Potřebujeme nové jaderné bloky v Temelíně?

Před zahájením panelové diskuse se ujal slova Martin Sedlák ze spolupořádající organizace Hnutí DUHA, který upozornil, že diskuse se měla věnovat otázkám energetické bezpečnosti, závislosti na dovozu energetických zdrojů a souvisejícím problémům. Plánovaným cílem akce není reagovat na aktuální vývoj ve Fukušimě, protože byla připravována dlouho před touto nešťastnou událostí.

Panelovou diskusi moderoval redaktor deníku E15 Jan Žižka, který v úvodu vyjádřil svůj názor, že tato diskuse mu připadá jako návrat zpět, protože o výstavbě nových bloků v Temelíně je rozhodnuto a tendr běží.

Diskuse se zúčastnili:

Petr Závodský, ředitel útvaru pro výstavbu jaderných elektráren společnosti ČEZ
Miroslav Zámečník, ekonom a člen NERV
Václav Bartuška, zmocněnec vlády ČR pro výstavbu nových bloků JE Temelín
Martin Bursík, konzultant a politik, Ecoconsulting, s.r.o.

Petr Závodský: Otázka zní, jestli potřebujeme bloky Temelína. Položil bych nejdříve otázku, zda potřebujeme elektřinu. ČR je čistý vývozce energie, ale v ostatních energetických komoditách jsme čistý dovozce. Uhlí bude ubývat, i ČEZ staví méně uhelných elektráren, než se bude odstavovat, instalovaný výkon proto bude klesat. Obecná rovnice je 2 % HDP = 1 % elektřiny (neplatí v celé řadě zemí, například v Dánsku, kde spotřeba již řadu let stagnuje, pozn. BB).

Jaké máme tedy do budoucna možnosti:

• Můžeme elektřinu dovézt - ve středoevropském prostoru je však elektřiny nedostatek
• Vsadíme všechno na úspory - budeme předpokládat, že spotřeba bude klesat (nákladově je tato varianta nejefektivnější, pozn. BB)
• Postavíme uhelné elektrárny - vzrostou emise CO₂, a díky emisním povolenkám i cena elektřiny (cena elektřiny je určována trhem v Německu, díky tomu má ČEZ enormní zisky, výrobní náklady v ČR mají zanedbatelný vliv, před otevřením trhu byly ceny elektřiny v ČR výrazně nižší než v současnosti, pozn. BB).
• Paroplynové cykly - neumíme predikovat cenu plynu, problém emisí CO₂ je zde rovněž, i když v menší míře než u uhlí.
• Obnovitelné zdroje - vidíme, co udělala masivní dotace FVE, musíme se naučit elektřinu skladovat (nebo ji využívat v době, kdy je k dispozici).
• Jádro - podle mého názoru může přispět ke snížení emisí CO₂, jedná se o silný zdroj s predikovatelnou výrobou, je to příležitost pro školství, vědu, výzkum (mnohem větší příležitostí jsou podle názoru Velké Británie, Francie a Německa obnovitelné zdroje, pozn. BB)

Musíme vytvořit vyvážený mix postavený na jádru s přiměřeným podílem OZE. Další vliv na spotřebu bude mít elektromobilita, máme-li nahradit fosilní paliva v dopravě.

Miroslav Zámečník: Poslední věc, na kterou bych mohl odpovídat, je vyvážený energetický mix. Můj postoj k jaderné energetice je ambivalentní, a to z ekonomického hlediska. Zrovna například participace českého průmyslu se nám může šeredně prodražit, příkladů z minulosti je celá řada. Jsem sice přesvědčován, že odborné kompetence k výstavbě jaderných elektráren jsou udržovány, ale generace lidí, která stavěla v České republice jaderné elektrárny je v důchodu nebo těsně před důchodem.

Paradoxně ochladnutí zájmu je příležitostí ke snížení ceny pro zadavatele (zahraniční experti jsou opačného názoru - zvýšení bezpečnostních požadavků povede k dalšímu růstu ceny a prodlužování výstavby, je odvážné předpokládat, že snížení ceny je možné při zachování bezpečnosti, pozn. BB).

Když se podíváme, jak bychom měli postupovat při formulaci energetické politiky - nejsem expert, hovořím pouze o marginálních nákladech - tady jednoznačně vítězí úspory. Mám-li volit mezi uhlím a jádrem, jsem pro jádro, ale pouze za předpokladu, že kontrakt bude dobře formulován.

Václav Bartuška: Položím dvě otázky:

Potřebujeme najít pro EU zdroje energie, které nás nezruinují. Ještě stále v Evropě žijeme v přesvědčení, že celý svět je tady pro nás, že nám bude dodávat suroviny. To už přestává být pravda. EU bude mít problém získat suroviny, i energetické, za přijatelnou cenu, náš životní styl je sice pohodlný, ale trvale neudržitelný.

Technická civilizace je ve stavu, že užitečným hejblátkům rozumí stále méně lidí. Část těchto technologií je akceptována, část je odmítána. K odmítaným patří i atom. Existuje však technologie, která v Evropě zabíjí 40 tis. lidí ročně - automobil (chybná analogie, technické závady a přírodní vlivy jsou příčinou dopravní nehody jen zcela výjimečně, analogie je použitelná v případě Černobylu, kde se jednalo o chybu obsluhy, což je v podstatě jediná příčina dopravních nehod, pozn. BB).

Martin Bursík: Zajímavé je srovnání reakce médií, zatímco Německá televize přerušila vysílání a vysílala zprávy z Fukušimy, v ČR média tuto situaci zpočátku téměř ignorovala. V následujících dnech mě překvapila míra bagatelizace v českých médiích (některé články dokonce označují Fukušimu za úspěch jaderné energetiky, pozn. BB). Mám tady zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA - International Atomic Energy Agency), která se zabývá bezpečností jaderných elektráren. Tato zpráva konstatuje, že jaderné elektrárny v Japonsku na pobřeží jsou bezpečné i v případě zemětřesení a cunami do 10 m. Teď se z ní stal bezcenný papír. Co si postižení lidé v Japonsku z této zprávy vezmou.

Druhou otázkou je ekonomika. Havárie ve Fukušimě povede ke zpřísnění se bezpečnostních standardů, což povede k růstu ceny. Již dnes se investiční náklady jaderných elektráren pohybují kolem 5 až 6 tis. USD/kW. Ve finském Olkiluoto rostou investiční náklady rovněž proto, že podcenili bezpečnostní parametry a přecenili schopnosti místních dodavatelských firem. Jako vždy se výstavba prodlužuje a prodražuje, ceny jsou rok od roku vyšší, a teď se to prodraží ještě více.

Další problém je jaderný odpad - nikdy to nebude palivo.

Na výhrady Martina Bursíka vůči Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB), reagovala Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, vyjádřením, že se nepotřebuje obhajovat, protože SÚJB obhajuje, jak reagují lidé v různých diskusích.

Závodský: K Martinu Bursíkovi - v Číně je v tuto chvíli rozestavěno 20 bloků, v celém světě to je 60 bloků, nevěřím, že investoři neumí spočítat návratnost. Nedívejme se, že cena stoupla, podívejme se na konečnou hodnotu - 5,3 mld. € děleno 1,6 GW (= přibližně 5 tis. USD/kW, pozn. BB). K Fukušimě - je to smutná událost, otázka je vyhodnotit, jaké kumulace rizik mohou v realitě v našich podmínkách nastat

Bartuška: K evropskému kontextu - v rámci EU je skupina států, které vyjadřují vůči jaderné energetice naprostý odpor - Rakousko, Řecko..., na druhé straně jsou státy, které jaderné elektrárny provozují nebo jejich výstavbu připravují - Francie, Česká republika..., vstup zvažuje Itálie.

Bursík: Zastánci JE argumentují: "ale co místo toho". Kdyby se vypnuly Dukovany nebo Temelín, nic by se nestalo, protože zhruba stejnou výrobu vyvážíme. K Fukušimě diskuse běží, geolgové varovali, že na základě historických údajů by tyto elektrárny měly být projektovány na vyšší parametry.

Žižka: Zatím jsem často slýchával argument, jak je nevýhodné, že tyto elektrárny nemáme na pobřeží, kde by se snadněji chladily.

Drábová: Otázkou je, jak budou stress testy vypadat. Bylo to uchopeno politiky, analogie je v bankovním sektoru. Jaderní odborníci teprve diskutují o tom, co si vzít jako poučení z Fukušimy. Finský kolega vidí příležitost zamyslet se nad tím, co nám přinášejí klimatické změny. Jsou to faktory, se kterými se při projektech před 30 lety nepočítalo. Například povodně, které dvě generace zpátky nepamatujeme, ale naši pradědečkové je pamatovali.

Zámečník: - rád bych reagoval na Martina (Bursíka) a pana Závodského - loni jsem tam (Olkiluoto) byl, ptal jsem se ministra financí, jak se dívá na JE - začal výt jako šakal - jinak je to velmi kultivovaný pán, který se takovým způsobem neprojevuje. Jak bude vypadat nákladová křivka, když zahrneme další parametry, které jsme dříve neuvažovali? Zvláštní láska k jádru skončí v okamžiku, kdy zjistíme, že jádro není tak levné, jak jsme si mysleli.

Z publika: co to je v Německu za psychózu?

Bartuška: občané Německa mají právo si vybrat, stejně jako mají toto právo v Rakousku. Co se odehrává v Německu nevím, 14 zemí jádro má, 13 ne, 1 chce odstoupit, některé se chtějí přidat. Jsme si tak podobní s Rakušany, přesto reagujeme zcela jinak.

Bursík: Neexistuje bezpečná jaderná elektrárna, příroda totiž projektové parametry nestuduje. Zkuste si představit, jak byste reagoval, kdyby čistě hypoteticky došlo k havárii na jaderné elektrárně v Bavorsku.

Z publika: zaznamenal jsem hlas jednoho významného hydrologa, který předpokládal, že v určitém časovém horizontu poklesne množství vody v našich řekách, bude pak dost vody pro chlazení elektráren?

Jan Haverkamp - Greenpeace: Byl jsem v Bruselu, hodně se diskutovalo o incidentu, který se odehrál ve Fosmarku v roce 2006.

Závodský: Dostatek vody v řekách - když jsme dělali studii proveditelnosti dalších dvou bloků (v Temelíně), vycházeli jsme z nejkonzervativnějších scénářů. Pokud by vody mělo být málo, budou se bloky postupně odstavovat, kromě toho jsou v elektrárně dva bazény s vodou.

Forsmark - byla událost, která byla silně vnímána jadernou komunitou. Naši experti byli ve Forsmarku. U nás se něco podobného stát nemůže, provedli jsme další opatření v této oblasti.

Z publika: Vyhořelé jaderné palivo se bude skladovat tisíce let, za tu dobu může dojít k několika klimatickým změnám, nehledě na změny politické a finanční krize. Jak se dá konečné úložiště na tak dlouhou dobu uhlídat? Další dotaz se týká energetické návratnosti, tento parametr je u jaderných elektráren nízký. Potom tady pan Závodský říkal, kolik bloků se staví, zároveň by měl říct, kolik bloků se odstavuje.

Ondřej Šrámek, Knauf Insulation: - zaujal mě argument, že jsme více odkázáni na technologie, kterým nerozumíme. Domnívám se, že paralela s automobilismem je chybná, většinu nehod způsobí řidiči, nikoli závady technologie.

Bartuška: - myslím, že ta paralela bohužel platí. Je to technologie, kterou akceptujeme. Lidé dělají chyby a žádná technologie není bezchybná.

Bursík: - za prvé ekonomika - 27, 34, 68, 81, 124 - říká Vám to něco? Já si myslím, že žádné dva bloky vystavěny nebudou. Že si pan Tramba neumí představit havárii v Bavorsku, nebo Bartuška

Z publika (Giuseppe ??): - mně se nezdá, že se máte čím chlubit, ČR není v klubu s Itálií, jedná se o projekt Silvia Berlusconino, většina Italů je proti. Berlusconiho nesrazily aférky s děvčaty, srazí jej jádro.

Borkovec, Technologická platforma SmartGrids: - na začátku padlo, že existuje korelace mezi růstem HDP a spotřebou elektřiny. Je několik států, kde tato korelace neplatí. Příkladem může být Dánsko, kde spotřeba elektřiny stagnuje již mnoho let.

Z publika: uvažuje se v nové SEK o obnovení těžby v Ralsku?

Z publika: Jsem tu za Eurosolar. Byl bych rád, kdyby to dopadlo tak, že se nic budovat nebude, Hermann Scheer citoval Schopennhauera -typický vývoj, u nové technologie:

1. To nejde
2. Ono by to šlo, ale...
3. Vždyť jsme to říkali od začátku

Z publika: Proč je tady solární temno? Pracuji jako projektový manažer elektromobility, podílel jsem se na projektu elektromobility v Praze. Účastnil jsem se promítání filmu o Solar taxi. Jediná země, kde média tuto akci ignorovala, byla Austrálie, média tam vlastní uhelné společnosti.

Bursík: Dánsko je příkladem, že HDP roste bez růstu spotřeby elektřiny. Česká republika už má taky nákladovou křivku, stejně jako jiné ekonomiky. Ta ukazuje, kde jsou investice nejefektivnější - jsou to úspory. K Mirkovi Zámečníkovi - tady není debata, jestli uhlí nebo jádro, uhlí končí, srazí jej emisní povolenky. Otázka je, jestli jádro nebo OZE.

Zámečník: pokud jde o křivku mezních nákladů, týká se emisí CO₂. Buďme opatrní v tom, co chce Evropa, starejme se o to, co dělá svět. Upřímně - ve všech rozvojových zemích roste poptávka mnohem strměji. Dobrá, snížíme emise, ale energetická poptávka v Indii poroste.

Bartuška: O obnově chemické těžby v Ralsku se při přípravě SEK nediskutuje.

Bartuška: Osobně nevěřím, že se podaří splnit cíle 20 20 20, které jsme si dali na vrcholu boomu v roce 2007, kdy EU byla silná. Aktuální debata je, jak zachránit periferní země EU.

Bursík: - neumíme zpracovat uran do podoby paliva, argument o dovozní nezávislosti je falešný.