Platná ČSN 73 0540-2:2002 Tepelná ochrana budov - Část 2: Požadavky

Platnost a závaznost normy
Od konce října je norma vytištěna s datem "listopad 2002". Termín zahájení účinnosti je 1.12.2002 (viz Věstník ÚNM).

Norma je ve svých jednotlivých ustanoveních závazná pro budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí v důsledku odkazů vyhlášky MMR č.137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (ke stavebnímu zákonu), a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.

Změny ve značení

čl. 1 Předmět normy
Přesnější vymezení věcné platnosti, omezené platnosti či neplatnosti normy ve vztahu k budovám s požadovaným stavem vnitřního prostředí.

Omezená platnost - přiměřeně možnostem tak, aby nedocházelo k poruchám a vadám při užívání budov (pro památky a budovy po živelných katastrofách, např. po povodních).

čl. 4 Všeobecně
Obecná upřesnění platná pro všechny další články s požadavky.

Požadované hodnoty (průkaz při stavebním řízení - vazba na vyhl. MMR č.137/1998 Sb. a zákon č. 406/2000 Sb.)

Doporučené hodnoty (energeticky úsporné budovy)

Návaznost na celý soubor tepelně technických norem

Definice lehké a těžké konstrukce (pro tuto normu)

Definice výplně otvorů, stavební konstrukce a konstrukce(pro tuto normu)

čl. 5.1 Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukce θ_si
Vazba na ČSN EN 13788:2002 (73 0544) "Tepelně vlhkostní chování stavebních konstrukcí a stavebních prvků - Vnitřní povrchová teplota pro vyloučení povrchové vlhkosti a kondenzace uvnitř konstrukce - Výpočtové metody".

Místo teploty rosného bodu θ_ω rozhoduje u stavebních konstrukcí tzv. kritická povrchová teplota θ_si,cr při kritické relativní vlhkosti φ_si,cr = 80 % (vnitřní vzduch ochlazený na kritickou teplotu je takový, u kterého stoupne relativní vlhkost právě na 80 %). Důvod - od 80 % relativní vlhkosti vzduchu startuje růst plísní.

Souběžně se mění okrajová podmínka - relativní vlhkost vnitřního vzduchu φ_i klesá z 60 na 50 %. Důvod - soulad s předpoklady výpočtové metody, zvyklostmi v zemích EU, převažujícím skutečným stavem i s hygienickou horní mezí vhodných vlhkostních podmínek pro pobyt lidí.

Bezpečnostní přirážka Δθ_si (jediná, kumulovaná) zohledňuje u stavebních konstrukcí v tab.1 časové kolísání teploty vnitřního vzduchu, u výplní otvorů v tab. 2 kromě toho i místní proměnnost teplot (umístění otopných těles - zde v souladu s praxí dokonce i záporná přirážka).

čl. 5.2 Součinitel prostupu tepla U
Požadavek na součinitel prostupu tepla U_N společný pro stavební konstrukce a výplně otvorů.
Požadavek vázán na převažující návrhovou vnitřní teplotu θ_im (užívá ji i vyhl. MPO č.291/2001 Sb.)

Většina budov se navrhuje podle tabulky 3 (pro θ_im od 18 °C do 24 °C včetně).

Výpočtové stanovení požadavku U_N pro ostatní budovy je jednodušší a jednoznačnější.

Požadované a doporučené hodnoty zpřísněny na již dříve avizované hodnoty (problém cihelných zdiv byl vyřešen jejich vývojem - viz reklamy na For Arch a v tisku).

Výplně otvorů bez 15 % přirážky, jedině u nich rozlišeny nové a upravené konstrukce.

Graficky jednoznačněji určeny konstrukce přilehlé k terénu, na které se vztahuje požadavek platný pro vnější stěny.

Změkčení požadavku při změnách staveb - vázáno na prokázání pomocí energetického auditu, nicméně vždy zůstává požadavek, že prokazatelně nesmí docházet k poruchám a vadám při užívání (tedy mimo jiné požadavek na vnitřní povrchovou teplotu).

čl. 5.3 Pokles dotykové teploty podlahy Δθ10
Doplněn o výjimky, kdy není nutno ověřovat. Jinak beze změn v tab. 4.

čl. 6 Kondenzace uvnitř konstrukce G_K a roční bilance vlhkosti
Nemění se, umožňuje se výpočet bilance podle ČSN EN 13788.

čl. 7.1 Průvzdušnost konstrukcí i_LV
Zcela nově formulováno podle přejímaných EN i nových poznatků.

Funkční spáry vstupních dveří, dveří mezi zónami, vnějších oken aj. výplní otvorů mají limitovanou průvzdušnost - u budov s přirozeným nebo kombinovaným větráním mohou být méně těsné než u budov s pouze nuceným větráním nebo klimatizací (pro které je též požadavek na velmi nízkou intenzitu výměny vzduchu celé místnosti n do 0,1 h^-1).

Ostatní spáry a konstrukce musí být těsné. Požaduje se ochrana konstrukcí proti náporu větru.
Doporučuje se kontrola celkové průvzdušnosti budovy měřením při přetlaku 50 Pa.

čl. 7.2 Výměna vzduchu v místnostech n
Intenzity výměny vzduchu v místnostech n v zimních návrhových podmínkách:
- v neužívané místnosti n do 0,1 h^-1,
- v užívané místnosti n od 0,3 až 0,6 h^-1 do 0,45 až 0,9 h^-1,

popř. vyšší podle hygienických předpisů.

čl. 7.3 Zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu při nuceném větrání a klimatizaci
Požaduje se při větších výměnách (n nad 2 h^-1), popř. lze nahradit energeticky odpovídajícím řešením. Doporučuje se při výměnách n nad 1 h^-1.

čl. 8.1 Pokles výsledné teploty v zimním období Δθ_r(τ)
Nemění se.

čl. 8.2 Tepelná stabilita v místnosti v letním období (LO)
K nejvyšším dennímu vzestupu teploty vzduchu v charakteristické místnosti Δθ_ai,max v LO se doplňuje obdobný požadavek na nejvyšší denní teplotu θ_ai,max, stanovenou postupy podle EN.

Doporučení provádět budovy s klimatizací jen výjimečně (s ohledem na vysokou energetickou náročnost).

Požadavek na alespoň minimální tepelnou stabilitu místností v LO u budov s klimatizací (konkretizace obecného požadavku na nízkou energetickou náročnost budov).

čl. 9 Energetická náročnost budovy
Jednoznačná vazba požadavků na vyhl. MPO č.291/2001 Sb. Hodnotí se měrná potřeba tepla e_V, vázaná na objem budovy (shodná s měrnou spotřebou tepla e_V podle vyhlášky).

Budovy, které nejsou hodnoceny podle vyhl. MPO č.291/2001 Sb. (tedy nemají energetickou náročnost sledovanou pod sankcí ze strany SEI), ale které musí mít prokazatelně nízkou energetickou náročnost podle vyhl. MMR č.137/1998 Sb. norma upřesňuje požadavek takto:
- pro novostavby platí požadavky uvedené ve vyhl. MPO č.291/2001 Sb.,
- pro změny dokončených staveb se hodnoty podle vyhl. MPO č.291/2001 Sb. doporučuje splnit.

Vypuštěno avizované jednoduché hodnocení pomocí průměrného součinitele prostupu tepla (aby nedocházelo ke kolizím ve výkladu)


Příloha A (informativní) - Pokyny pro navrhování
Nově formulovaná s ohledem na nové materiály, konstrukce, technologie a zkušenosti s nimi.
Důraz na budovy s nízkou energetickou náročností.

Příloha B (informativní) - Písemný dokument k prokázání splnění požadovaných hodnot nízké energetické náročnosti a tepelné ochrany budov
Přehled vyžadovaných údajů, které musí být podle zákona č. 406/2000 Sb. písemně doloženy v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení (s ohledem na vyhl. MMR č.137/1998 Sb. v tomto rozsahu povinnost projektanta); upřesněny přitom některé záměny veličin.

Se souhlasem SEI může takto zpracovaný písemný dokument nahradit energetický průkaz (který jako příklad písemného dokumentu podle zákona 406/2000 uvádí vyhl. MPO č.291/2001 Sb.)

Příloha C (informativní) - Energetický štítek budovy
Příklad formy zpracování závěru hodnocení energetické náročnosti budov (uvedený pro jednotnost), klasifikace pomocí stupně energetické náročnosti SEN = 100 × e_V / e_V,N .

Tato forma prezentace energetické náročnosti budov vhodná pro komunikaci s laickou veřejností, známá z jiných energetických spotřebičů (např. bílá technika). Možnost použití v realitní činnosti.

Normu lze koupit v prodejnách ČSNI, u smluvních prodejců ČSNI
nebo si ji objednat na www stránkách ČSNI.

Adresa ČSNI: Český normalizační institut, Hornoměcholupská 40, 102 04 Praha 10.

© ŠÁLA-MODI 10/2002