Nadměrný hluk je významný stresový faktor, který přispívá k rozvoji různých civilizačních chorob. Často panuje přesvědčení, že klid je možné dosáhnout pouze v soukromí a za zavřenými dveřmi tím, že k sobě nadměrný hluk zvenčí nepustíme.
Knauf Cleaneo RE doslova rozhýbává své děrování v podobě nestejně velkých obdélníků, které jsou nepravidelně, ale akusticky nesmírně účinně rozmístěny. Nový design byl vyvinut samotnými architekty. Díky nepravidelnému děrování s podílem otvorů 13,6 % je nový design nejen zajímavý, ale i velmi dobře akusticky pohltivý.
Akustika vnitřních konstrukcí patří mezí nejčastěji reklamované skutečnosti nových bytů. Je to také důsledkem skutečnosti, že navrhování akustiky příček na minimální normové hodnoty je standardním nešvarem dnešních projektů, přestože za podobné peníze je možno navrhnout a zrealizovat výrazně výkonnější konstrukci. Podobně jako u tepelných izolací došlo v souvislosti se zavedením energetického průkazu budovy k výraznému zlepšení její tepelné ochrany, dojde zcela analogicky se zavedením akustického štítku budovy k navrhování akustický účinnějších konstrukcí, protože standardní „C“ již nikdo nebude chtít.
Recenzovaný Útlum zvuku při ohybu přes překážku je možno stanovit pomocí teorie ohybu vlnění, kterou před dvěma sty lety navrhl francouzský fyzik Augustin-Jean Fresnel. Autor článku s použitím této teorie sestavil program FOKNO. Článek umožňuje jeho volné stažení a obsahuje několik praktických příkladů řešených tímto programem.
Termoakustické vlastnosti jsou u zdiva velmi důležité především při výstavbě bytových domů, administrativních budov a jiných komerčních objektů. U staveb tohoto druhu ale hraje velmi podstatnou roli také hmotnost používaného zdiva a poměr tloušťky zdiva k akustickým vlastnostem stěny. Zdící systém Liapor z lehkého keramického betonu se pyšní vynikajícím poměrem tloušťky a termoakustických parametrů.
Se vzrůstajícími požadavky na komfort bydlení vzrůstají požadavky na vlastnosti konstrukcí a stavebních materiálů z nich postavených v akceptovatelném ekonomickém rámci. Tento obecný trend na rozvinutém stavebním trhu můžeme zúžit i na požadavky zvukové izolace konstrukcí. Tento příspěvek přináší postřehy inovativního technického řešení zdicích prvků.
Tato novinka má oproti jiným klasickým cihelným materiálům řadu technických zdokonalení, lepší akustické, zvukově izolační a tepelně izolační vlastnosti. Svojí štíhlejší konstrukcí vytvoří AKU KOMPAKT 21 větší užitný prostor a tím umožní dosáhnout vyšší užitné plochy v rámci bytu. Díky tomu investor získá na stejné zastavěné ploše více metrů užitné plochy.
Recenzovaný Autor v článku konfrontuje jednočíselnou veličinu DLα používanou v souladu s ČSN EN 1793-1 s jinými způsoby hodnocení zvukové pohltivosti, vychází přitom s široké databáze naměřených hodnot za několik let a dochází k závěru, že kategorie zvukové pohltivosti protihlukových stěn A3 je zcela dostatečná pro naprostou většinu protihlukových stěn navrhovaných v ČR. Odhaluje, že kategorie A4 a A5 jsou spíše marketingových pozlátkem než nástrojem pro objektivní porovnávání protihlukových stěn.
Mezi nejčastější rušivé elementy spokojeného bydlení patří hluk z dopravy, hluk ze sousedního bytu a hluk z parkování. Toto je výsledek mezinárodního výzkumu, který provedla Světová zdravotnická organizace v roce 2004 na území členských států EU. Od té doby se situace mírně zlepšila, nicméně problémy s hlukem nejsou vyřešeny zcela a nadměrnému hluku je vystaveno téměř 44 % obyvatel EU (220 mil.).
Recenzovaný Článek pojednává o stanovení odporu proti proudění vzduchu u materiálů pro použití v akustických aplikacích. Odpor proti proudění vzduchu porézních materiálů je nepřímým vyjádřením některých vlastností jeho struktury. Lze jej využít pro stanovení vztahu mezi strukturou těchto materiálů a některými z jejich akustických vlastností (zejména pohlcování a útlum zvuku).
Vysoká koncentrace oxidu uhličitého (CO2) a nevyhovující světelné či akustické podmínky – to jsou závěry vyplývající z měření České rady pro šetrné budovy (CZGBC) v rámci nově spuštěného projektu zaměřeného na kvalitu vnitřního prostředí v českých školách. S cílem odstranit problémy provádí Rada od letošního května nejen měření, ale navrhuje zúčastněným školám i vhodná řešení.
Článek pojednává o nové verzi normy ČSN EN 14388:2015 - Zařízení pro snížení hluku silničního provozu. Hlavní změny oproti poslední zveřejněné verzi (2006) spočívají v tom, že pro měření zvukové neprůzvučnosti jsou nyní specifikovány dvě normy ČSN EN 1793-2 a ČSN EN 1793-6, každá pro specifickou oblast aplikace. Doposud známá stávající vlastnost DLR vzduchová neprůzvučnost získává nový přívlastek „s dozvukem“ a je omezena na případy, že zamýšlené použití zařízení je v místech s dozvukem.
„Řediteli, máme stížnosti na hluk… Dobře, Vlastičko, sežeňte mi někoho, kdo umí měřit hluk…“ Řečeno trochu s nadsázkou, ale tak nějak se v našich končinách začínají tyto problémy řešit. Právě značný pokles technické úrovně při zadávání a následném řešení akustických úprav nás přivedl k sepsání článku, který má být vodítkem pro vedoucí pracovníky různých firem, kterých se tato problematika dotýká.