Termoizolační nátěry

V našich klimatických podmínkách chápeme zatím tepelnou izolaci jako systém zabraňující úniku tepla z budovy v chladném období, kdy tepelný tok směruje zevnitř objektu ven. Izolace obráceným směrem, zabránění průniku radiačního tepla dovnitř domu, není u nás zatím příliš aktuální. Může se ale stát předmětem úvah v blízké budoucnosti, a tato doba nám již doslova klepe na dveře.

Hlavním cílem zateplení je snížení tepelných ztrát stavebních konstrukcí, odstranění hygienických nedostatků (plísní) a zajištění tepelné pohody při využívaní prostorů budov. Ke všem těmto cílům může termoizolační nátěr pomoci.

Všechny "klasické" zateplovací systémy zpomalují únik tepla na stejném principu - staví tepelnému toku do cesty materiál s nizkou tepelnou vodivostí. Efektivita těchto opatření závisí na součinitelu prostupu tepla použitého tepelněizolačního materiálu a šířce izolační vrstvy. Použitý kontaktní zateplovací systém zpomalí přenos tepelné energie vedením. Zabránit přenosu jednou absorbovaného tepla ve směru tepelného toku již nemůže, absorbovaná energie musí být vyzářena.

Teplo přenášeno sáláním "dopadá" na povrch materiálu a je tímto propuštěno, absorbováno nebo odraženo. Neprůteplivé materiály, kterými je většina konstrukčních prvků budovy, tepelnou energii nepropouští, energie může být proto povrchem pouze absorbována nebo odražena. Podle fyzikálních zákonů je hodnota absorbance a odrazu rovná jedné (nebo 100%) a emisivita materiálu se rovná jeho absorbanci. Materiály s vysokou odrazivostí záření se proto vyznačují i nízkou emisivitou (vyzařováním) tepla do prostředí.

Část sálavé energie je materiálem odražena. A právě zde je možnost využití principu, který tradiční způsob zateplení nevyuživá, odrazit co největší části sálavé energie zpátky do prostoru, využít takzvané radiační bariéry. Ideální systém fungující na principu tepelné reflexe by měl odrazit 100% sálavé energie zpátky do prostoru odkud tato energie přichází. Schopnost odrazu tepelného záření závisí na vlastnostech materiálu a na vlnové délce záření. Zatímco největší část slunečního záření je v rozsahu viditelného a infračerveného spektra od 0,4 - 2,5 mikrometru, radiátory v bytě fungující při teplotě 40 - 60 °C emitují sálavou energii prevážne ve vlnových délkách 4 - 40 mikrometrů.

Systémy odrazu sálavé energie, tzv. radiační bariéry, založeny většinou na vrstvě hliníkové fólie, jsou využívány u sendvičových staveb v zahraničí hlavně v USA a v Kanadě. Tyto systémy ale mají jednu nevýhodu. Nejsou prodyšné a navíc, na naše zděné budovy se prakticky nedají aplikovat.

Termoizolační nátěr MAXITHERM představuje systém, který kombinuje odraz tepla a izolaci při zajištění prodyšnosti. Aby byl materiál schopen odrážet infračervené záření, musí buď obsahovat volné elektrony (kovy, např. hliníková fólie), nebo musí obsahovat složky s různými indexy lomu. Hustší látky mají obecně vyšší index lomu než látky řidší. Když index lomu dvou sousedních prostředí přesáhne hraniční hodnotu, záření nebo jeho část se na jejich rozhraní odrazí.V termoizolačním nátěru představují materiál s nízkou hodnotou indexu lomu sklokeramické kuličky. Tyto jsou rovnoměrně rozptýleny v prostředí ostatních přísad s podstatně vyšším indexem lomu.

Mikrokuličky (mikrosféry) jsou duté sklokeramické částice o velikosti 10 - 100 mikrometrů. Jejich použití v průmyslu se v posledních letech značně rozšířilo. Jejich nízká měrná hmotnost se využívá k odlehčení konstrukčních materiálů, uplatnění našly při výrobě lodí, v leteckém, automobilovém, ale i kosmetickém průmyslu.

Sklokeramické kuličky v termoizolačním nátěru MAXITHERM zajišťují snížení tepelné vodivosti díky tomu že jsou duté a částečně vakuované. Fungují izolačně jako malé termosky. Poskytují materiálu nejen termoreflexní ale i významné termoizolační vlastnosti. Na povrchu zdi se po vyschnutí a vyzrání nátěru vytvoří několikavrstevný prodyšný povlak těchto kuliček. Tento povlak je hydrofóbní a snižováním vlhkosti materiálu snižuje i jeho tepelnou vodivost. Účinek termoizolačního nátěru je ve svém výsledku komplexem těchto jeho funkcí, které působí synergicky.

Keramické mikrokuličky poskytují svým ideálně sférickým tvarem nejmenší povrch vzhledem ke svému objemu. Nátěr tím vykazuje výbornou roztíratelnost i při na pohled hustší koenzistenci. Mikrosféry na povrchu nátěru zvyšují jeho tvrdost a tím životnost. Díky svému sférickému tvaru výrazně brání usazování prachu a nečistot.

Tremoizolační nátěr MAXITHERM má významný antikondenzační účinek. Častým problémem starších interiérů je kondenzace vody na povrchu zdí vlivem vysrážení se vody v místě tepelných mostů - na překladech nad okny, kolem parapetů nebo v nezaizolovaných rozích místností. Teplý vzduch v interiéru má vyšší kapacitu pro vodní páru. Při jeho styku se silně podchlazenou zdí pak dochází k vysrážení vody. Princip je stejný jako v létě při tvorbě ranní rosy na vašem trávníku. Dlouhodobě vlhká zeď není pouze estetickým nedostatkem, je hlavně ideálním prostředím pro tvorbu karcinogenních plísní.

Všechny desinfekční prostředky pomáhají. Ale pouze na krátkou dobu. Ony totiž "léčí" momentální neduh. Termoizolační nátěr pomáhá odstránit příčinu. Je prodyšný a má významný antikondenzační účinek - rovnoměrně rozkládá teplo po povrchu zdi, zvyšuje její povrchovou teplotu a tím omezuje tvorbu výše zmíněných tepelných mostů. Odstraňuje příčinu plesnivění a dlouhodobě chrání zeď.

Termoizolační nátěr MAXITHERM se dá využít v interiéru i v exteriéru.

Aplikací v interiéru získáme

• snížení úniku tepelné energie v zimě a šetření nákladů na topení v rozsahu 10 - 16% v závislosti na charakteru podkladu
• rovnoměrné rozložení tepla po povrchu zdi, zvýšení vnitřní teploty zdí a zlepšení tepelné pohody v interiéru
• antikondenzační efekt, snížení tvorby plísní v místech teplených mostů

Aplikace v exteriéru

• účinně chrání fasádu před UV zářením a povětrnostními vlivy, odrazem slunečního záření v létě dochází k snížení prohřívání zdí
• rovnoměrné rozmístí teplo po povrchu materiálu, tím se omezí vznik defektů povrchové úpravy na namáhaných částech objektu (v okolí oken a dveří) z titulu jejich lokálního přehřívání
• svou hydrofobií zabraňuje průniku vody do podkladu, současně je nátěr prodyšný a umožňuje průnik vodní páry, regulují tak vlhkost zdiva a zvyšují tepelný odpor
• díky nižší emisivitě nátěru zpomaluje uvolňování tepla do okolí a dochází k úspoře nákladů na topení v zimním období

Samozřejmě že je kolem termoizolačních nátěrů stále spousta otazníků. U nátěru o hroubce v rozmezí 0,2 - 0,4 mm není možné změřit součinitel prostupu tepla ani tepelný odpor. Praktické zkušenosti a praktické měření ale potvrdili úsporu energie na vytápění v rozsahu 10% a více. A testování těchto materiálů stále probíhá.

Kontakt: www.maxitherm.cz.