Článek popisuje v konkrétních bodech činnosti, které souvisí s čistěním studní a jejich údržbou, a nabízí zajímavé řešení pro obce bez veřejného vodovodu. Zcela logicky k této problematice patří i sortiment filtrů pro ošetření kvality vody.
V článku je uveden přepis zvukového záznamu příspěvku JUDr. Žaludové, který zazněl v rámci doprovodného programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005. Představenstvo SOVAK doporučilo poslancům v zastoupení vodovodů a kanalizací, aby novela zákona ve znění, v jakém ji předložilo ministerstvo, nebyla schválena.
Článek je přepisem zvukového záznamu přednášky Ing. Radky Huškové (manažerka útvaru kvality vody v PVK a.s.), kterou přednesla na doprovodném programu výstavy Vodovody a kanalizace 2005. Závazná právní úprava udává co, kde a jak se kontroluje u studené i teplé vody a jsou uvedeny rovněž konkrétní příklady při zásobování vodou například ze studny i problematika výjimek.
Článek popisuje problém budov s olověnými rozvody, kde je podle nových požadavků na pitnou vodu přímo doporučena výměna rozvodů. U budov, kde materiál rozvodů není jistý, je stanoven postup zjišťování. Článek díle upozorňuje na projekt Ministerstva pro místní rozvoj, ze kterého lze žádat dotaci na rekonstrukci olověných rozvodů.
Autor se zamýšlí nad skutečností, že ne vždy zavedení systému jakosti a certifikace znamenaly skutečný přínos pro činnost firmy a popisuje, jak jej toto zjištění přivedlo k přehodnocení některých postupů zavádění. Na příkladu společnosti provozující vodovody a kanalizace ukazuje, jak je systém jakosti provázán se systémem environmentu.
Následující článek byl přednesen jako příspěvek na konferenci TZB-2004 v rámci dne Nízkoenergetická výstavba 25.11.2004 na veletrhu Aqua-therm v Praze. Příspěvek upozorňuje na rostoucí náklady na zásobování vodou a tudíž rostoucí význam kvalifikovaných rozhodnutí v oblasti zdravotní techniky v relaci ke snižujícím se nárokům na energii na vytápění NED.
Ve většině měst a obcí si lidé a firmy budou muset připlatit za dodávky pitné vody. Podle odhadů vodohospodářských společností se cena vodného a stočného zvýší zhruba o 6 %. Fixní náklady spojené s údržbou a provozem zařízení rostou, avšak vyfakturovaná spotřeba nikoliv a pokles spotřeby vody je tak paradoxně důvodem pro zvyšování ceny vody.
Vzhledem k naší geografické poloze, značně nerovnoměrným srážkám a velmi omezeným zdrojům podzemní vody bylo a je u nás umělé zadržování vody v nádržích naprostou životní nutností. Jakmile přesáhne naléhavá potřeba vody maximální vydatnost vodních zdrojů, stává se výstavba dalších nádrží nevyhnutelnou, a to přes některé nepříznivé důsledky pro okolí.
Dodávky vody do chaty s roční kapacitou 6000 lidí tvoří výlučně sněhová a dešťová voda, přečištěná odpadní voda je připravena pro splachování WC, teplárna napájená rostlinným olejem využívá motorový generátor, jehož odpadní teplo se znovu používá k výrobě teplé vody a vyhřívání budovy. Dvacet procent elektrické energie zajišťují solární moduly.
Většina z Vás určitě již zjistila, že v roce 2003 došlo ke změnám při projednávání projektových dokumentací a při realizaci staveb v oblasti ochrany veřejného zdraví, konkrétně při požadavku konzultace a posléze vydání stanoviska, případně při běžné potřebě prostě se "jen na něco zeptat" nebo konzultovat. Nejedná se tedy pouze o postupně dále se měnící a doplňující legislativu (zákon, nařízení vlády, vyhlášky), ale o možnosti projednání záměru, nebo i již zpracovaného projektu se zaměřením na jednotlivé profese. Pro možnost lepší orientace a snad i pochopení tohoto "nového" systému uvedu základní principy tak, jak vyplynuly ze zákona a nyní (více jak rok) jsou realizované v praxi.
Otázku, zda se připojit na vodovod nebo realizovat vlastní zdroj podzemní vody, opakovaně řeší mnozí vlastníci a uživatelé rodinných domů, chat a chalup. Pokud pomineme varianty, kdy jedno z řešení jednoznačně nepřichází v úvahu - např. v blízkosti není instalován vodovodní řad nebo se jedná o extrémně nepříznivé území z hlediska výskytu podzemní vody, je dobré znát zápory a klady obou způsobů zásobování vodou.
Jednou z podmínek pro využití Fondu soudržnosti je dosažení limitu 10 mil. EUR (cca 300 mil. Kč) na jeden projekt. To je v případě České republiky obtížné pro zabezpečení akcí v obcích s počtem 2 000 - 10 000 ekvivalentních obyvatel a bude třeba zajistit nezbytnou integraci (sdružování) akcí do souborných projektů.