Spotřeba elektřiny a plynu v ČR dále klesá. Příčinou je počasí i úspory
Ve třetím čtvrtletí roku 2023 klesala v ČR spotřeba elektřiny i zemního plynu. Spotřeba elektřiny nejvíc klesala u domácností, spotřeba plynu u menších firem. Vyplývá to ze statistik zveřejněných Energetickým regulačním úřadem.
Spotřeba elektřiny v Česku se meziročně dál snižovala, nejvíce u domácností
Také ve třetím čtvrtletí letošního roku Češi šetřili elektřinou. Její spotřeba meziročně klesla o takřka 4 %, nejvýrazněji u domácností, které překročily pětiprocentní hranici úspor. Snížila se i výroba elektrické energie, pokles proti loňskému roku byl více než 13 %.
Naposledy se spotřeba elektřiny zvýšila v posledním kvartálu roku 2021, od té doby ERÚ ve svých čtvrtletních zprávách zaznamenává její pokles. Nejinak tomu bylo i letos ve třetím čtvrtletí, kdy Česko spotřebovalo 12,9 TWh elektřiny, tedy o 3,7 % méně než v loňském roce (podrobněji v aktuální zprávě o provozu elektrizační soustavy).
„Kromě velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí se ve třetím čtvrtletí meziročně snížila spotřeba ve všech kategoriích odběratelů, nejvíce u domácností. To bylo způsobeno jak velmi vysokými teplotami ovzduší v září, tak dlouhodobými úspornými opatřeními na straně zákazníků,“ říká Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Konkrétně spotřeba elektřiny v domácnostech meziročně klesla o 5,3 %, u velkoodběratelů na hladině vysokého napětí o 4 % a u podnikatelů na hladině nízkého napětí o 1,5 %. V kategorii velkoodběru z velmi vysokého napětí došlo k nárůstu o 2,8 %. Spotřeba (celková pro všechny kategorie) klesala ve všech měsících sledovaného období, přičemž zatímco v červenci (-2,5 %) a srpnu (-2,9 %) obdobně, v září dvojnásobným tempem (-5,7 %).
Kromě spotřeby elektřiny ve třetím čtvrtletí klesla i její výroba, a to ještě výraznějším způsobem. V České republice se vyrobilo celkem 16,2 TWh netto elektřiny, meziročně o 13,2 % méně .
Nejvíce energie pocházelo z jaderných (6,7 TWh) a parních (6,6 TWh) elektráren, byť oba typy svou výrobu meziročně snížily – první jmenované o 3,2 %, druhé dokonce o 24,5 %. Ještě výrazněji klesla výroba z vodních elektráren (-40,4 %), produkce klesla také u plynových a spalovacích elektráren (-5,5 %). Naopak větší množství elektřiny vyrobily přečerpávací (+36,4 %), větrné (+13,8 %), paroplynové (+8,6 %) a fotovoltaické elektrárny (+4,4 %).
Česká republika ve třetím čtvrtletí zůstala vývozcem elektřiny. Přeshraniční saldo činilo -2,5 TWh, export tedy přesahoval import, a to ve všech měsících sledovaného období. Meziročně ovšem hodnota salda poklesla o 39,3 %.
Spotřeba zemního plynu klesala i ve třetím čtvrtletí. Díky vyšším teplotám i opatřením na straně zákazníků
Pokles tuzemské spotřeby zemního plynu pokračoval také ve třetím čtvrtletí letošního roku. Meziročně se snížila o 11,4 %, a to jak díky teplejšímu počasí, tak zásluhou úsporných opatření na straně konečných zákazníků. Vyplývá to ze Zprávy o provozu plynárenské soustavy ČR, kterou ERÚ aktuálně zveřejnil.
V České republice se v letošním třetím kvartálu spotřebovalo celkem 871 mil. m³ (9 557 GWh) zemního plynu. Skutečná spotřeba tak meziročně klesla o 11,4 %, po přepočtu na podmínky dlouhodobého teplotního normálu se jedná o pokles o 4 %.
„Spotřebu zemního plynu výrazně ovlivnilo teplejší počasí, průměrná teplota ve třetím čtvrtletí se pohybovala 1,8 °C nad dlouhodobým normálem. Opomenout ale nesmíme ani přijatá opatření na straně konečných zákazníků, díky nimž spotřeba setrvale klesá už od ledna roku 2022. Roli hrají jak úsporná opatření, tak systémové změny, konkrétně přechod na jiná paliva či využívání vlastních zdrojů energie,“ popisuje Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
Spotřeba nejvíc klesla u maloodběratelů z řad podnikatelů (-34,5 %), následovaly domácnosti (- 28,2 %), kategorie středního odběru (-18,1 %) a velkoodběru (-5,7 %). Meziročně se spotřeba nejvýrazněji snížila v září, a to o více než pětinu (-21,2 %). Tento měsíc byl ovšem rekordně teplý (odchylka od dlouhodobého teplotního normálu činila 3,4 °C), což se projevilo i v pozdějším zahájení topné sezony.
Stejně jako v předchozím kvartálu, i ve třetím čtvrtletí se ve statistikách významně projevily změny evropských toků plynu po zahájení ruské invaze, respektive omezení jeho přepravy přes české území. Tok zemního plynu z tuzemské soustavy do zahraničí se propadl o 85 %, a to na objem 322 mil. m³.
Zásoby zemního plynu v zásobnících pro Českou republiku dosahovaly na konci třetího čtvrtletí objemu 3 342 mil. m³, což představuje bezmála 96 % jejich celkové kapacity.