu Zelená úsporám, Ing. Irenu Plockovou.
O názor k programu „Zelená úsporám“ jsme požádali Ing. Libor Nováka, ředitele spol. Energy Benefit Centre, o.p.s., který se problematikou dotací na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů dlouhodobě zabývá. Řadu let působil i na SFŽP a programy pro fyzické osoby vyhlášené v poslední době právě MŽP kritizoval.
7. dubna byl představen dlouho očekávaný program Zelená úsporám. Program přinesl celou řadu novinek v oblasti podpory úspor energie a nízkoemisních zdrojů pro vytápění. Přestože se jedná o ojedinělý a poměrně velkorysý projekt, jenž nabízí celou řadu výhod, má i své odpůrce.
V rozhovorech jsme oslovili Marka Bláhu, ředitele společnosti Tepelná čerpadla IVT, a Richarda Richtermoce ze společnosti Thermoil, tedy muže, kteří dotace ministerstva dlouhodobě sledují.
Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů (OZE) se stala celosvětovým tématem. Jednotlivé země nebo různá společenství států sledují více či méně ambiciózní cíle, které se týkají výroby energie z obnovitelných zdrojů. Také Česká republika se ve Smlouvě o přistoupení k Evropské unii zavázala dosáhnout indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé domácí spotřebě ve výši 8 procent v roce 2010. Podle předběžných informací byl tento podíl za rok 2008 přibližně 5,5 procent.
Když jsme už před lety při exkurzích LEA po solárních a jiných OZE-instalacích zaznamenali někde jejich větší úrodu, vždy nás (a zejména přítomné novináře) zajímalo, z čeho vlastně vyklíčila. Kdo a jak k ní napomohl. A bylo téměř vždy zřejmé, že vedle nastavení podmínek státem a trhem zde obvykle měly příznivý, ne-li určující, vliv impulsy zcela lokální povahy.
Program na podporu obnovitelných zdrojů energie vyhlášený pro rok 2009 potvrdil směr, který MŽP nastavilo po jeho silné redukci v březnu loňského roku. Majitelé objektů v lokalitách s dostupnou plynofikací či jiným centrálním zdrojem tepla zůstávají znevýhodněni. Změní tento pohled "plynová krize"?
Od ukládání CO2 kdesi pod zem, si mnozí slibují řešení globálního problému lidstva. Autor článku se domnívá, že jde o slepou uličku. Jak dokládá, není technologie udržitelná. Logicky jí propagují především tažební společnosti. Zda jde skutečně pouze o uhelnou či ropnou lobby napoví následující článek.
Přejdeme na nové zdroje energie? Jsou navrhovány grandiózní plány na instalace lesů gigantických větrných elektráren, přeměnu úrody a slámy na kapalná paliva (etanol a bionaftu), na využití slunečního záření na polích fotovoltaických panelů a podobně. Tak, jako u většiny inovací existuje velké vzrušení a velká očekávání, je tomu i u obnovitelných zdrojů energie.
První etapa ekologické daňové reformy je dokončením implementace směrnice 2003/96/ES do legislativy ČR. V zásadě se jedná o zavedení nových spotřebních daní ze zemního plynu, fosilních pevných paliv (uhlí, koks) a elektřiny. Co nám přinese a co můžeme očekávat s její realizací v následujících letech?
Ještě než se na konferenci OSN o klimatu EU, USA a třetí svět dohodli, že se v Kodani 2009 zkusí dohodnout, než Václav Klaus představil německou verzi své knihy "Modrá nikoliv zelená planeta", byla na veletrhu Aqua-therm cítit všudypřítomná snaha k úsporám energie a většímu využívání obnovitelných zdrojů.