Současná energetická krize a nejistota na trhu se zemním plynem se v dnešní době přidala ke stále většímu důrazu na snížení emisí CO2, čehož má být dosaženo přechodem zemního plynu na tzv. „zelený vodík“.
V souladu s bezpečnostními předpisy a platnými normami vzniká legislativní povinnost instalace bezpečnostních armatur zabraňujících průtoku plynu v rozvodech plynovodů. Jednou z takových armatur je bezpečnostní nadprůtoková pojistka IVAR.GST, jejíž funkcí je zabraňovat průtoku plynu mechanicky poškozeným plynovodem.
Prudký nárůst cen zemního plynu a faktická hrozba jeho nedostupnosti nutí statisíce domácností hledat vhodnou alternativu k dosavadnímu využívání tohoto paliva pro vytápění či přípravu teplé vody. Před volbou nového zdroje tepla se především počítá, „kolik nás to nové vytápění bude ročně stát“, tedy provozní náklady. Vyúčtování dodávky plynu musí obsahovat údaj o dodaném množství plynu v kilowatthodinách, ze kterého lze orientačně zjistit množství tepla dodaného plynovým spotřebičem.
Jedná se o hybridní zdroj složený z plynového kotle a tepelného čerpadla vybavený řízením, které automaticky upřednostňuje výrobu tepla tam, kde je to v daný moment levnější. Tím výrazně šetří náklady na spotřebovanou energii. Podmínkou je nejen možnost zadat a porovnávat cenu plynu a elektřiny, ale do porovnání je také třeba zahrnout topný faktor tepelného čerpadla, který se během provozu mění.
Trh s energiemi je v současné době dramaticky rozkolísaný a tak není divu, že řada firem, obcí nebo provozovatelů nejrůznějších budov a technologií zvažuje přechod z původního energetického zdroje na jiný. Cena elektrické energie prudce stoupla a dodávky zemního plynu jsou nejisté. Jenže mnoho variant nezbývá, pokud se nebudeme vracet k uhlí, což by ale pošramotilo náš environmentální přístup. Ačkoliv slovo „plyn“ může v současné době vyvolat na první pohled pochybnosti, na druhý už nemusí. Tedy pokud budeme hovořit o propanu.