účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.
15.11.2020 | Mgr. Petr Nakládal, obor geologie a ochrana vod, redakceStavební inženýři se při projektování či realizaci staveb velmi často potkávají s geology a řeší celou řadu otázek, které přesahují jejich odbornost. Aby mohli posuzovat závěry geologických posudků, měli by mít alespoň základní znalosti i v tomto oboru, což se podle slov Petra Nakládala stává pouze výjimečně. Ovšem ani geologové nepředkládají kvalitní posudky. Na to, jaký je současný stav spolupráce stavař a geolog, odpoví sám autor.
23.8.2020 | redakce TZB-info a Mgr. Moki Topiarzová, projekt Počítáme s vodouAsociace ekologických organizací Zelený Kruh, která se zabývá ochranou životního prostředí, uspořádala on-line diskusi k nakládání s dešťovou vodou v zastavěných územích.
19.7.2019 | Ministerstvo životního prostředíSchválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní úřadům větší regulaci odběrů vody v případě sucha.
22.5.2019 | redakce podle informací MŽPPovodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou.
31.3.2019 | redakce podle tiskové zprávy MŽP ČRSoučasné zdroje vody na území ČR přestávají dostačovat k zajištění dosavadního vodního blahobytu.
18.2.2019 | RNDr. Petr Čížek, Česká asociace hydrogeologů (ČAH), Vlastimil Růžička, redakceLetité spory jsou často u studní, které provádějí na počkání bez stavebního povolení a bez účasti geologa mnozí vrtaři. Česká asociace hydrogeologů (ČAH) připomínkuje připravovanou novelu vodního zákona zaměřenou na boj proti suchu.
16.2.2019 | redakce podle tiskové zprávy MŽPSněhová pokrývka postupně doplňuje nejenom přehrady, ale i stavy podzemních vod, přesto 21 % území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50 % mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha.
14.1.2019 | redakce dle sdělení MŽPV žádném případě se nejedná o nový fakt – pokud jsou odpadní vody vyčištěné, vypouštěné z čistírny odpadních vod (ČOV), je naprosto zjevné, že stejný charakter musí mít i voda na ČOV přitékající, tedy voda tekoucí jednotnou nebo splaškovou kanalizací.
12.1.2019 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakceŽádné zvyšování vodného a stočného není nutné, aneb demagogie SOVAK pokračuje – takto zní nadpis komentáře MŽP, který vysvětluje novelou zákona požadovaný monitoring množství i kvality vod v odlehčovacích komorách. Doplňujeme i odkaz na k tématu zajímavou polemiku nadačního fondu PRAVDA O VODĚ.
9.1.2019 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakceMění se pravidla pro použití odpadní vody i pro likvidaci odpadní vody z bezodtokových jímek (žump). Když se žumpa vyváží, jak má, je to jednoznačně nejdražší způsob likvidace odpadních vod – proto připomínáme i ekonomické porovnání čistírny odpadních vod a žumpy.
15.12.2018 | redakceOd 1.1.2019 zaniká povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody. Pokud byla platba zálohy již zaslána, může odběratel požádat o vrácení uhrazené zálohy.
10.11.2018 | doc. Dr. Ing. Ivana KabelkováKde je největší překážka implementace hospodaření s dešťovou vodou a co by mohlo být tou správnou motivací kromě zrušení výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do kanalizace? Jaké jsou zkušenosti s ozeleněním budov? A jaké jsou investiční a provozní náklady na zelenou střechu?
25.10.2018 | redakce dle podkladů společnosti EurocleanKoliformní bakterie se dostávají do vody především ze septiků a městské kanalizace. Dále se mohou do vody dostat splachem odpadů ze zemědělství. Koliformní bakterie mohou vznikat i ve studních rozkladem listí či jiného biologického materiálu. Způsobují běžné střevní potíže, nebo i koliku.
4.6.2018 | Ing. Marie NehasilováVhodnými opatřeními je možné vodní režim ve městech přiblížit tomu v přírodě a zmírnit tak negativní dopady urbanizace. I v ČR existuje řada realizací, které navrací vodu a zeleň do měst.
8.8.2017 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakceNová Dešťovka nabídne dvojnásobný balík peněz a komfortnější administraci. Polovina z 240 milionů korun v Dešťovce půjde do suchých oblastí.
30.7.2017 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakcePřívalové deště prověřují zejména návaznost staveb na terén a správné řešení kanalizace. Typickým místem s problémy jsou podzemní garáže. Zároveň se ukazuje, že opatření, přijatá po povodních 1997 a 2002 jsou funkční. Také se potvrzuje, že prevence je nejefektivnější formou ochrany.
26.7.2017 | Ministerstvo životního prostředíVláda schválila společnou státní koncepci ochrany před suchem. MŽP nově připravuje protierozní vyhlášku, novelizaci vodního zákona, do r. 2020 má ještě přes 6,5 miliardy korun na boj se suchem a 240 mil. Kč půjde ještě letos na program Dešťovka.
28.11.2016 | Ing. Karel Plotěný, Ing. Jan Vacek, ASIO, spol. s r.o.Existuje z hlediska hydrogeologického řada lokalit nevhodných pro výstavbu – není kam vypouštět a zastavěním nevhodného území se vytvoří bariéry v odtoku srážkových vod z lokality. Pak je jediným řešením minimalizace odtoku.
5.8.2015 | projekt POČÍTÁME S VODOUPro každý vybudovaný objekt a zařízení HDV nebo jejich kombinaci (dále jen systém HDV) musí být např. stanoven jeho vlastník, zajištěn vhodný přístup k zařízení a umístěny informační tabule.
23.2.2015 | RNDr. Petr Čížek, A až Zet, PrahaK posouzení vlivu studní na okolí nestačí znát roční množství odebírané vody. Je třeba znát časovou nerovnoměrnost její potřeby. Pro její jednotný odhad dnes neexistuje předpis. Proto i rubriky v žádostech o povolení k odběru podzemní vody chápe a vyplňuje každý hydrogeolog jinak.
