Na návštěvě v pasivním domě v Rychnově

Používá ho i Martin Jindrák - autor článku Zkušenosti s provozem pasivního domu - dřevostavby v České republice publikovaného na TZB-info v květnu letošního roku. V tomto příspěvku i v jeho druhém pokračování podrobně popisuje svůj dům z odborného hlediska, všímá si skladby stěn, koncepce vytápění i větrání včetně úplné novinky - cirkulačního zemního registru. K oběma článkům se rozvinula bohatá diskuze, ve které si vyměňovali názory zjevně odborníci a lidé, kteří již o této progresivní stavařské novince mají informace nebo i vlastní zkušenosti.

Cíl dnešního článku je ale trochu skromnější. Je jím přiblížení obsahu tohoto termínu těm, kteří o něm jen zaslechli, nebo dokonce je pro ně naprosto neznámý. Co mohou od energeticky pasivního domu očekávat. A současně i jejich zapojení do diskuze s dotazy, pochybnostmi a názory. Z pohledu uživatele se jedná vlastně o běžný dům, který se vzhledově ani uživatelsky nijak neliší od těch, které po tisících vznikají ponejvíce ve specifických "satelitních městečcích" na pokraji měst a větších obcí, méně pak na vesnicích (v roce 2004 bylo dokončeno celkem 32 268 bytových jednotek (b.j.), z toho v rodinných domech 13 302 b.j. Bylo ale rozestavěno dalších 70 516 b.j. jen v RD - pramen ČSÚ).

V čem je tedy EPD jiný?
Hlavní rozdíly oproti "běžnému" domu jsou v zásadě dva. První rozdíl pozná uživatel takového objektu ve vlastní peněžence - pokud si spočítá po ročním provozu náklady na vytápění, větrání a ohřev teplé vody. Jsou výrazně, ale opravdu výrazně nižší, než je v kraji zvykem. Podle závěrečného vyúčtování byly náklady v EPD Rychnov na topení za téměř celou zimní sezónu 2004/2005 (1.12.2004 - 30.4.2005) vyrovnány částkou 2950 Kč.

Druhý rozdíl je možná ještě významnější - jde o zdraví a pohodu obyvatel. Energeticky pasivní dům je totiž dokonale těsný. Nemá žádné škvíry ve dveřích ani v oknech a dokonce ani obvodové zdi "nedýchají" tak, jako klasické zdicí materiály (to je ale jen reklamní argument jejich zastánců). Protože dům je takhle těsný, nezbývá architektovi a projektantovi nic jiného, než zajistit dodávku chybějícího čerstvého vzduchu, který se do pobytových prostor dostával nejrůznějšími netěsnostmi (pravověrní topenáři odborně tento jev pojmenovávají infiltrace). Jediným řešením dodávky čerstvého vzduchu do EPD je prostřednictvím nuceného větrání. A právě díky této nutnosti větrat mají obyvatelé i návštěvníci takového pasivního domu stále k dispozici čerstvý vzduch, díky filtrům i zbavený polétavého prachu a pylu. Aby se ale větrání moc neprodražilo, je výhodné, a u pasivních domů naprosto běžné, používat větrání se zpětným získáváním (rekuperací) odpadního tepla. Teplo se odebere vzduchu, který z domu odvádíme včetně zvýšené vlhkosti a pachů z WC, kuchyní atd. přes rekuperační výměník, kde se naopak předá čerstvému vzduchu, který do domu přivádíme zvenku. Tím se čerstvý vzduch ohřeje a šetří se až 90 % energie, kterou bychom potřebovali, pokud bychom rekuperační výměník tepla neměli.

Nucené větrání v navštíveném energeticky pasivním domě bylo spojeno i s teplovzdušným vytápěním díky koncepci vzduchotechnické teplovzdušné jednotky DUPLEX RB 730/360, výrobku firmy ATREA. Bylo by možné použít i jiné řešení, ale při velmi malé výpočtové tepelné ztrátě, kterou dům má (1 900 W), je to výhodné. Topení i větrání je řešeno pomocí jednoho zařízení. U obdobně velkého "běžného" domu, kdy se tato tepelná ztráta dnes často pohybuje nad 10 000 W, je použití samotného teplovzdušného vytápění nevýhodné nebo dokonce nemožné. Takže tím druhým rozdílem je čerstvý vzduch a zdravé prostředí pro bydlení a spaní bez nebezpečí kondenzace vlhkosti a vzniku plísní a tím i poškozování konstrukcí - časté to neřesti moderních rodinných a bytových domů. Samozřejmě, že by se rozdílů při bližším zkoumání našlo mnohem víc, ale pro první seznámení snad tyto dva základní stačí. Všimněme si teď několika detailů EPD v Rychnově.

Obr. 1

Obr. 2

Vnější vzhled (obr. 1) opravdu nijak "nekřičí" svojí nápadností. Je skromný a uměřený, zajímavě působí i "přístavek" garáže a současně vstupního zádveří (půdorysná dispozice je podrobněji v článku Zkušenosti s provozem pasivního domu - dřevostavby v České republice). Jediným prvkem vnějšího vzhledu, který není až tak úplně obvyklý, je modrá barva fasády. Zvolený odstín ale v kombinaci s barvou střechy působí velmi příjemně.

Severozápadní pohled (obr. 2) odhaluje ještě nedokončené terénní úpravy. Po jejich dokončení a doplnění přírodní zeleně se vnější vzhled domu dále zlepší. V popředí je zřetelná kruhová vstupní šachta zemního registru.

Obr. 3

Obr. 4

Vstupní šachta zblízka (obr. 3). Po zásypu spodní části a schování do zeleně zahrady nebude jistě nijak nápadná. Vzhledem k dalším úpravám rozvodů v domě se bude i vzhled této šachty ještě velmi výrazně měnit.

Pro řízení teploty v interiéru slouží prostorový termostat (obr. 4) umístěný v centrální místnosti v přízemí (přístroj nahoře). Díky němu je možné volit a udržovat požadovanou teplotu v referenční místnosti.

I když se jedná o energeticky pasivní dům, kdy i v odborné literatuře se uvádí, že není nutné topit, není to zcela pravda. Je nutná i další energie na podpoření a doplnění zisků z provozu domácnosti jako je vaření, praní i teplo z osob. Prostorový přístroj - termostat udržuje teplotu dle požadavku a spolu s pružnou topnou soustavou citlivě reaguje na jakékoliv zisky tepla, které v celém průběhu dne mohou být i nahodilé. Díky nadimenzování průtoku vzduchu do jednotlivých místností je pak v ostatních místnostech udržována teplota dle požadavku a využití. Proti "běžným" domům ale není možné mít výrazné rozdíly v teplotě např. mezi obývacím pokojem a ložnicí - díky dokonalé tepelné obálce domu teplo neutíká pryč, zato prostupuje přes vnitřní příčky a stropy a srovnává teploty v jednotlivých částech domu. Zároveň uživatel EPD nezažije "luxus" nočního poklesu teplot bez topení tak, jak jej často známe třeba z panelových domů bez zateplení - např. z večerních 24 °C na 17 °C. Noční pokles v EPD bez topení je obvykle kolem 1 °C. Radikálně proto tyto vlastnosti EPD mění uživatelské postupy. Teplota v koupelně je řízena díky druhému topnému okruhu a dalšímu prostorovému termostatu. Díky dokonalé obálce domu stačí začít v koupelně topit na zvednutí teploty pouze několik minut před obvyklým časem koupání. Např. pouze jedno krátké sprchování díky energii uvolněné z ohřáté vody běžně zvedne teplotu v koupelně o 0,5 °C.

Tmavá krabička níže je ovládací skříňka teplovzdušné větrací a vytápěcí jednotky. Na ní si uživatel zvolí z několika možností větrací a vytápěcí režim, obtok nebo zařazení rekuperátoru a další nabízené funkce. Další provozní ovládání je pak provedeno tak, že uživatel v zásadě ani neví, že dává VZT jednotce pokyn k přechodu do jiného režimu chodu. Např. rozsvícením na WC se automaticky zvyšuje výkon větrání, je možné osadit i další čidla pro kontrolu parametrů kvality vnitřního prostředí.

Obr. 5

Obr. 6

Malé výdechové mřížky umístěné v podlaze (obr. 5) jistě nepůsobí nijak rušivě. Používané jsou zásadně mřížky z AK oceli s vysokou mechanickou odolností. Výdechová mřížka nemusí být nutně u energeticky pasivního domu umístěna pod oknem. Z praktických důvodů je zde mimo komunikaci přes balkónové dveře (obr. 6).

Obr. 7

Obr. 8

Ani odsávací ventily na stropě kuchyně (obr. 7) nebo v koupelně (obr. 8) nejsou podle mého názoru estetickými defekty.

Obr. 9

Obr. 10

Větrací a vytápěcí jednotka s rekuperací tepla typu DUPLEX RB je umístěna pod stropem technické místnosti o půdorysné ploše 5 m². Díky tomu nezabírá žádnou půdorysnou plochu. Do této minimístnosti se ještě "vešel" integrovaný zásobník tepla o obsahu 615 l, pračka, umyvadlo, WC, sprcha, přípojka vody a topný žebřík. A navíc, není vidět žádný rozvod vzduchotechniky nebo topenářského příslušenství. Zbývající volný prostor technické místnosti nijak neomezuje při využívání jak sociálního zařízení, tak i používání pračky.

Jaký je tedy dojem z krátké návštěvy energeticky pasivního domu v Rychnově u Jablonce nad Nisou? Na jedné straně příjemné pocity z řemeslně precizně provedené stavby do všech detailů, z na pohled skromného, neokázalého architektonického řešení. Příjemné bylo i posezení u kávy ve volné dispozici kuchyně - jídelny a obývacího pokoje, kde byl i při zavřených oknech příjemně čerstvý vzduch a kde byl navíc proti venku i příjemný chládek (bez používání klimatizace) při dokonalém prosvětlení sluncem. Ten špatný pocit, který jsem si z návštěvy odvezl je v tom, že domy tohoto typu a provedení jsou v naší republice skutečnou výjimkou mezi těmi tisíci "běžných", které se ročně dokončují.