NRC zaznamenalo dotazy, zda má ČR výjimku z plnění evropské směrnice pro jakost vody určené pro lidskou spotřebu (pitnou vodu) v ukazateli olovo. ČR výjimku nemá a článek přináší podrobněji informace k této problematice.

Pro zpětné využívání odpadních vod je třeba nejen definovat vlatnosti - zde jsou největší rozdíly v definování a zařazení kuchyňských vod, ale i např. vyřešit zařízení na separaci žluté a hnědé vody.

Užívání sladké vody v současné podobě překračuje stupeň její obnovitelnosti. Koncepty DESAR nabízejí různé varianty dělení odpadních vod z domácností (černá, šedá, hnědá, žlutá voda), a tím vychází vstříc možnostem zpětného využívání. Pro využívání dešťové vody musíme zohlednit požadavky na její kvalitu.

Tento článek představuje příklad na zpětné využití šedé vody v domácnosti. Uváděný původní experiment poskytuje údaje, které jsou důležité pro znalot technických, ekonomických a zdravotních parametrů. Výzvou je definování přijatelné kvality vody v porovnání s jinými existujícími posudky.

Sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst.

Cena vodného a stočného neustále roste a článek uvádí podíl této ceny v rozpočtu domácností v nájemních bytech, domácností s dětmi a domácností důchodců podle statistických údajů.

Výňatek z Výměru MF č. 01/2008 z cenovém věstníku 14/2007, který uvádí v části II seznam zboží s usměrňovanými cenami, tj. i pitné vody dodávané odběratelům a kalkulaci ceny.

Cena vody povrchové, voda pitné a odpadní odvedené je cenou usměrňovanou. Podíl zboží a služeb, u nichž se uplatňuje cenová regulace, představuje v současné době cca 5 - 6 % hrubého domácího produktu.

Článek uvádí shrnutí zajímavých praktických poznatků ze zahraničí, které mohou být s úspěchem použitelné i pro projektanty a provozovatele budov v ČR. Témata: spotřeba SV a TV, výpočtové metody spotřeby vody, bezpečnost provozu a hospodaření s dešťovou vodou.

Ochrana vod patří mezi priority Evropské unie, a tedy i České republiky jako jedné z jejích členských zemí. Ústředním vodoprávním úřadem v této oblasti je Ministerstvo životního prostředí. O rozhovor jsme proto požádali ředitelku odboru ochrany vod MŽP Ing. Veronikou Jáglovou.

Podle zveřejňovaných statistik je zřejmé, že přes zvyšující se informovanost o infekci bakteriemi legionelami, počet legionelóz ve světě stále stoupá.

Průměrná cena vodného a stočného se v Česku nyní pohybuje okolo 50 Kč/m³. Odhaduje se, že se cena opět podle lokality zvýší o 5-10%. Již tradičně se začátkem roku u tohoto tématu zastavujeme.

Každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu nebo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, musí mít pro takovou činnost povolení. Článek je jen připomenutím pravidel, která stanovuje zákon z r.2003 a která jsme popisovali v samostatných článcích od r. 2004.

V místech, která jsou zásobována z veřejného vodovodu, není nutné kupovat balenou vodu, jsou to vyhozené peníze. Většina balených pitných vod je vyráběna z vody vodovodní. Balená voda se tak na jednom litru prodraží až stopadesátkrát.

Nový stavební zákon platný od 1.1.2007 vyvolává samozřejmě řadu otázek. Na některé z nich nabízíme odpověď. V článku najdete informace k zakreslení kanalizace, povolování studní, ČOV, žump, bazénů, povolování oprav přípojek a v závěru článku i tabulku ke schalování instalací.

Článek přehledně ukazuje kdo, o co a jak může žádat ze strukturálních fondů. Náměty jsou přehledně odděleně pro podnikatele i pro obce. Článek je zároveň úvodem do volného seriálu, který bude pokračovat i v roce 2008 a jehož součástí budou i upoutávky na termíny konkrétních výzev pro podání projektů.

Platné povolení musí mít každý, kdo odebírá podzemní nebo povrchovou vodu u rodinného domu, na chatě, či jiném objektu, nebo ten, kdo do těchto vod vypouští odpadní vodu. Tito odběratelé by si měli ohlídat dva důležité termíny, a sice 1. červenec 2007 a 1. leden 2008.