Zrušení daňového zvýhodnění zemního plynu pro domovní kotelny

V článku „Zdražení tepla z domovních plynových kotelen - ministerstvo financí navrhuje zvýšit daň“, který na TZB-info vyšel 18. května a byl převzat z jiných zdrojů, bylo uvedeno, že ministerstvo financí uvažuje o zrušení současného daňového zvýhodnění využití zemního plynu pro vytápění a přípravu teplé vody, kdy zdrojem tepla je kotel v bytě, v rodinném domě, nebo domovní plynová kotelna. Je nutné uvést, že teplo ze zemního plynu distribuované sítěmi CZT (SZTE) toto zvýhodnění nemá, na což dlouhodobě poukazují výrobci tepla, například sdružení v Teplárenské sdružení ČR.

V článku Martin Hanák ze SČMBD uvádí: „Při aktuálních cenách plynu předběžně odhadujeme navýšení 400 až 800 korun na domácnost za rok.“

Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu, Lenka Kovačovská, uvádí: „Zpozornět by měly všechny domácnosti, které spoluvlastní domovní kotelnu ve společných částech domu a využívají ji pro svoje vytápění. Právě jim vzroste cena skokově o 5 %.“

Pomiňme právní problematiku, zda SVJ, bytová družstva či soukromí majitelé bytových objektů jsou skutečně podnikající osoby, aby to opravňovalo jejich přeřazení do jiné daňové skupiny podle využití zemního plynu, z hlediska Zákona č. 261/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů a také kolik korun by toto opatření přineslo do státního rozpočtu. Současným faktem je to, že podle vládního návrhu úpravy zákona by daňové osvobození mělo zůstat jen domácnostem.

Udělejme si orientační rozbor, jak by se zmíněné zrušení daňového zvýhodnění skutečně projevilo. Obrátil jsem se proto na jednu z firem, která má za sebou desítky realizací domovních plynových kotelen, která souběžně i řadu z nich na smluvním základě provozuje a svým zákazníků fakturuje cenu tepla. Proto má detailní přehled o jednotlivých nákladech, z nichž se skládá výsledná cena tepla. Konkrétně to byla společnost TEP Jablonec, s.r.o. Položil jsem vedení této firmy otázku: "Jak se ve vašich kalkulacích ceny tepla z objektových plynových kotelen může nákladově projevit zrušení daňového zvýhodnění zemního plynu, o kterém uvažuje ministerstvo financí?"

Na otázku odpověděl Ing. Tomáš Vele, jednatel firmy, takto:

„Dle našich propočtů to zdraží 1 GJ tepla o 12 až 13 Kč včetně DPH.“

Nelze zaměňovat projev případného zvýšeného daňového zatížení zemního plynu jen s nárůstem ceny plynu, ale s celkovou cenou tepla. A ta se neskládá jen z ceny paliva, ale i řady dalších nákladů.

Podle zmíněného zákona platí:

§ 4 Předmět daně
Předmětem daně je plyn uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705
…
b) určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla (dále jen "výroba tepla")
…

§ 6 Základ a sazba daně
(1) Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla.
(2) Sazby daně jsou stanoveny takto:
…
g) 30,60 Kč/MWh spalného tepla pro plyn, který je předmětem daně podle § 4 písm. b), (viz 261/2007 Sb. Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů
…

§ 8 Osvobození od daně
(1) Od daně je osvobozen plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo použitý
a) pro výrobu tepla v domácnostech a v domovních kotelnách uvedený pod kódy nomenklatury 2711 11 a 2711 21,
…

Z výše uvedených ustanovení zákona vyplývá, že zrušením výjimky pro domácnosti, případně domovní kotelny, dojde ke zdražení 1 MWh spalného tepla ze zemního plynu o 30,60 Kč, včetně 21 % DPH tedy o 37 Kč.

Rodinný dům a daň z plynu

Například uvažujme, že jde o rodinný dům s roční spotřebou 15 MWh/rok spalného tepla zemního plynu. S pomocí kalkulátoru cen energií na TZB-info pro zemní plyn, ceny roku 2019, zjistíme, že roční náklady za 15 MWh v zemním plynu budou v rozmezí cca 17000 Kč až 28000 Kč, a to podle regionu a dodavatele.

To je skutečně „obdivuhodný“ rozptyl cen a ukazuje, jak je velice nutné se na trhu se zemním plynem umět orientovat, pomoci si s kalkulátorem, nenechat se nalákat na zdánlivě výhodné nabídky. Pro určení finančního dopadu na cenu tepla v rodinném domě je dále použita střední hodnota z nabídek, tedy 22500 Kč / rok.

Zrušením daňového zvýhodnění by se roční poplatek za odběr zemního plynu zvýšil o
15 MWh x 37 Kč/MWh = 555 Kč

Zdražení o daň z plynu 550 Kč/rok se na nákupní ceně plynu 15500 Kč projeví zvýšením ceny o cca 3,6 %. V rámci celé šíře cenové nabídky by šlo o zdražení o mezi cca 2 až 3,2 %.

Vliv na cenu tepla v domácnosti

Až dosud se výpočet týkal jen vlivu na zdražení ceny zemního plynu. Nejde však jen o cenu plynu, ale o cenu tepla, neboť ta je výsledným, žádaným produktem, který chceme. Proto procentní podíl případného zvýšení nákladů za teplo musíme vypočítat složitěji, z celoročních nákladů zvýšených o pravidelný servis a šetření na nový kotel. Dále jde jen o základní orientační propočet.

Pokud odhadneme pořizovací cenu plynového kotle včetně instalace na 100000 Kč a se životností 10 let, tak si každý rok musíme odložit 10000 Kč, abychom měli jistotu, že až stávající kotel po 10 letech provozu řekne dost, dál už nemůžu, tak budeme mít více méně našetřeno na nový.

Dále musíme počítat každoročně 2500 Kč na servis a údržbu.

Takže celkem za rok je to
22500 + 2500 + 10000 = 35000 Kč/rok

Odstranění současného daňového zvýhodnění zemního plynu v domácnostech by se projevilo zdražením ceny tepla ze zdroje tepla (další části otopné soustavy by v domácnosti při zachování teplovodní soustavy musely být i s jiným zdrojem tepla)
z 35000 Kč/rok o 550 Kč/rok na 35550 Kč /rok, tedy o 1,57 %

Tato hodnota se jako likvidační pro vytápění zemním plynem domácností nejeví.

Domovní kotelna a daň z plynu

Rozbor případného zvýšení ceny tepla z domovní kotelny bude v podstatě podobný. Můžeme vyjít například z příkladu uvedeného Tomášem Velem v článku Návratnost investice do plynové kotelny, TZB-info, 3.6.2018, podle přednášky z konference Rekonstrukce TZB v bytových domech 2017.

„Vzorová“ kotelna pro vychází z průměrného výkonu 150 kW a roční spotřeby tepla 795 GJ. Součtem nákladů vyšla investice do kotelny ve výši 920 tis. korun včetně DPH. Průměrem ze společností TEP Jablonec 32 provozovaných kotelen za rok 2016 vyšla pro tuto kotelnu spotřeba plynu na 227 tis. Kč, 16 tis. Kč za elektřinu, obsluha a revize stály 32 tis Kč a celkem za rok tedy 276 tis. Kč, opět včetně DPH.

Zásadní podmínkou uvedených nákladů je uplatnění provozně spolehlivých kotlů, úsporných oběhových čerpadel, možnosti dálkového dohledu provozu, odečtu spotřeby energií a vyrobeného tepla dodaného do objektů, kvalitního projektu, zkušenosti s přípravou na kolaudační řízení atd. Se zahrnutím odpisů investice do plynové kotelny pak vyšla průměrná cena tepla z plynové kotelny okolo na 405 Kč/GJ. Šlo o cenu z roku 2016, připusťme inflaci 2,5 ročně, takže pro letošní rok odhadněme 436 Kč/GJ.

Roční spotřeba tepla 795 GJ z kotelny představuje 221 MWh. Toto množství energie v zemním plynu musíme zvýšit vzhledem k účinnosti kotelny cca 0,92 na 221/0,92 = 240 MWh. Takže je nutné nakoupit 240 MWh spalného tepla v zemním plynu.

Při dani 37 Kč/MWh spalného tepla jde o zvýšení ceny plynu, včetně DPH, o cca
240 MWh/rok x 37 Kč/MWh = 8880 Kč/rok

Celková cena tepla za rok v dané kotelně by bez daně z plynu byla
795 GJ/rok x 436 Kč/GJ = 346620 Kč

Po odstranění daňového zvýhodnění zemního plynu by se zvedla o 8880 Kč, a to představuje zdražení
8880 / 3466,2 = 2,56 %

Ani pro domovní plynové kotelny se odstranění daňového zvýhodnění nejeví jako likvidační. A u ekonomicky a technicky dobře řešených kotelen prakticky nic nezmění na jejich výhodnosti oproti napojení na soustavy zásobování tepelnou energií.

Vláda schválila zdanění plynu jen pro domovní kotelny

Podle informace poskytnuté Teplárenským sdružením ČR dne 27. května vláda schválila návrh zákona, který ruší daňové zvýhodnění pro domovní kotelny. Pro domácnosti má zvýhodnění zůstat. Teplárenské sdružení ČR zrušení této výjimky podporuje a považuje ho za první krok k dorovnání výše ekologických poplatků, které platí v ceně tepla domácnosti připojené na teplárny. Blokové kotelny na zemní plyn, které zásobují řadu městských sídlišť, platí daň ze zemního plynu již od roku 2008.

Zrušení výjimky ze zdanění domovních kotelen nebude znamenat skokový růst nákladů na výrobu tepla. Ministerstvo financí ČR uvádí: „Náklady na bydlení by měly vzrůst domácnostem vytápěným domovní kotelnou velmi nepatrně. Za předpokladu, že cena zemního plynu pro domovní kotelny se neliší od ceny zemního plynu určeného domácnostem a za předpokladu, že cena paliva představuje přibližně 80 % nákladů výsledné ceny tepla z domovní kotelny, vzroste při navrhovaném zrušení osvobození cena tohoto tepla o 1,9 %.“

Na závěr

Na jedné straně oprávněný zájem na srovnatelném daňovém režimu. Na druhé straně efekt vyššího využití energie ze zemního plynu, pokud jsou plynové zdroje tepla blíže spotřebě a mohou se mnohem lépe přizpůsobovat odlišnému chování jednotlivých domácností. Zatímco bloková kotelna nebo teplárna musí upravovat parametry, tedy teplotu otopné vody podle nejméně vhodně řešeného objektu a k tomu tedy počítat se ztrátami tepla z dlouhých rozvodů i mimo otopnou sezónu pro přípravu teplé vody, tak domovní kotelny řeší zpravidla jen objekt jeden a pokud jsou plynové kotle v každém bytě, tak řeší individualitu každé domácnosti. Pokud by výroba tepla v plynových kotlích byla řízena podle každého spotřebitele, v podstatě až domácnosti, pak je také nejnižší produkce „proklínaného“ oxidu uhličitého. Úsporná výhoda řešení schopných reagovat na každého, odlišně se chovajícího spotřebitele tepla, narůstá při uplatnění kondenzačních kotlů, s nimi spojeného stupně kondenzace a úspory zemního plynu. A jiné než kondenzační kotle se v domácnostech a domovních kotelnách nyní instalují již jen velmi zřídka.

Proto nejde jen o záležitost ceny a daně, tedy problematiky Ministerstva financí, jak jsou tom lidé v různých médiích informováni, ale i o problematiku Ministerstva životního prostředí. To by mělo mít v ruce výpočet, jakou měrnou produkci CO₂ na 1 kWh tepla spotřebovaného až v konkrétní domácnosti má teplárna, bloková kotelna, domovní kotelna a samozřejmě i domácnost s vlastním plynovým kotlem. A zda není současné daňové zvýhodnění oprávněné jako forma podpory snižování spotřeby energií a produkce CO₂. Technicky vzato se to tak jeví a je to rozhodně řešení i z pohledu výrobců a instalačních firem řešení lepší, než které nabízí občasné dotace, které negativně ovlivňují plynulý, spojitý vývoj trhu.