Jaké je skutečné zvýšení cen elektřiny pro vytápění?

Mystifikace s cenami elektřiny

Energetický regulační úřad (ERÚ) si s občany opět zažertoval a svým výnosem ze 30. listopadu 2005 vyhlásil ceny elektrické energie pro rok 2006, které se prý zvýší v průměru o 8,9 % a to podle regionů resp. distribučních společností. A tak občan, který uvěřil, že půjde o zdražení necelých 9% bude nepříjemně překvapen když zjistí, že v převážné části tj. u šesti z devíti nabízených základních sazeb zaplatí podstatně více, u pěti sdružených sazeb v rozmezí dvojnásobku až trojnásobku ohlášeného zdražení, v nízkém tarifu jde o průkazné zdražení o 25% až 53%! Otázkou je, proč si stát hraje s lidmi na schovávanou? Argument o rozdílnosti cen v regionech má jistou logiku a při nepříliš kritickém pohledu je možné jej i pochopit. Další cenová kouzla však už jdou zcela mimo lidské chápání a neumím je označit jinak, než cílené mystifikace uplatňované na občanech. Podstatný je i následný dopad na zkreslování statistických údajů, tím i výsledného čísla inflace v ČR. Násobky ohlášených cen zaplatí občan přesto, že stát zastupuje úřad, který má ve své preambuli jednu z hlavních povinností, chránit občany před apetitem monopolu. Namísto toho úřad účinně chrání elektrárenský monopol, zákazník je kvalifikovaně manipulován, bez možnosti se ubránit. Argumenty ERÚ o výpočtu průměrů z jiných průměrů jsou liché a neexistuje pro ně věrohodné zdůvodnění. V podstatě jde o obtížně průhledné ceníkové triky v neprospěch zákazníka. Protože elektřina je komodita strategická, jde v monopolním prostředí o prostý cenový diktát.

Stát předstírá tržní prostředí

Paradox je v tom, že tržní prostředí v ČR je na vnitřním trhu s elektřinou pouze předstíráno, obchodní politika je antitržní, cílená pouze na dosažení rekordního zisku. Je nesporné, že právě pro tento cíl dokázal současný super ČEZ prakticky zničit i vlastní koncepční program, zavedený zhruba před pěti lety, který logickým a pro obě strany přijatelným způsobem upravoval dodavatelsko-odběratelské vztahy, založené na solidní nabídce a serióznímu obchodnímu přístupu k zákazníkovi. Cenová politika v elektroenergetice se dnes ubírá zcela opačným směrem ve srovnání např. s plynárenstvím, kde se ceny zemního plynu tvoří logicky a tržně, snižují se v závislosti na růstu odběru. Opačný směr v obchodu s elektřinou není ani tržní ani logický, je pouze účelový. Systém neprůhledné cenové politiky, uplatňovaný v řadě několika minulých let po sobě nabývá na intenzitě a to za asistence státu, resp. jeho výkonného orgánu ERÚ. Na tom nic nemění skutečnost, že dříve chráněný zákazník je dnes pasován na oprávněného. Stát přestal vnímat, že platy sousedů jsou více než čtyřnásobkem platů českých, že podstatná část výroby elektřiny je vyprodukována z českého uhlí, českou pracovní silou a je v podstatné míře exportováno české životní prostředí. Stát nemá dostatek odvahy sdělit občanům pravdu o výši skutečného zdražování a mystifikuje je zamlženými cenami. To je zaručená cesta zpět do starých časů a pokřivených cen.

Legenda:

• Spotřeby elektrické energie jsou hypotetické a odpovídají obvyklému charakteru a vybavenosti domácnosti. Rovněž hodnoty jističů jsou úměrné příslušným odběrům. Protože jde o součtové skladby plateb, jde o metodiku, jíž lze spolehlivě prokázat skutečný cenový meziroční pohyb. V případě dosazení rozdílných spotřeb v reálných mezích příslušné sazby, je rozdíl z hlediska porovnatelnosti plateb pro daný účel, zanedbatelný.
  
  
• Cenové porovnání je provedeno přehlednou srovnávací metodou tj. mezi ceníkem roku 2005 pro kategorii domácností Severočeské energetiky platným od 1.1. 2005 a novým ceníkem produktů skupiny ČEZ pro domácnosti, platným od 1.1. 2006. Ceník SČE - 2005 lze z hlediska průměrů oznámených navýšení považovat za průřezový pro ČR.
  
  
• Odběr elektrické energie ve vysokém tarifu (VT) je zvolen podle doby platnosti nízkého tarifu (NT) tj. s delší dobou využitelnosti NT logicky klesá spotřeba elektřiny VT.
  
  
• Sazby D 24 a 34 platné v roce 2005 byly zrušeny a odběratelé jsou automaticky zařazeni do parametrů sazeb D25d a D 35d.
  
  
• Nižší nárůst cen (5,58 %) u sazby D56d je z hlediska zatím nízkého počtu provozovaných tepelných čerpadel ve vymezeném krátkém časovém období a z hlediska enormního celkového navýšení cen v ostatních sazbách, zanedbatelný. Sazba D 61d, u které nedošlo k cenovému navýšení je z hlediska její využitelnosti nevýznamná.
  
  
• ERÚ svým výnosem ze dne 30.11.2005 stanovil ceny elektřiny pro rok 2006 v kategorii pro domácností (podobně i podnikatelských odběrů) a oznámil navýšení cen pro ČR v průměru o 8,9 %, pro region SČE o 9,7 %. Jak vyplývá s výše uvedeného cenového porovnání bude skutečný cenový nárůst pro domácnosti více než dvojnásobný, česká statistika ovšem zaznamená pouze oznámených 9,7 %, to je z hlediska zkreslování statistických údajů závažné.
  
  
• Pro pochopení cenové politiky v oblasti elektroenergetiky je důležitý níže uvedený přehled cen a jejich meziročního extrémního navýšení v nízkém tarifu.
  
  
  • Sazba D 25d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 25,49 %
  • Sazba D 26d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 33,16 %
  • Sazba D 35d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 41,3 %
  • Sazba D 45d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 42,8 %
  • Sazba D 55d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 53,58 %
  • Sazba D 56d - meziroční navýšení v nízkém tarifu o 40,3 %
  Z výše uvedeného přehledu je patrné, že u plných šesti z celkových devíti sazeb je pro výslednou cenu rozhodující právě tarif NT, který zákazník převážně z ekonomických důvodů využívá. Je tedy extrémně navyšována cena elektřiny dodávané v době mimo energetické špičky, příznivě působící v soustavě rozvodných zařízení. Je to pravý opak tržního chování prodejce.
  
  
• Autor tohoto materiálu se domnívá, že by občané měli být o rozporech v oznámeném cenovém růstu a skutečném cenovém pohybu široce informováni, protože obdobná státní cenová blamáž dosud nebyla v polistopadovém období zaznamenána.