Hospodaření s dešťovou vodou znamená úspory v provozu objektu, investicích do kanalizace a zlepšuje životní prostředí

Velkým problémem městské zástavby je udržení příjemného mikroklimatu zejména v letním období. Hustá městská zástavba změnila přirozený vodní režim původního ekosystému. Zpevněné a zastavěné plochy zabraňují doplňování zásob podzemní vody.

Stokové sítě sídelních útvarů se zřizovaly jako jednotné soustavy. Jejich stavba postupovala od nejnižšího místa sídla u vodoteče. Kmenové stoky většiny měst jsou přetížené. Nová zástavba proniká do větší vzdálenosti od historických center. Rekonstrukce kmenových stok je investičně nákladná. Proto vzniká silný tlak na omezení odtoku dešťové vody z nově budovaných objektů na okrajích měst.

Na území ČR naprší měsíčně kolem 50-70 mm vody. Už vytvoření mělké prohlubně v trávníku umožní zadržet větší část vody v místě. Prodlouží se doba, po kterou je tráva zelená, o něco se zlepší mikroklima a trochu se omezí i přítok vody do řeky. V malých tocích se ovlivní povodňová vlna. Může se omezit požadovaná kapacita stok pro odvádění dešťové vody nebo se stoky nemusí rekonstruovat. S minimálními investičními náklady dosáhneme výrazných úspor a přitom se trochu zlepší i životní prostředí.

Při rozhodování o způsobu snížení odtoku dešťové vody z řešeného území je třeba vycházet z geologického průzkumu staveniště a z předpokládané kvality dešťové vody. V území, kde je nebezpečí sesuvů, je nevhodný systém vsakování vody do podloží.

Kvalita vody závisí na druhu povrchu, ze kterého stéká. Dešťová voda odtékající ze střechy objektu obsahuje vysoký podíl rozpuštěných kysličníků (CO₂ a SO₂. pH může klesnout až pod hodnotu 6) a proměnlivý podíl organických látek (pyl, ptačí trus, prach). Dešťová voda, která odtéká z parkovacích stání a dopravních komunikací, může být znečištěna ropnými produkty. Nejvíce znečištěná voda odtéká z pěších komunikací a zelených ploch městské zástavby. Na těchto plochách se vyskytuje velké množství psích výkalů.

Základní rozhodnutí o využití nebo zachycení dešťových vod v oblasti by mělo vycházet z místních podmínek pro odvádění dešťových vod do veřejné kanalizace. Dalším kritériem by měl být poměr mezi možným využitím dešťové vody v objektu a nepravidelností dešťových srážek. Rozhodující roli při návrhu zachycování a využití dešťové vody může hrát nedostatek pitné vody v řešené lokalitě nebo cena vody.

Intenzita srážek se mění v závislosti na řadě faktorů. Podstatný vliv na průměrný roční úhrn srážek má nadmořská výška. Protože některé faktory (například vznik dešťových stínů) se nedají obecně postihnout, doporučuje se vždy vycházet z dlouhodobých měření místních hydrometeorologických stanic.

Omezení odtoku dešťové vody:
Nejlevnější metodou omezení odtoku dešťové vody z území je povrchové vsakování návrhem vhodných terénních úprav. Povrchovým vsakováním se může zachycovat veškerá dešťová voda z řešeného pozemku. V některých případech se musí na základě požadavku orgánů státní správy u odstavných ploch předřadit před vsakovací proces lapače ropných látek a kontrolní šachty pro zjištění zbytkového obsahu ropných látek v dešťové vodě.

Obr. 1 Ekologické řešení terénních úprav

Vhodným návrhem nivelity travnatých ploch se může zachytit téměř veškerá dešťová voda z parteru sídelních útvarů zejména v rovinatých územích. Stačí zaměnit nivelitu chodníku s úrovní travnatých ploch a prolomením travnaté plochy vytvořit vsakovací depresi. Kromě toho, že se zlepší kvalita pochůzných ploch, zlepší se i mikroklima okolí stavby. Na pozemcích se sklonem povrchu se terénní deprese může vytvořit v nejnižší poloze pozemku s využitím betonové podezdívky oplocení. Povrchové vsakování je vhodné doplnit optimální skladbou podloží v závislosti na geologických poměrech pozemku. Pod vrstvu ornice cca 100 mm se doporučuje uložit alespoň 100 mm štěrkopísku. Takto upravené podloží umožňuje vsáknutí vody za méně než 2 hodiny i v oblastech s nepropustným podložím.

Tabulka 1: Příklad určení objemu terénní deprese

Rozsáhlé střechy hal nebo velkých objektů mohou zajistit dostatečné množství vody pro zřízení bezodtokového jezírka, které může umožnit trvalé osazení břehů mokřadními rostlinami. Jezírka se upravují tak, že se hloubka vody udržuje asi 1 m nade dnem deprese. Do této úrovně se provedou břehy a dno vodotěsné (například jílem nebo nepropustnou fólií). Nad trvalou hladinou vody se vytvoří akumulační prostor pro zachycení přívalových dešťů. Břehy nad úrovní trvalé hladiny se provedou z propustných hornin a zadržená voda se postupně vsákne do okolní zeminy.

Obr. 2: Ekologické řešení zachycování dešťových vod

Další možností snížení odtoku je hlubinné vsakování. Dešťová voda se svádí do vsakovací šachty nebo vsakovací studny. Toto řešení se navrhuje tam, kde je dešťovou vodu nutno odvádět potrubím a přivést ji k vsakovacímu zařízení v poměrně velkých hloubkách. Vytvoření vsakovacích depresí by v těchto podmínkách vyžadovalo rozsáhlé terénní úpravy.

Vsakovací šachta se navrhuje v takových geologických podmínkách, ve kterých převládají málo propustné horniny. Vsakovací šachta slouží jako retenční podzemní nádrž a je doplněna štěrkovým podložím.

Obr. 3 Vsakovací šachta

Retenční objem šachty se určí tak, aby se v šachtě zachytil celý objem předpokládané měsíční srážky.
Vsakovací studna využívá skladby podloží na pozemku řešené nemovitosti. Studny bývají spouštěné a dosahují z povrchu až do propustné vrstvy. Doporučuje se na dně šachty zřídit pískové filtrační vrstvy, aby se zabránilo rychlému zanesení studny splaveninami.

Pro snížení odtoku dešťové vody lze využít také tzv. voštinových bloků, které jsou vyrobeny z plastické hmoty (většinou z PE). Bloky jsou vyrobeny tak, že uvnitř jsou formou voštin vytvořeny dutiny. Voda se do dutin dostává zaplavením ze vstupní šachty, pomalý průtok dutinami zpomalí odtok dešťové vody z pozemku, vhodnou úpravou se může voda akumulovat i pro využití v objektu.

Obrázek 4 - Akumulace dešťové vody ve voštinových blocích.

Další metodou snížení odtoku je použití tzv. zelených střech. Na střeše se vytvoří vrstva zeminy s drenážní systémem, která zpomalí odtok dešťové vody do vnitřní kanalizace.

Dešťovou vodu lze využít jako vodu provozní pro splachování WC, mytí podlahy, vozidel a zalévání bez nákladných úprav. Podmínkou pro využití této vody v objektu je její filtrace. Filtrační zařízení by mělo zachytit částice větší než 50 μm. V oblastech, kde dešťová voda vykazuje velmi nízké hodnoty pH, se doporučuje vložit do akumulační nádrže vápencovou drť. Pro veřejné objekty je nezbytné zajistit i dezinfekci vody.

Publikace Vodovod a kanalizace se věnuje i tradičním tématům jako například:

Materiály pro zdravotnětechnické instalace Zásobování objektů vodou a odvádění odpadních vod (vlastní zdroj vody, přípojky, ochrana vodovodu před znečištěním, systémy kanalizace...) Zařizovací předměty Systémy vnitřního vodovodu, ohřívání vody, čerpací technika, tepelná izolace Systémy kanalizace, potrubí, hluk, čerpací technika... Změkčování vody Údržba vnitřních instalací zdravotní techniky

Publikace je doplněna zajímavými tipy a praktickými příklady.

Cena publikace je 145,- Kč. Více informací na www.erag.cz