Reklama

Test: co víte o peletě jako palivu pro vytápění domácností? Část 2. – řešení

Ing. Zdeněk Lyčka

TZB-info doporučuje

Pelety jsou velice perspektivním pevným biopalivem, které by mělo nahrazovat uhlí při vytápění domácností. Otestujte si, co nich doopravdy víte. Zadání testu vyšlo včera.

Reklama

Výrobci peletových kotlů a kamen zpravidla uvádějí, že je v jejich zdroji tepla nutné spalovat peletu kvality A1 dle ČSN EN 17 225-2. Ale co to vlastně ta peleta je? Na trhu s palivy pro vytápění domácností je toto perspektivní biopalivo již více jak 20 let. Ovšem stále je s ním spojeno spousty mýtů i předsudků. Včera jsme vám přinesli krátký test, ve kterém jste si mohli ověřit své znalosti o dřevní peletě. Nyní přinášíme správné odpovědi s krátkým komentářem.

Co je peleta určená pro vytápění domácností?
1. jemná štěpka vzniklá drcením starých palet
2. zhutnělé biopalivo válcovitého tvaru zpravidla o průměru 6 až 8 mm a základní délce do 40 mm
3. zhutnělé biopalivo ve formě válečků nebo hranolků, jejichž největší rozměr nepřesahuje 80 mm

Odpověď:
Dle normy ČSN EN 17 225-2 je dřevní peleta pro vytápění obytných domů zhutněné biopalivo vyrobené z dřevní biomasy s přísadami do 2 % (hmotnostních), válcovitého průměru 6 nebo 8 mm, délky 3,15 až 40 mm (množství pelet delších než 40 mm může být do 1 % hmotnosti).

Jaký je správný normativní název pro pelety pro vytápění domácností vyrobené ze dřeva?
1. dřevěná peleta
2. dřevní peleta
3. dřevo-peleta

Odpověď:
Normativní označení podle již zmíněné ČSN EN 17 225-2 je dřevní peleta. Jako dřevěné nazýváme výrobky ze surového či opracovaného dřeva (dřevěná hračka, dřevěný stůl). Piliny, hobliny, či štěpka již nejsou čistým dřevem, ale dřevní hmotou. Proto výrobky z nich by se správně měly nazývat dřevní.

Co udělá kvalitně vyrobená peleta, pokud ji vhodíme do vody?
1. ihned nabobtná a rozpadne se na piliny
2. klesne ke dnu a až po nějaká době se začne rozpadat na pilinu
3. plave na hladině a až po nějaké době se začne rozpadat na pilinu

Odpověď:
Hustota kvalitně vyrobené pelety je přibližně 1 100 kg/m³, po ponoření do vody by tedy měla klesnout ke dnu. Pokud má vlhkost pod 10 % a je dobře slisována, měla by na válcové ploše svého povrchu být chráněná zatuhlou ligninovou vrstvou, která ji chrání proti vlhkosti. Ta proniká do pelety pouze lomovými hranami, takže ji nějakou dobu trvá, než se ponořená ve vodě začne rozpadat.

Jaká je běžná výhřevnost kvalitních pelet vyrobených ze smrkové piliny?
1. v rozmezí 16 až 16,5 MJ/kg
2. v rozmezí 17 až 17,5 MJ/kg
3. vyšší jak 18MJ/kg

Odpověď:
Výhřevnost dřevní pelety je samozřejmě závislá na její vlhkosti a vstupní surovině. „Smrková“ peleta o vlhkosti 6 % má výhřevnost okolo 17,5 MJ/kg, při vlhkosti okolo 10 % klesá výhřevnost pod 17 MJ/kg. To jsou reálné výhřevnosti udávané dle normy. Dříve udávané výhřevnosti nad 18 MJ/kg byly teoretické výhřevnosti vztažené k absolutně suché (bezvodé) hmotě, jak byly definovány dle starších německých a rakouských norem (ÖNORM, DIN).

Kolik elektrické energie v kWh je zapotřebí na výrobu pelety, pokud to vyjádříme v % její výhřevnosti?
1. 50 až 60 %
2. 20 až 25 %
3. 3 až 4 %

Odpověď:
Jak jsme si již uvedli, reálná výhřevnost dřevní pelety je okolo 17,2 MJ/kg, což je 4,8 kWh/kg. Na samotnou výrobu 1 kg pelet je zapotřebí přibližně 0,15 kWh „technologické“ elektrické energie, což představuje něco málo přes 3 % její výhřevnosti. Surovinou je odpadní pilina z dřevozpracujícího průmyslu, takže neplatí jeden z nejrozšířenějších mýtů spojených s peletou, že na nadrcení dřeva a jeho opětovné slisování do pelety je zapotřebí více energie než lze z pelety získat.

Jaký objem zabere 1 tuna volně sypaných pelet?
1. přibližně 1,5 m³
2. přibližně 0,65 m³
3. přibližně 1,1 m³

Odpověď:
Sypná hmotnost dřevní pelety je přibližně 650 kg/m³. Z toho nám vychází, že 1 tuna volně sypaných pelet „zabere“ okolo 1,5 m³ prostoru.

Jaké je mezinárodní označení certifikovaných pelet pro vytápění domácností?
1. A1 HQ
2. DIN
3. ENplus

Odpověď:
Mezinárodní certifikační program se nazývá ENplus. Pelety označené značkou ENplus pocházejí z výroby, která je pravidelně kontrolována certifikačním orgánem, takže je garantována jejich vysoká kvalita. Národním poskytovatelem licence ENplus je Klastr česká peleta. Více jak 90 % dřevních pelet vyrobených v ČR je již certifikováno dle tohoto programu.

Jemné částice jsou zlomky pelet, které propadnou sítem o průměru ok 3,15 mm. Kolik jemných částic v % hmotnosti může obsahovat pytel s peletou vyrobenou dle ČSN EN 17 225-2 kvality A1?
1. do 1 %
2. do 10 %
3. do 20 %

Odpověď:
Velký podíl prachu (jemných částic) v peletě předznamenává problémy s jejich skladováním (v případě volně ložených pelet) i jejich splováním. Proto je normou regulován maximální podíl prachu v peletách na 1 %. Je ovšem nutné si uvědomit, že se jedná o 1 % hmotnosti vzorku pelet, a drobné částečky a piliny jsou podstatně lehčí, než samotná peleta. Objemově tudíž může ono 1 % být podstatně „větší“ než bychom předpokládali.

Jak dlouho lze skladovat kvalitní peletu v suché místnosti?
1. prakticky neomezeně dlouho
2. maximálně 1 rok
3. do 2 let od naskladnění

Odpověď:
Kvalitně vyrobená dřevní peleta je dlouhodobě tvarově stálá a neabsorbuje vzdušnou vlhkost. Rozpadat se začne pouze při přímém styku s vlhkostí, například kontaktem s vlhkou stěnou. Proto lze v suché místnosti skladovat peletu bez problémů i několik let. Vedle vlhkosti je nutné peletu chránit také před dlouhodobým působením slunečního záření a zahřívání nad 40 °C.

Lze zaměňovat v peletovém kotli pelety vyrobené z dřevní hmoty s peletami vyrobenými z části nebo zcela z rostlinné (bylinné) hmoty?
1. ne, rostlinné pelety lze spalovat pouze v kotlích k tomu určených, s vhodným hořákem
2. ano, ale pouze peletami vyrobenými z otrub, a to v jakémkoliv peletovém kotli
3. ano, oba typy pelet mají obdobné vlastnosti

Odpověď:
I když jsou si dřevní a rostlinné pelety tvarově podobné, jako paliva jsou zcela odlišné. Rostlinná peleta má až 10krát vyšší obsah popelovin, které se navíc podstatně více spékají, protože mají až o 200 °C nižší teplotu tavení. Běžný hořák na kvalitní dřevní peletu se tak poměrně rychle „zapeče“ a přestane být funkční. Prostá záměna těchto paliv navíc není možná ani podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, podle kterého lze ve spalovacím zdroji tepla spalovat pouze paliva předepsaná výrobcem. Tudíž pouze ta paliva, pro která je zdroj certifikován.