Pokud je přídavné jméno pasivní ve spojení s člověkem nebo zvířetem, jedná se většinou o negativní označení. Možná i proto působí termín pasivní dům na nezasvěcené méně sympaticky než třeba termín nízkoenergetický dům, který je ale z energetického hlediska jeho předstupněm. Proto je dobře, že se začíná v české odborné terminologii používat termín energeticky pasivní dům (EPD).
V minulém příspěvku jsme konstatovali, že nerespektování vlivu vlhkosti na funkční vlastnosti a trvanlivost stavebních konstrukcí a staveb na bázi dřeva a neznalost principů konstrukční ochrany dřeva je jednou z hlavních příčin závažných přímých i následně vyvolaných vad a poruch dřevostaveb. Pokusíme se tedy v odborné zahraniční literatuře najít některé příklady správného a nevhodného řešení detailů stavebních konstrukcí ze dřeva, které se také často vyskytují i na stavbách realizovaných v České republice, a tyto zásady zobecnit.
Dovolujeme si Vás pozvat k účasti na již pátém ročníku tématické sekce veletrhu AQUA-THERM Praha, která je nedílnou součástí odborného doprovodného programu TZB 2005, pořádaného pod odbornou garancí Společnosti pro techniku prostředí, zástupce České republiky v Evropské asociaci společností pro techniku prostředí REHVA a asociované společnosti ASHRAE.
V pokračování článku publikovaného na TZB-info před týdnem je popsán systém teplovzdušného vytápění a větrání energeticky pasivního domu postaveného v roce 2004 v Rychnově u Jablonce. Popsáno je i provedení zemního registru pro letní předchlazení a zimní ohřev vzduchu.
O využívání solární energie, regulaci, trendech v otopných plochách, srovnání našich projektantů se světem, problematice prostředí v průmyslových objektech, chladicích stropech, NED, novém SW, výhodách kompletních dodávek a dalších zajímavostech si s námi povídali zástupci sponzorů konference Vytápění 2005 v Třeboni.
Ve třetím dílu seriálu hledá autor odpověď na otázku "proč má český spotřebitel stále nedůvěru ke stavbám na bázi dřeva?", když v průmyslově vyspělých státech s náročným spotřebitelem podíl dřeva jako stavebního materiálu stále roste. Jistě je to i tím, že si tyto státy uvědomují, že ekologie není jen o využívání obnovitelných zdrojů energie a snižování spotřeby energie na vytápění, ale i o snižování spotřeby energie na výrobu, transport a likvidaci staveb.
Tento článek evokuje nový přístup k zavádění inteligence v bytových domech a vybraných občanských budovách, který vychází ze stavu roku 2004 a vytváří podmínky pro hospodárné vynaložení investice. Účelem úvahy není řešit vlastní provedení a zapojení systému umožňujícího inteligenci budovy. Cílem je evokovat obecné požadavky na vytvoření podmínek při realizaci stavební konstrukce a technického zabezpečení budov s ohledem na životnost budovy a její funkčnost při rozvoji elektroniky a jí vybavených spotřebičů, optimálně vysoké spotřebě energie na provoz budovy a zabezpečení dalších potřebných funkcí budovy.
Projektanti budov pod tlakem stále zpřísňujících požadavků norem i přání investorů navrhují obvodové konstrukce budov se stále většími tepelnými odpory. Současně se zlepšuje i těsnost těchto obvodových konstrukcí. Tato úsporná opatření výrazně snižují náklady na vytápění. Pokud ale není souběžně s nimi řešena otázka dostatečného větrání, mohou se projevit velmi negativně na zhoršení vnitřního klimatu obytných prostor, kondenzaci vlhkosti, vzniku plísní a dlouhodobě mohou vést i k poruchám staveb.