člen TNK 76 Osvětlení, ČKAIT Praha
Recenzovaný Na příkladech z teorie i praxe je ukázáno, jak obtížná je tvorba legislativy o denním osvětlení budov a jak této legislativě doba nepřeje. Důležitá je jednoznačnost požadavků, která by neměla ustupovat snahám o co největší „přesnost“, tj. o věrnost modelu, který stanoví legislativa, reálnému působení denního světla v budovách.
Recenzovaný Při výpočtech denního osvětlení budov se vlastnosti stínících překážek vyjadřují buď pomocí činitele jasu nebo pomocí činitele odrazu světla. Článek informuje o vztahu mezi těmito dvěma činiteli a nabízí program JAFAS 2024 k výpočtu průměrného činitele jasu v jednoduché urbanistické situaci.
Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.
Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.
Recenzovaný Na případové studii souboru obytných budov jsou ukázány možnosti posouzení proslunění podle požadavků staré české technické normy ČSN 73 4301 a podle požadavků nové evropské ČSN EN 17037. Podle evropské normy je možno kladně posoudit i výstavbu domů v uzavřených blocích a vyhovět tak současným trendům urbanismu. Trvání na požadavcích staré ČSN 73 4301 není slučitelné se současnými trendy výstavby měst a jen poskytuje argumenty pro úplné rušení požadavků na proslunění v závazné legislativě.
Recenzovaný Pro správné pochopení smyslu normalizace denního osvětlení je potřebné zamyslet se obecně nad důvodem existence norem a nad prostředky jejich tvorby. Taková úvaha může mít svůj aktuální význam právě v této době, kdy Evropská komise pro normalizaci (CEN) sjednotila normy pro denní osvětlení budov v rámci celé Evropy a kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila nový stavební zákon.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Evropská norma ČSN EN 17037 Denní osvětlení budov platí v České republice od srpna roku 2019. Půldruhého roku je snad dostatečná doba k prvnímu hodnocení jejího působení v projektové praxi. Autor článku se touto praxí intenzivně zabývá a v tomto příspěvku si dovoluje sdělit některé své poznatky o posuzování proslunění budov podle této nové evropské normy. Na okraji tohoto problému je též diskutován vztah mezi přesností a jednotností v normativních požadavcích.
Recenzovaný TZB-info doporučuje Článek upozorňuje na význam denního osvětlení a proslunění bytů pro veřejné zdraví. Dennímu osvětlení bytů je třeba věnovat stejnou pozornost, jako dennímu osvětlení pracovišť a škol. Je popsán způsob, jakým byl do české technické normalizace zaveden jako kritérium činitel denní osvětlenosti Dw (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny výsledky studie denního osvětlení obytných místností v návaznosti na limitní hodnoty tohoto činitele i v návaznosti na tzv. odstupový úhel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytné místnosti.
Recenzovaný Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.
Recenzovaný Tento článek navazuje na pojednání [4] z roku 2010. Vlnovou teorii světla a jeho ohyb zdůvodnil francouzský fyzik Augustin Jean Fresnel (1788–1827). Zanedlouho vzpomeneme dvoustého výročí jeho objevu. V roce 1819 získal Fresnel za pojednání o ohybu vlnění cenu Francouzské akademie věd. Útlum vlnění je způsoben interferencí. Zákony ohybu vlnění platí i pro zvuk a lze podle nich řešit i dvourozměrné problémy, tj. útlum zvuku stěnou konečné délky.
Recenzovaný Denní světlo je nenahraditelným faktorem prostředí a je nutnou podmínkou zdravého pobytu v budovách. Zajištění přístupu denního světla do interiéru je trvalým úkolem při návrhu budov. Platné požadavky na denní osvětlení byly stanoveny před padesáti lety. Cílem je alespoň pro část dne zajistit dostatečné množství denního světla pro zrakovou práci, kterou uživatelé budov v interiérech vykonávají.
Nové pražské stavební předpisy mění kromě jiného i požadavky stavební světelné techniky. Zmírňují hygienické požadavky a podceňují význam slunečního záření a denního světla pro zdraví člověka. Změny hygienických požadavků nelze neprojednat se zdravotníky. Doufejme, že k takovému projednání a k uvedení předpisů do souladu se zásadami ochrany zdraví bude ještě příležitost.
Recenzovaný Článek se zabývá problematikou výpočtového odhadu doby dozvuku sportovních staveb ve fázi projektové přípravy. Na souboru devíti vybraných staveb je provedeno porovnání výsledků výpočtů s hodnotami změřenými in-situ na dokončených stavbách. Pro výpočty byly zvoleny různé predikční metody a počítačové simulace.
Vztah uvedený v ČSN 730581 pro výpočet sluneční deklinace se bude v průběhu let stále více rozcházet se skutečností. V současné době je jeho nepřesnost vztažená ke čtyřletému průměru hodnot deklinace pro poledne 1. března pouze necelých 8 úhlových minut. Důležité poznatky k posouzení oslunění budov zazněly na konferenci Aktuální problémy osvětlení a oslunění budov.
Útlumu zvuku ohybem vlnění se využívá při návrhu protihlukových stěn, clon, bariér a valů podél komunikací s intenzivní pozemní dopravou (silniční, tramvajovou i železniční). Do míst za překážkou v cestě šíření zvuku se zvukové vlny šíří ohybem. Při ohybu dochází ke snížení intenzity zvuku oproti stavu, kdy by v cestě šíření překážka nebyla.
