Nařízení 2002/91/EC Evropského parlamentu a rady z 16. prosince 2002 o energetickém provedení budov
Záměrem zpracování dokumentu je stanovit reálné kroky k opatrnému a rozumnému využívání přírodních zdrojů, které zahrnují ropné produkty, zemní plyn a pevná paliva, které jsou základními zdroji energie, ale také hlavními zdroji emisí kysličníku uhličitého. Zvýšená energetická efektivnost tvoří důležitou součást souboru kroků a opatření potřebných ke splnění Protokolu Kyoto a má se objevit v jakémkoliv souboru kroků, aby bylo vyhověno dalším přijatým závazkům.
Residenční a terciární oblast podnikání, jejíž hlavní částí jsou budovy, zaujímá více než 40% konečné spotřeby energie ve Společenství a stále se zvětšuje. Tento trend je spjat se zvýšením spotřeby energie a tedy také emisí kysličníku uhličitého.
Ačkoliv programy v oblasti úspory energie v oblasti budov začínají vykazovat některé důležité přínosy, je třeba stanovit více konkrétních kroků s cílem dosažení velkých nerealizovaných potenciálů v úspoře energie a snížení velkých rozdílů mezi výsledky Členských států v této oblasti.
Již dříve byla přijata opatření, která stanovila základní principy, např.:
|
V nařízení jsou uvedeny i konkrétní příklady:
V posledních letech bylo vidět zvýšení počtu klimatizačních systémů v jihoevropských zemích. Tyto vytvářejí vážný problém v období největšího zatížení, zvedajíc cenu elektřiny a porušujíc energetickou rovnováhu v těchto zemích. Měla by být dána priorita strategiím, které zlepšují tepelné provedení budov během letních měsíců. Aby se tomuto zamezilo, mělo by dojít k rozsáhlejšímu rozvoji pasivních technik ochlazování, v prvé řadě těch, které zlepšují klimatické podmínky v budovách a mikroklima okolo budov.
Pravidelná údržba kotlů a klimatizačních systémů kvalifikovaným personálem přispívá k jejich správnému seřízení ve shodě se specifikací výrobku a takovýmto způsobem bude zajišťovat optimální provedení z hlediska životního prostředí, bezpečnosti a energie. Uživatelům by mělo být umožněno regulovat si svou vlastní spotřebu tepla a teplé vody, do takového rozsahu, aby opatření byla nákladově efektivní.
Následující opatření stanovuje konkrétní kroky, které přispějí k realizaci výše uvedeného:
Článek 1: Cíl
Cílem tohoto Nařízení je podpořit zlepšení energetického provedení budov uvnitř Společenství, berouce ohled na venkovní klimatické a místní podmínky, stejně tak, jako na vnitřní klimatické požadavky a efektivnost z hlediska nákladů.
Toto Nařízení stanovuje požadavky s ohledem na:
(a) všeobecný rámec metodologie výpočtu integrovaného energetického provedení budov;
(b) aplikaci minimálních požadavků na energetické provedení nových budov;
(c) aplikaci minimálních požadavků na energetické provedení již existujících rozlehlých budov, které podstupují rozsáhlejší renovace;
(d) energetické certifikáty budov; a
(e) pravidelné kontroly kotlů a klimatizačních systémů v budovách a navíc hodnocení instalace vytápění, kde jsou kotle starší 15-ti let.
Pro účel tohoto Nařízení, následující definice znamenají:
|
Členské státy mají zavádět metodologii na národních a regionálních úrovních, výpočtů energetického provedení budov na základě všeobecného rámce stanoveného v Příloze. Části 1 a 2 a tohoto rámce mají být přijaty k technickému vývoji ve shodě postupem uvedeným v článku 14(2), berouce v úvahu kritéria a normy aplikované v legislativě Členských států.
Tato metodologie má být na národní nebo oblastní úrovni.
Energetické provedení budov má být vyjádřeno jasným způsobem a může též obsahovat ukazatel emisí CO2.
Článek 4: Stanovení požadavků na energetické provedení
|
Členské státy mají přijmout opatření nutná k zajištění toho, aby nové budovy odpovídaly minimálním požadavkům na energetické provedení zmíněné v Článku 4.
U nových budov s celkovou užitkovou plochou větší než 1000 m2 mají Členské státy zajistit, že dostupnost z hlediska technického, životního prostředí a ekonomického alternativních systémů jako jsou:
|
Členské státy mají přijmout opatření nutná k zajištění toho, aby když budovy s celkovou užitkovou plochou větší než 1000 m2 podstupují rozsáhlejší renovace, bylo jejich energetické provedení zlepšeno tak, aby vyhověly minimálním požadavkům do takového rozsahu, do jakého je to technicky, funkčně a ekonomicky dostupné. Členské státy mají stanovit tyto minimální požadavky na energetické provedení na základě požadavků na energetické provedení stanovených pro budovy v souladu s Článkem 4. Požadavky mohou být stanoveny buď pro renovovanou budovu jako celek nebo na renovované systémy nebo komponenty, když tyto části renovace mají být provedeny během omezeného časového období s výše zmíněným cílem zlepšení celkové energetického provedení budovy.
Článek 7: Certifikát o energetickém provedení
|
S ohledem na snižování energetické spotřeby a omezení emisí kysličníku uhličitého mají Členské státy buď:
(a) navrhnout nutná opatření ke stanovení pravidelných kontrol kotlů vytápěných neobnovitelnými palivy nebo pevnými palivy s jmenovitým užitečným výkonem od 20 kW do 100 kW. Takovéto kontroly mají být stanoveny i pro kotle užívající jiná paliva. Kotle s jmenovitým užitečným výkonem více než 100 kW mohou být kontrolovány přinejmenším každé dva roky. U plynových kotlů může být toto období prodlouženo na čtyři roky. Pro topné instalace s jmenovitým užitečným výkonem nad 20 kW, které jsou starší 15 let, mají Členské státy navrhnout potřebná opatření ke stanovení celkové inspekce celé topné instalace. Na základě této kontroly, která má zahrnovat hodnocení efektivnosti kotle a srovnání rozměru kotle s topnými požadavky budovy, mají odborníci poskytnout uživateli doporučení výměny kotlů, jiných úprav systému vytápění a o alternativních řešeních; nebo
(b) učinit kroky k zajištění poskytnutí rady uživatelům k výměně kotlů, jiných úprav systému vytápění a o alternativních řešeních, která mohou zahrnovat inspekci k ohodnocení efektivnosti a vhodném rozměru kotle. Celkový dopad tohoto přístupu má být úplně shodný jako ten vycházející z opatření stanovených v bodě (a). Členské státy, které si vyberou tuto možnost, mají podávat zprávu o shodnosti jejich přístupu Komisi každé dva roky.
Článek 9: Kontrola klimatizačního systému
S ohledem na snižování energetické spotřeby a omezení emisí kysličníku uhličitého mají Členské státy navrhnout nutná opatření ke stanovení pravidelných inspekcí systémů klimatizace o jmenovitém užitečném výkonu nad 12 kW.
Tato inspekce má zahrnovat hodnocení efektivnosti a stanovení rozměrů klimatizace ve srovnání s požadavky budovy na chlazení. Uživateli má být poskytnuta vhodná rada ohledně možných zlepšení nebo výměně systému klimatizace a ohledně alternativních řešení.
Článek 10: Nezávislí odborníci
Členské státy mají zajistit, aby certifikace budov, koncipování doprovodných doporučení a inspekce kotlů a systémů klimatizace byly prováděny nezávislým způsobem kvalifikovanými a/ nebo úředně stanovenými odborníky, ať už provádějícími činnost jako samostatní obchodníci a nebo zaměstnaní u veřejného nebo soukromě podnikajícího subjektu.
Článek 11: Přehled
Komise za pomoci Výboru stanoveného Článkem 14 má zhodnotit toto Nařízení ve světle zkušeností získaných během jeho aplikace a jestliže bude potřeba, kromě jiného, podat návrhy k:
(a) možným doplňkovým opatřením týkajícím se renovací budov celkovou užitkovou plochou menší než 1000 m2;
(b) všeobecným podnětům k dalším opatřením k energetické efektivnosti budov
Článek 12: Informace
Členské státy mohou přijmout potřebná opatření k informování uživatelů budov ohledně různých metod a postupů, které slouží ke zlepšení energetického provedení. Na žádost Členských států má Komise pomáhat Členským státům ve fázování příslušných informačních kampaní, které mohou být součástí programů Společenství.
Článek 13: Přijetí rámce
Body 1 a 2 Přílohy mají být přezkoumávány v pravidelných intervalech, které nemají být delší než 2 roky.
Jakékoliv dodatky potřebné k přizpůsobení bodů 1 a 2 Přílohy technickému pokroku mají být přijaty v souladu s postupy uvedenými v Článku 14(2).
Článek 14: Výbor
|
|
Článek 16: Vstoupení v platnost
Toto Nařízení má vstoupit v platnost dnem jeho publikace v Oficiálním Věstníku Evropského Společenství.
Článek 17: Adresáti
Toto Nařízení je adresováno Členským státům.
Dokončeno v Bruselu, 16. prosinec 2002
Za Evropský Parlament
Prezident
P. Cox
Za Radu
Prezident
M. Fischer Boel
PŘÍLOHA
Všeobecný rámec pro výpočet energetického provedení budov (Článek 3)
1. Metodologie výpočtu energetického provedení budov má zahrnovat přinejmenším následující aspekty:
(a) tepelné charakteristiky budov (kostra budovy a vnitřní dělení atd.). Tyto charakteristiky mohou též zahrnovat propustnost vzduchu;
(b) instalace topení a zásobování teplou vodou, včetně jejich izolačních vlastností;
(c) instalace klimatizací;
(d) ventilace;
(e) zabudované instalace osvětlení ( hlavní neobytný sektor );
(f) pozice a orientace budovy, včetně vnějšího klimatu;
(g) pasivní solární systém a solární ochrana;
(h) přirozená ventilace;
(i) vnitřní klimatické podmínky, zahrnující navržené vnitřní klima;
2. Pozitivní vliv následujících prvků má být, kde to bude v tomto výpočtu relevantní, brán v potaz:
(a) aktivní solární systém a jiné topné a elektrické systémy založené na obnovitelných energetických zdrojích;
(b) elektřina vyráběná CHP
(c) dálkové nebo místní vytápění a chlazení
(d) přírodní osvětlení
3. Z důvodu tohoto výpočtu mají být budovy adekvátně klasifikovány do kategorií jako jsou:
(a) rodinné domky různých typů
(b) bloky bytů;
(c) kanceláře;
(d) vzdělávací budovy;
(e) nemocnice;
(f) hotely a restaurace;
(g) sportovní zařízení;
(h) budovy pro obchodní účely velkoobchodu a maloobchodu
(i) jiné druhy budov se spotřebou energie
Zveřejněno v: Oficiální věstník L 001, 04/01/2003 p. 0065 - 0071
Na závěr si dovolím ještě následující poznámku:
aplikace této směrnice v ČR nás teprve čeká, ale všimněme si, jak často se v Nařízení objevuje odkaz na uplatnění s ohledem na místní podmínky a jak je vytvářen prostor pro zohlednění národních zájmů. A je jen na jednotlivých členských zemích, jak s touto možností naloží. Zda vytvoří podmínky, které respektují lokalitu, místní tradici staveb a ekonomické zdroje a vytvářejí skutečnou podporu efektivního hospodaření s energií, nebo naopak Nařízení dotvoří v mašinerii nerealizovatelných technických pravidel, která budou jen zdrojem pro výjimky a obcházení.