logo TZB-info

estav.tv nový videoportál

Reklama

Uhlíková stopa z výroby a distribuce paliv vyrobených z dřevní hmoty

Škodí klimatu více topení dřevem než topení plynem?


Ilustrační obrázek (Foto a copy: Zdeněk Lyčka)

Spalování dřevních paliv v domovních kotelnách zanechává nesrovnatelně menší uhlíkovou stopu než spalování zemního plynu či uhlí, a to i se započtením veškeré spotřeby primární neobnovitelné energie na těžbu a zpracování dřeva a výrobu paliv z něj.

Reklama

Energetická krize přinesla zvýšený zájem o vytápění domácností pevnými palivy, a to především o spalování dřeva a dřevních paliv (pelety, brikety). Po extrémním nárůstu cen dřevní biomasy pro vytápění domácností, a nedostatku dřevních paliv na konci roku 2022, se v letošním roce ceny i dostupnost opět výrazně snížily. Dřevo a paliva vyrobená z dřevního odpadu tak jsou opět ekonomicky jednoznačně výhodnou alternativou za zemní plyn, v případě spalování kusového dřeva i za stále zdražující tříděné hnědé uhlí. S tím, jak stoupá popularita dřevních paliv mezi českými domácnostmi, se stále objevují názory „nepřátel těchto paliv“, že jejich spalování není z pohledu snižování emisí skleníkových plynů zdaleka tak ekologické, jak se doposud myslelo. Objevují se dokonce extrémní názory, že spalování dřeva v malých spalovacích zdrojích zanechává horší uhlíkovou stopu než spalování uhlí, protože se nezapočítává uhlíková stopa vzniklá při výrobě a distribuci těchto paliv.

Emisní faktory pro zemní plyn a hnědé uhlí

Obecně lze vyjádřit „uhlíkovou stopu“, tedy množství emisí uvolněného oxidu uhličitého (CO2) spálením jednotkového množství konkrétního paliva, tzv. emisním faktorem (EF), který je nejčastěji uváděn v hmotnostní jednotce CO2 (nejčastěji tuny) vztažené k výhřevnosti paliva (tCO2/MWh, případně tCO2/TJ). Oxid uhličitý vzniká při spalování paliv jako produkt exotermické reakce uhlíku s kyslíkem. Různá paliva obsahují rozdílné množství uhlíku a jejich spálením tak vzniká také rozdílné množství CO2. Pro paliva typická pro Českou republiku jsou EF uvedeny v „Národní inventarizační zprávě NIR (National Inventory Report)“, kterou vydává Český hydrometeorologický ústav [1]. Pro zemní plyn zde najdeme hodnotu EF = 55,45 tCO2/TJ a pro hnědé uhlí EF = 97,92 tCO2/TJ. Tyto EF se používají při výpočtu uhlíkové stopy u velkých zdrojů tepla, které podléhají povinnosti obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) dle Nařízení komise (EU) 2018/2066 (prováděcí nařízení k systému EU ETS) [2]. Podle článku 38 tohoto nařízení je ovšem u biomasy EF roven nule, protože se zde aplikuje pravidlo tzv. uhlíkové neutrality. Tedy, že spalováním biomasy uvolněné množství CO2 odpovídá množství CO2, které bylo biomasou absorbováno během jejího růstu.

Emisní faktory pro dřevní paliva

Kritikové spalování dřeva a dřevních paliv v malých spalovacích zdrojích ovšem argumentují tím, že uhlíková neutralita je v tomto případě nesmyslná, protože velkou uhlíkovou stopu zanechává samotná těžba a zpracování dřeva, u dřevních pelet a briket navíc jejich energeticky náročná výroba. Jak je to tedy doopravdy. Pokud bychom chtěli stanovit „uhlíkovou stopu“ výroby a distribuce paliv z dřevní biomasy, máme k tomu několik možností. Platná legislativa nám nabízí jakousi „oficiální“ cestu použitím tzv. faktorů primární neobnovitelné energie (F), které jsou definovány ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov [3]. V případě dřevních paliv je zde uveden pro dřevo a dřevní štěpku faktor F = 0,1, což znamená, že na 1 GJ energie dodané touto biomasou bylo nutné spotřebovat pro její výrobu a distribuci 0,1 GJ energie z neobnovitelných zdrojů. U dřevní pelety je uveden F = 0,2. Pro výpočet konečného EF budeme uvažovat nejméně výhodnou variantu pro spotřebu primární neobnovitelné energie, tedy že veškerých použitých 0,1 GJ (resp. 0,2 GJ u pelet) bylo dodáno elektrickou energií, která má nejvyšší EF CO2. Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu byl v roce 2022 EF CO2 pro elektřinu rovný 0,413 tCO2/MWh, což odpovídá 114,7 tCO2/TJ. Z toho tedy vyplývá, že s využitím zmíněné vyhlášky lze pro dřevo a dřevní štěpku stanovit velikost EF = 11,4 tCO2/TJ a pro dřevní peletu vychází EF = 22,8 tCO2/TJ.

Emisní faktory používané v Německu

Pokud bychom se podívali, jak počítají EF pro biomasu jinde v EU, pak pro naše podmínky lze bezesporu s největší přesností využít EF, které pravidelně zveřejňuje „Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu provádění“ (BAFA). Tento úřad v Německu dohlíží na dotační programy z oblasti ochrany ovzduší a je tedy jakousi obdobou našeho Státního fondu životního prostředí. V poslední aktualizaci emisních faktorů dle BAFA z listopadu 2023 [4] je pro dřevo stanoven CO2 faktor 0,027 tCO/MWh (7,5 tCO2/TJ) a pro dřevní peletu 0,036 tCO2/MWh (10 tCO2/TJ), což je ještě výhodnější než EF používané u nás.

Pokud to tedy shrneme, i se započtením uhlíkové stopy z výroby a distribuce paliv vyrobených z dřevní hmoty, vznikne jejich spálením v malých spalovacích zdrojích mnohonásobně méně skleníkového plynu CO2, než je tomu u fosilních paliv. To vše ovšem za předpokladu, že uvažujeme výše zmíněnou uhlíkovou neutralitu při spalování dřevní biomasy. Novým argumentem bojovníků proti vytápění domácností biomasou je ovšem tvrzení, že teorie o CO2 neutralitě spalování dřeva a dřevní hmoty je již zastaralá. Stále sice platí, že dřevo během svého růstu absorbuje CO2, který se ve formě uhlíku ukládá v dřevní hmotě, a jejím spálením se při oxidaci uhlíku uvolní do ovzduší stejné množství CO2, kolik ho strom za svého života „vstřebal“. Nicméně strom spálím za rok, kdežto rostl a „vstřebával“ CO2 ze vzduchu několik desetiletí. Takže uhlíková neutralita je podle nových pořádků nesmysl. I když to na první pohled vypadá logicky, má to několik „háčků“. O tom si ale povíme více příště v navazujícím článku.

Použité zdroje

  1. Národní inventarizační zprávy NIR (National Inventory Report), www.chmi.cz
  2. Prováděcí nařízení komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012. Dostupné z: eur-lex.europa.eu
  3. Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov
  4. Informationsblatt CO2-Faktoren. Das Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle. 11/2021. Dostupné z: www.bafa.de
 
 

Reklama


© Copyright Topinfo s.r.o. 2001-2024, všechna práva vyhrazena.