logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Komentář k meziročnímu navýšení cen zemního plynu 2006/2005?

Reklama

V reakci na komentář ERÚ ke zvýšení cen elektřiny jsem ve srovnání cenové tvorby se zemním plynem (dále jen ZP) mj. uvedl, že zákazníkovi je v případě zemního plynu předložen přehledný ceník, ceny se logicky snižují s růstem odběru ZP. V tom jsem viděl přednost pro odběratele zemního plynu oproti odběrateli elektřiny, který je cenotvorbou Energetického regulačního úřadu v lepším případě dezorientován. To má však platnost pouze v ročním přehledném ceníku zemního plynu. Při provedení meziročního srovnání se skutečnými spotřebami dle níže uvedené tabulky však zjistíme, že nárůstem cen zemního plynu je opět, a to proti jakékoli obchodní logice, znevýhodněn zákazník s vyšším odběrem (v této kategorii domácnosti "velkoodběratel").

Meziroční porovnání cen zemního plynu, vyjádřené v procentech skutečného zdražení:

  pouze vaření
spotřeba 1700 kWh (162 m3)
vytápění, ohřev vody a vaření
spotřeba 24 000 kWh (2286 m3)
  2005 2006 růst 2005 2006 růst
Jihočeská plynárenská, a.s. 2 302 2 818 22% 20 220 26 504 31%
Jihomoravská plynárenská, a.s. 2 210 2 563 16% 19 445 24 405 26%
Pražská plynárenská, a.s. 2 203 2 623 19% 19 347 24 441 26%
Severočeská plynárenská, a.s. 2 245 2 657 18% 19 948 25 673 29%
Severomoravská plynárenská, a.s. 2 221 2 554 15% 19 610 25 044 28%
Středočeská plynárenská, a.s. 2 271 2 812 24% 20 315 24 860 22%
Východočeská plynárenská, a.s. 2 172 2 356 9% 18 908 23 671 25%
Západočeská plynárenská, a.s. 2 251 2 618 16% 20 033 25 332 26%
  průměrné zvýšení cen 17 % průměrné zvýšení cen 27 %

Z tabulky je zřejmé, že průměrný nárůst cen činí 27% v případě reálné spotřeby, 24 tis. KWh a 17% v případě používání zemního plynu pouze pro vaření. Nezanedbatelné jsou ale také rozdíly ve zdražení u jednotlivých plynárenských společností, patřících mimochodem stejnému vlastníkovi. Zatímco Středočeská plynárenská meziročně navýšila ceny "pouze" o 22%, v případě Jihočeské plynárenské dělá zdražení 31%. Bohužel se nemůžeme domnívat jinak, než že lze očekávat výrazně negativní dopad zdražení v oblasti životního prostředí.

Vyhodnocuji-li obecně státní cenovou politiku v oblasti energií, čím dál tím víc se přesvědčuji, že tzv. tržní ekonomika ve strategických oblastech řízených státem prostřednictvím jeho úřadu je obtížně pochopitelná a v mnoha případech směřuje k likvidaci hodnot. Příkladem mohou být promarněné investice do elektrického vytápění, později zřizování nákladných plynových přípojek pro obce a obydlí, vysoké investice občanů do tepelných čerpadel a následné masivní zvýšení cen elektřiny pro tento účel (jen letos NT o 53%). Ve všech případech to lze přičíst nekoncepčnosti v oblasti státní politiky zásobování (nejen) obyvatelstva energiemi.

V souvislosti s tím se v současné době jeví dosti komický souboj státu s EU o výši DPH 5% v oblasti tepelné energie. Porovnejme s jakou lehkostí přijal stejný stát základní výši DPH 19 % u zemního plynu a elektřiny a to v podstatě pro stejný účel tj. tepelnou energii.

 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.