účelem tohoto zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství.
16.5.2024 | JUDr. Eva KuzmováPůvodní návrh zákona dokonce počítal s tím, že nepovolené stavby nepůjde dodatečně povolit vůbec. To se nenaplnilo a za určitých přísnějších podmínek bude možné černé stavby dodatečně legalizovat.
4.5.2024 | Ministerstvo životního prostředí ČRNově vzniká povinnost kontinuálního sledování pro potenciální znečišťovatele. Novela zavádí vedení evidence všech výpustí do vodních toků, vznikne nový digitální registr. Zároveň vznikl manuál pro havárie: jasné role, jasný postup.
29.3.2024 | Ing. Mgr. Petr Náhlovský, Ing. Pavel Zeiner, redakce TZB-infoV rámci konference Vodní toky 2023 jsme se zeptali zástupců Povodí Labe na zkušenosti s odpadovou legislativou při správě vodních toků. Jedním ze základních tezí a cílů právní úpravy odpadového hospodářství je totiž zamezení nežádoucí kontaminace životního prostředí odpadními látkami. Právě vodní prostředí je na případné znečištění velice náchylné a ochrana povrchových a podzemních vod je velmi přísně legislativně vymáhána.
6.3.2024 | Martin Kubín, redakceKonference Den starostů zaplnila kongresový sál PVA Letňany a tématem akce byla nová směrnice o čištění městských odpadních vod a novela zákona o vodách. Důležité byly nové požadavky na čistění odpadních vod a aktuální programy na podporu vodovodů a kanalizací.
20.1.2024 | redakceDůležitá je volba vhodné vegetace, která je velkou pomocí s hospodaření s dešťovou vodou, říká v podcastu Ing. Michal Zálešák, Ph.D. a zmiňuje, že do budoucna se struktura vhodné vegetace s ohledem na změnu klimatu změní.
17.10.2023 | Vlastimil Růžička, redakceVláda schválila novelu vodního zákona a představila komplexní legislativní řešení pro havárie na vodách. Definuje, kdo má v případě havárií jednat a jak má postupovat. Mimo jiné zavádí také kontinuální měření vypouštěných odpadních vod od vybraných znečišťovatelů a zřizuje registr, který postupně zahrne všechny výpusti ze zdrojů znečištění do vod povrchových a zvyšuje výši sankcí za způsobení havárie. V naší anketě jsme získali několik odborných komentářů k dosavadnímu dění.
25.7.2022 | redakceČást 5: Dezinfekce čištěných odpadních vod a ekvivalentní úpravy má účinnost od 1. 8. 2022. Významné je, že v normách jsou shrnuty zkušenosti zemí, které zavlažují odpadními vodami i více než 30 roků a tak jsou v obraze, co se týká reálných rizik.
15.11.2020 | Mgr. Petr Nakládal, redakceStavební inženýři se při projektování či realizaci staveb velmi často potkávají s geology a řeší celou řadu otázek, které přesahují jejich odbornost. Aby mohli posuzovat závěry geologických posudků, měli by mít alespoň základní znalosti i v tomto oboru, což se podle slov Petra Nakládala stává pouze výjimečně. Ovšem ani geologové nepředkládají kvalitní posudky. Na to, jaký je současný stav spolupráce stavař a geolog, odpoví sám autor.
23.8.2020 | redakce TZB-info a Mgr. Moki Topiarzová, projekt Počítáme s vodouAsociace ekologických organizací Zelený Kruh, která se zabývá ochranou životního prostředí, uspořádala on-line diskusi k nakládání s dešťovou vodou v zastavěných územích.
19.7.2019 | Ministerstvo životního prostředíSchválený návrh novely vodního zákona (č. 254/2001 Sb.) z dílny ministerstva životního prostředí a zemědělství umožní úřadům větší regulaci odběrů vody v případě sucha.
22.5.2019 | redakce podle informací MŽPPovodňové mapy slouží pojistitelům jako primární zdroj pro tarifikaci rizika povodně a záplavy na území České republiky. Vodoprávním úřadem stanovená záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně dané doby opakování zaplavena vodou.
31.3.2019 | redakce podle tiskové zprávy MŽP ČRSoučasné zdroje vody na území ČR přestávají dostačovat k zajištění dosavadního vodního blahobytu.
18.2.2019 | RNDr. Petr Čížek, Vlastimil RůžičkaLetité spory jsou často u studní, které provádějí na počkání bez stavebního povolení a bez účasti geologa mnozí vrtaři. Česká asociace hydrogeologů (ČAH) připomínkuje připravovanou novelu vodního zákona zaměřenou na boj proti suchu.
16.2.2019 | redakce podle tiskové zprávy MŽPSněhová pokrývka postupně doplňuje nejenom přehrady, ale i stavy podzemních vod, přesto 21 % území ČR je stále postiženo půdním suchem a 50 % mělkých vrtů stále vykazuje stav silného až mimořádného sucha.
14.1.2019 | redakce dle sdělení MŽPV žádném případě se nejedná o nový fakt – pokud jsou odpadní vody vyčištěné, vypouštěné z čistírny odpadních vod (ČOV), je naprosto zjevné, že stejný charakter musí mít i voda na ČOV přitékající, tedy voda tekoucí jednotnou nebo splaškovou kanalizací.
12.1.2019 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakceŽádné zvyšování vodného a stočného není nutné, aneb demagogie SOVAK pokračuje – takto zní nadpis komentáře MŽP, který vysvětluje novelou zákona požadovaný monitoring množství i kvality vod v odlehčovacích komorách. Doplňujeme i odkaz na k tématu zajímavou polemiku nadačního fondu PRAVDA O VODĚ.
9.1.2019 | Ing. Dagmar Kopačková, Ph.D., redakceMění se pravidla pro použití odpadní vody i pro likvidaci odpadní vody z bezodtokových jímek (žump). Když se žumpa vyváží, jak má, je to jednoznačně nejdražší způsob likvidace odpadních vod – proto připomínáme i ekonomické porovnání čistírny odpadních vod a žumpy.
15.12.2018 | redakceOd 1.1.2019 zaniká povinnost platit zálohy na poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a zálohy na poplatek za odebrané množství podzemní vody. Pokud byla platba zálohy již zaslána, může odběratel požádat o vrácení uhrazené zálohy.
10.11.2018 | doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková, garantka projektu POČÍTÁME S VODOUKde je největší překážka implementace hospodaření s dešťovou vodou a co by mohlo být tou správnou motivací kromě zrušení výjimek ze zpoplatnění odvádění srážkových vod do kanalizace? Jaké jsou zkušenosti s ozeleněním budov? A jaké jsou investiční a provozní náklady na zelenou střechu?
25.10.2018 | redakce dle podkladů společnosti EurocleanKoliformní bakterie se dostávají do vody především ze septiků a městské kanalizace. Dále se mohou do vody dostat splachem odpadů ze zemědělství. Koliformní bakterie mohou vznikat i ve studních rozkladem listí či jiného biologického materiálu. Způsobují běžné střevní potíže, nebo i koliku.