Proslunění budov v Evropě, Česku a Praze
Článek poskytuje informaci o požadavcích na proslunění budov v zemích Evropské Unie a podává krátký historický přehled o normalizaci proslunění v našich zemích. Na konkrétní realizaci obytného souboru postaveného okolo roku 2000 v blocích s uzavřenou stavební čarou je demonstrováno vyhovující řešení z hlediska proslunění v těchto podmínkách. Z hlediska proslunění je komentováno i současné dění okolo přípravy tzv. Pražských stavebních předpisů.
1. Proslunění v Evropě
Obr. 1: Země s požadavky na proslunění budov v technických normách
Harmonizace technických norem v rámci EU se týká i proslunění budov. V rámci CEN (Comité Européen de Normalisation) se v technické slupině TC 169 Light and lighting činí pracovní skupina WG11, která i za účasti zástupců z naší republiky pracuje na textu nové evropské normy na denní osvětlení a proslunění budov. Až bude tato norma hotova, budeme povinni ji uvést do praxe i v naší republice. Jedním z výstupů této skupiny je příspěvek, publikovaný letos v červnu na konferenci v Italském Torinu [6]. V příspěvku je podán výčet států EU, kde jsou zavedeny požadavky na proslunění budov formou předepsané doby proslunění k určitému datu v roce, tj. obdobně, jako to máme u nás. Dovolil jsem si podle tohoto materiálu sestavit mapku, na které jsou žlutě vyznačeny země, kde takové požadavky mají. V ostatních zemích takto konkrétní požadavky nebyly dohledány, avšak to neznamená, že regulace proslunění zde vůbec neexistuje. Sluneční záření má řadu výhod. Léčí, těší a hřeje zadarmo, je obnovitelným zdrojem, jehož využívání není spojeno se zátěží životního prostředí planety odpadem. Je zřejmé, že stín vrhaný jednou budovou může zastínit budovu druhou. To je pak příčinou sporů mezi jejich majiteli nebo uživateli. Bez legislativy upravující tento aspekt životního prostředí se proto nelze obejít. Bylo by naivní domnívat se, že vypuštěním těchto požadavků z předpisů zmizí z praxe i odpovídající problémy. Jistou formu regulace výstavby budov ve vztahu k přímému slunečnímu záření musí mít každá země.
2. Bytová výstavba s uzavřenou stavební čarou
Obr. 2: Obytný soubor Zelené údolí
V Athénské chartě z roku 1933 [7] přední urbanisté požadovali stanovit minimální dobu proslunění pro každý byt. Stejně jako v jiných evropských zemích po 2. světové válce začaly pronikat do tehdy československých technických norem požadavky na proslunění budov. Už v ČSN 73 0020 Obytné budovy z roku 1955 jsou uvedeny doporučené odstupy budov v závislosti na výškové úrovni zástavby a orientaci ke světovým stranám. Je požadováno, aby nejkratší doba možného oslunění mezi 1. březnem a 14. říjnem byla nejméně 40 minut denně. V ČSN 73 4301 Obytné budovy z roku 1968 se objevuje požadavek na proslunění alespoň 1/3 obytných místností v bytě po dobu alespoň 90 minut denně mezi 1. březnem a 14. říjnem. Tento požadavek jen s malými obměnami uvádějí naše technické normy dodnes. Do roku 1989 se požadavky na proslunění uplatňovaly převážně jen v typových podkladech panelových obytných domů a při plánování sídlišť hromadné bytové výstavby v relativně jednoduchých a přehledných zastavovacích poměrech. Větší rozměrové a tvarové variability se bytová výstavba dočkala až na konci osmdesátých let. V devadesátých letech a na přelomu tisíciletí pak byla realizována řada nových souborů obytných budov uspořádaných do uzavřených bloků. Jako příklad lze uvést obytný soubor Zelené údolí v sousedství kardiologické kliniky IKEM při Vídeňské ulici na Praze 4 (viz obr. 2). Stejně jako dnes ani v té době by soubor bez dostatečného proslunění bytů nezískal souhlas s umístěním v území. Tyto obytné bloky jsou dostatečně prosluněny [10] a stojí tam ve své uzavřené stavební čáře už více než 15 let.
3. Rekonstrukce a dostavba městských center
Od roku 1989 se stavební činnost z velké části realizuje rekonstrukcemi i novou výstavbou v městských centrech. Byty vznikají adaptací dříve k jiným účelům sloužících prostor v místech, kde jejich poloha, orientace ke světovým stranám či nadměrné stínění sousedními budovami znemožňují jejich dostatečné proslunění. Jsou proto kolaudovány jako nebytové prostory (ateliéry), avšak lidé v nich přesto bydlí. Problematické poměry panují dnes v prostoru uvnitř bloků stávajících obytných domů (Vinohrady, Dejvice, celé centrum). Požadavky na proslunění resp. na denní osvětlení budov zde jako jediné slouží k regulaci výstavby.
4. Tlak na omezení hygienických požadavků
Během posledních třiceti let prodělalo stavebnictví velký technický rozvoj. Moderní konstrukční systémy budov běžně umožňují stavět objekty roztodivných tvarů, velkých rozpětí, obrovských půdorysných rozměrů i velké výšky. Zdá se tak, že žádná představa architekta dnes není nerealizovatelná. V této situaci někteří architekti vnímají hygienické požadavky jako zbytečnou přítěž bránící jim v práci. Zejména vadí požadavky na přístup denního světla a slunečního záření do interiérů, protože tyto požadavky limitují odstupy budov a výškovou úroveň zástavby. Obdobně jako se jimi cítí být svázáni architekti ve své tvořivosti, stejně tak se zdají být jimi omezováni investorské a realitní společnosti ve svém ekonomickém výsledku. Tlak některých stavebních podnikatelů a architektů na omezování a rušení hygienických požadavků je provázený značnou mírou dravé bezohlednosti [9].
5. Pražské stavební předpisy (PSP)
V naší republice je proslunění požadováno jen v bytech, a to v ČSN 73 4301 Obytné budovy. Závaznost těchto požadavků plyne z odkazu na tuto normu v závazné legislativě [1] a [2]. Vyhláška [1] byla v souvislosti se zaváděním PSP zrušena a podle vyhlášky [2] se dnes v Praze staví. Návrh PSP [3], který v době působení primátora Hudečka vypracoval Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, se o proslunění vůbec nezmiňoval a na uvedenou normu se neodkázal ani návrh PSP [4] vypracovaný pod vedením náměstka Stropnického. Ten ve věci proslunění uvádí jen nezávazné doporučení. Protinávrh [5] primátorky Krnáčové se odkazuje na ČSN 73 4301 a zachovává tak ve věci proslunění bytů kontinuitu se zrušenou vyhláškou 26/1999 Sb. [1]. Zavádí ale pro Prahu výjimku, která připouští, aby požadavky na proslunění splnilo jen 80 % bytů. Tuto výjimku lze považovat za správný krok směrem k omezení neblahé praxe navrhování nadbytečných nebytových prostor (ateliérů) z důvodu jejich neproslunění. Bohužel návrh zatím nespecifikuje, z jakého základu se má 80 % počítat a překvapivě se vztahuje na území celé Prahy, ačkoli problémy s ateliéry se vyskytují jen při rekonstrukcích a zástavbě proluk v blokové zástavbě s uzavřenou stavební čarou v centru města.
6. Výjimky
Výjimky z obecných pravidel jsou legálním prostředkem úpravy praxe tam, kde stanovené pravidlo působí v rozporu se svým zamýšleným účelem. Mohou být udělovány stanoveným způsobem jednotlivým stavbám nebo i v rámci určitého území, kde se negativní působení pravidla vyskytuje. Pro nadmíru různorodou zástavbu měst lze obtížně formulovat obecné požadavky na proslunění tak, aby všude působily jen k obecnému prospěchu, takže se bez výjimek neobejdeme. Výjimky ale musí být udělovány jen tam, kde je to skutečně potřeba.
Příkladem výjimky může být čl. 4.3.3 ČSN 73 4301 v té své části, kde se zjednodušeně řečeno praví, že požadavky na proslunění není třeba dodržet při zástavbě proluk. Bez této výjimky by se technická norma dostala do rozporu s legislativou vyšší právní účinnosti, s § 1013 zákona č. 89/2012 Občanského zákoníku, kde se (opět zjednodušeně řečeno) praví, že se nemá (i stíněním) obtěžovat nad míru přiměřenou poměrům. Zastavit místo, kde v souvislé zástavbě chybí dům, je přiměřené poměrům a z mnoha důvodů to může být i prospěšné. Úřad, který by bránil investorovi zastavět proluku, by se proto vystavil nebezpečí prohraného soudního sporu bez ohledu na to, co je napsáno v normě.
Jak je ale možné, že dovolíme nadměrné zastínění při zástavbě proluk a nyní dokonce v návrhu PSP zastínění až dvaceti procent bytů, a riskujeme tak zdraví uživatelů těchto bytů? Požadavky na proslunění budov skutečně směřují výhradně k udržení dobrého zdravotního stavu uživatelů budov. Jsou to požadavky ochrany veřejného zdraví (hygieny). Hygiena se ale nezabývá jednotlivými nemocnými. O ty se starají s vysokou odborností a péčí jiné složky našeho zdravotnictví. Hlavní starostí při ochraně veřejného zdraví je zabránit epidemii, tj. hromadnému výskytu negativních jevů [8]. Kdybychom v předpisech zcela rezignovali na požadavek na proslunění, tak jak to bylo předvedeno v návrzích [3] a [4], připustili bychom právě hromadný výskyt, tj. epidemii neefektivních řešení při využívání přímého slunečního záření. Existující negativní jevy (tj. z objektivních příčin neprosluněné byty) je třeba legalizovat v místech, kde jejich výskyt nelze eliminovat, avšak nelze připustit jejich šíření tam, kde pro jejich existenci není důvod. Proto je třeba výjimku o 80 % prosluněných bytech omezit jen na rekonstrukce bytů a zástavbu proluk v blocích s uzavřenou stavební čarou a také vždy vyžadovat odůvodnění takové výjimky. Rozhodující slovo při udělování výjimek by měly mít oprávněné instituce obce a není vyloučeno, že by v nejvíce stísněných lokalitách historického centra z jejich rozhodnutí mohlo být procento prosluněných bytů ještě nižší.
7. Závěr
Skutečnost, že jsou k dispozici tři návrhy PSP vzniklé v relativně krátké době, a navíc spojované se jmény známých politiků, je znepokojivá a svědčí o vysoké politizaci celého legislativního procesu. Namísto seriozní práce při hledání optimální formy potřebného nařízení jsme svědky zápolení dvou týmů v atmosféře jako při fotbalovém zápasu, kde účastníci před zraky rovněž rozdělené a fandící veřejnosti hájí ten návrh, který má vinětu jejich oblíbeného politika. Byli jsme už dokonce svědky toho, jak někteří účastníci stáli s transparenty na náměstích. Aplaus sklízí i fauly, pokud směřují k oslabení protivníka. Mezi fauly patří uvádění nepravdivých údajů a falešných argumentů o údajné osamocenosti České republiky v Evropě v požadavcích na proslunění a o nemožnosti s těmito požadavky stavět bytové domy tak, jako například na Vinohradech. Doufám, že i ti nejdivočejší rowdies uznají, že takovýmto způsobem nelze legislativu tvořit. Ať už zvítězí kterákoli strana pomyslného fotbalového zápasu, vždy prohraje Praha a Pražané, protože budou mít jednostranný nekvalitní předpis. Přitom se jedná o vážnou věc. Na rozdíl od billboardu, jehož demontáž je technicky běžně proveditelná, podle špatného předpisu postavený dům bude zasahovat do zdraví lidí po řadu desetiletí.
Jediným rozumným východiskem z této situace je předčasně zápas ukončit a PSP nevydávat. Naštěstí máme celostátní vyhlášku [2], podle které lze stavět zdravě i moderně. Řádně projednané výjimky si pak může naše hlavní město vydat v samostatných vyhláškách. V legislativě tak budeme mít stále přehled o tom, co je obecné a co je výjimkou. Výjimku z požadavků ČSN 73 4301 [11] na proslunění bytů Praha potřebuje. Tato výjimka musí být ale omezena jen na odůvodněné případy, kde jsou požadavky na proslunění skutečně překážkou smysluplné výstavby. To je na rekonstrukce stávajících budov a výstavbu budov v prolukách v zástavbě s uzavřenou stavební čarou.
Literatura
- [1] Vyhláška 26/1999 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze
- [2] Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
- [3] Nařízení č. 11/2014, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) schválený usnesením Rady MHP č. 1607 ze dne 15. 7. 2014 (PSP primátora Hudečka)
- [4] Návrh Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) neschválený usnesením Rady MHP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 (PSP náměstka Stropnického)
- [5] Návrh Nařízení, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) schválený usnesením Rady MHP č. 1839 ze dne 11. 8. 2015 (PSP primátorky Krnáčové)
- [6] Darula, S. Christoffersen, J. Malikova, M: Sunlight and insolation of building interiére, 6th International Building Physics Konference, IPBC 2015, Torino 14–17 june 2015
- [7] Hrůza, J: Charty moderního urbanismu, Agora 2002, ISBN 80-902945-4-5
- [8] Kaňka, J: Jak dál s prosluněním budov, Urbanismus a územní rozvoj 4/2013, ISSN 1212-0855
- [9] Kaňka, J: Proměny požadavků na denní osvětlení a oslunění budov a urbanismus, Hygiena 1/2015, ISSN 1802-6281
- [10] Kaňka, J: Světelně technické studie obytného souboru Zelené údolí z roku 1998 (archiv autora)
- [11] ČSN 73 4301 - Obytné budovy, ČNI 2004, Z1 2005, Z2 2009, Z3 2012
The article gives information on the requirements of sunlight in buildings in the European Union and gives a brief historical overview of the normalization of sunlight in our country. On the concrete realization of the residential complex built around 2000 in a closed blocks line is demonstrated the satisfactory insolation in these conditions. From this perspective provides a comment on current events about the preparations of Prague building regulations.