Přívalové deště prověřují kvalitu staveb

Přívalové deště zaměstnávají hasiče a v mnoha případech zbytečně

Zatopené suterény jsou často důsledkem chyb v projektu, změn v rámci výstavby a šetření investorů na nesprávném místě. 5. července tomu bylo přesně 20 let, kdy se oficiálně datuje začátek ničivých povodní na řece Moravě a Odře, které zasáhly především Moravu, Slezsko a východní Čechy. Lidé mají katastrofu stále v paměti, i proto jsou na zvýšenou hladinu potoků a řek díky přívalovým dešťům citliví.
Díky změnám, které po povodních následovaly se ČR dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002 a vyhodnocení povodní 2002 dále poukázalo na to, že preventivní opatření pro ochranu před povodněmi jsou nejefektivnější formou ochrany.

"U špatně postavených garáží, jako jsou u většiny dnešních novostaveb, se to stává", komentoval při aktuálním zásahu situaci Jan Skalník ze Sboru dobrovolných hasičů Měcholupy v reportáži ČT.

"Při selhání odvodňovacího systému, který by dešťovou vodu zachytil, se samozřejmě vjezd do suterénu stane řekou, která zalije suterénní prostory, " řekl pro ČT prof. Ing. Karel Kabele, CSc., a na vjezdu do podzemních prostor Fakulty architektury v Praze Dejvicích ukazuje, jak v reálu opatření mohou vypadat.

Jaká opatření patří mezi ty, na které se často zapomíná?

• Vjezd musí být vyspádován v první nájezdové části směrem ke komunikaci.
• Součástí vjezdu jsou odvodňovací žlaby, které zachytí vodu, která by vyspádovaný vjezd přetekla. Odvodňovací žlab musí být nejnižším místem v daném úseku a dimenzován na objem vody, který má zachytit. Dřívějších hodnotu pro srážky 200 l/ha nahradila hodnota 300 l /ha.
• V suterénu musí být ochráněny i prostupy potrubí.

Povodně v r. 1997 se nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativ a vznik nových zákonů a prováděcích předpisů.

Jak uvádí Hasičský záchranný sbor ČR v tiskové zprávě, k 1. lednu 2000 nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy, kterými jsou:

• zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky;
• zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů;
• zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
• zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy.
• novelizací zákona č. 2/1969 Sb. byla převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra.
• K 1. lednu 2002 nabyl účinnosti nový zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), který nově definoval problematiku ochrany před povodněmi.
• K 16. lednu 2002 nabyl účinnosti zákon č. 12/2002 Sb., zákon o státní pomoci při obnově území, který řeší poskytnutí státní finanční pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou a postup předcházející poskytnutí státní pomoci.

Dále se významným způsobem zvýšily technické možnosti hlásné a předpovědní povodňové služby, zejména nárůst hlásných profilů na vybraných vodních tocích a také se výrazným způsobem zlepšila informovanost obyvatel v záplavových územích a možnost jejich včasného varování.
Následná analýza průběhu povodní 2002 potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně.
Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly, či zavádějí (např. Maďarsko, Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.