Článek je aktuální reakcí autora na množství reakcí na publikovaný článek Rodinný dům v Hořovicích - z pohledu uživatele a architekta. Nabízí informace o této živé problematice nízkoenergetických domů ve Švýcarsku.

Názory a první zkušenosti investora a uživatele na jejich nový dům, který obsahuje řadu prvků moderní ekologické a nízkoenergetické výstavby, jsou konfrontovány s pohledem architekta - autora projektu.

V současné době existuje v České republice více než 30 000 malých objektů s plochou střechou, které je nutno rekonstruovat a zvláště snížit spotřebu tepla. Jedná se o mateřské školy, prodejny, jesle, školní budovy, služby apod. V rámci nutných oprav po 25-40-ti letém provozování se nabízí možnosti zvětšení obestavěného prostoru a využitím obnovitelných zdrojů energie snížit provozní náklady.

Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.

Příspěvek se zabývá základní otázkou, zda máme i nadále považovat nízkoenergetické budovy za něco výjimečného nebo se již jedná o součást běžné výstavby. Připomínají se obecné souvislosti udržitené výstavby a životního cyklu budovy. Podrobně je představena nová česká technická norma obsahující požadavky na tepelnou ochranu budov, především z pohledu strategií nízkoenergetického stavění a cílů snižování environmentálního zátížení.

Není stavba nového obytného domy tak, aby jenom splnila dnešní tepelně-technické normy už dnes zbytečně drahá? Lze za stejné peníze i v domácích podmínkách postavit stejně komfortní dům s poloviční spotřebou energie na vytápění? Jak toho dosáhnout?

Z lokálního pohledu uživatele a tím i dodavatele domu je dnes již i u nás důležitým hodnotícím kritériem spotřeba energie na vytápění a ohřev TUV. V hospodářsky vyspělých státech se vliv budovy na životní prostředí posuzuje také z širšího pohledu udržitelného rozvoje.

Představa, že stavební firma při předávání dokončeného rodinného domu provede kontrolní měření těsnosti vnějších obvodových konstrukcí je v podmínkách ČR zatím dosti utopistická. V západoevropských zemích je ale toto měření běžnou záležitostí a jeho provádění je od roku 1997 popsáno normou DIN EN ISO 9972. Např. v Horním Rakousku je úspěšně provedené měření podmínkou pro přiznání zemské finanční dotace na výstavbu (viz článek z 22.9.). K měření se používá kontrolní zařízení "Blower door" (volně přeloženo "dveřní plnící dmychadlo"). Článek předního německého specialisty se zabývá stanovením velikosti chyby při praktickém měření.