Jak má vypadat zdroj podzemní vody pro zásobování pitnou vodou?

Základní právní aspekty zřizování zdrojů podzemní vody

Zdroj podzemní vody (studna či vrt) je dle současných právních norem vodohospodářské dílo, jehož zřízení podléhá určitým legislativním postupům. V zásadě jsou možné dva přístupy:

a) Realizace studny jako předem povolené vodohospodářské stavby

b) Realizace studny jako průzkumného díla

V prvním případě autorizovaný projektant vypracuje projekt studny, stavebník doloží žádost o povolení k odběru a ke zřízení studny. Následně proběhne vodoprávní a územní řízení. Po vyhotovení díla žádá stavebník o uvedení vodohospodářského díla do trvalého provozu (kolaudaci).

Druhý běžnější postup představuje realizaci průzkumného vrtu, který je v případě pozitivního zastižení využitelného množství podzemní vody dodatečně na základě žádosti stavebníka uveden do trvalého provozu. K zahájení realizace průzkumného vrtu není, až na výjimky, potřeba vodohospodářské povolení.

Postup při zřizování individuálního zdroje podzemní vody

Realizace studní a vrtů představují, ve smyslu zákona 366/2000 Sb., geologické práce se zásahem do pozemku. Ty smí provádět pouze organizace, kde tyto práce řídí a je za ně odpovědná osoba s osvědčením odborné způsobilosti (vydává MŽP), tzv. odpovědný řešitel.

Postup odpovědného řešitele při zřizování zdrojů podzemní vody zahrnuje následující kroky:

1) zpracování všech dostupných tematických podkladů (archivních, mapových apod.)

2) prohlídka zájmového území, vytipování všech potenciálních zdrojů znečištění podzemních vod a vytyčení pozice průzkumného vrtu na základě výsledků terénního šetření

3) vypracování projektu průzkumných prací (povinnost je vázána na činnosti, při kterých dochází k zásahům do pozemku)

4) prováděcí organizace je rovněž povinna uzavřít písemnou dohodu s majitelem (či nájemníkem) pozemku o realizaci geologických prací (povolení vstupu na pozemek, podmínky provádění průzkumného díla aj.)

5) dále je prováděcí organizace povinna oznámit obci realizaci geologických prací

Všechny výše uvedené kroky postačují pro zahájení vrtných prací s výjimkou následujících případů :

6) příslušného okresního úřadu (referátu životního prostředí). Okresní úřad se vyjadřuje k předloženému projektu prací. Úřad přezkoumá, zda projektované geologické práce nejsou v rozporu se zájmy chráněnými zvláštními předpisy

7) provedení vrtů hlubších než 30 m je rovněž nutné ohlásit báňskému úřadu

8) vrty hlubší než 15 m podléhají evidenci u orgánu státní geologické služby

Lhůty pro evidenci a ohlášení geologických prací jsou stanoveny příslušnými právními předpisy.

Legalizace zdroje podzemní vody

Hydrogeologickým vrtem bylo zastiženo dostatečné množství podzemní vody. Průzkumný hydrogeologický vrt tedy nebude zlikvidován, ale zabezpečen. Tímto rozhodnutím se z průzkumného vrtu stane vodohospodářské dílo a jsou nutné další kroky k jeho legalizaci:

1) územní řízení - povolení umístění vrtu

2) stavební řízení - povolení zřídit z průzkumného díla studnu a uvést vodohospodářské dílo do trvalého provozu (žádost se podává příslušnému vodohospodářskému orgánu nebo pověřenému obecnímu úřadu)

Následná legalizace díla je tedy možná jen v případě, že není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími.

Nedílnou součástí stavebního řízení je projekt hydrogeologického průzkumu nebo zpráva o provedených pracích. V těchto podkladech by nemělo chybět hydrogeologické posouzení vrtané studny ve vztahu k hydrogeologickým poměrům zájmového území a údaje o předpokládaném provozu studny včetně základních technických parametrů. Tyto údaje se získávají terénními zkouškami zdrojů podzemní vody (např. čerpací zkoušky) a laboratorními rozbory vzorků podzemní vody (např. stanovení základních fyzikálně-chemických ukazatelů podzemní vody).

Umístění zdrojů podzemní vody

Podmínky pro umístění individuálních zdrojů podzemní vody řeší např. ČSN 75 5115 Studny místního zásobování pitnou vodou. Norma uvádí nejmenší vzájemné vzdálenosti studní a zdrojů možného znečištění:

a) Nejmenší vzdálenost žumpy či septiku od studny by měla být 10 m v málo propustném prostředí a 30 m v propustném prostředí.

b) Vzdálenost nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění (umístěné mimo budovu) a studny by měla být větší než 20 m v málo propustném prostředí a 50 m v propustném prostředí.

c) Norma rozlišuje další možné zdroje znečištění (polní sklady hnoje, velkokapacitní ustájení hospodářských zvířat, stoky veřejné kanalizace, mycí rampy, sklady atd.) a upravuje jejich minimální vzdálenost od zdrojů podzemní vody.

Parametry propustnosti horninového prostředí stanovují hydrogeologové polními či laboratorními zkouškami. Získané parametry propustnosti následně využívají pro stanovení podmínek odběru podzemní vody (doporučené snížení hladiny podzemní vody, využitelná vydatnost zdroje, prognóza ovlivnění okolních studní apod.).

Nejen možné zdroje znečištění ovlivňují umístění studní a vrtů. Vstupními průzkumy lokalit jsou zjišťovány anomálie vhodné pro instalaci zdrojů vody. V této fázi se uplatňuje nejen studium archivních materiálů, ale i geofyzikální průzkumy či aplikace senzitivních metod. Hloubení zdrojů podzemní vody v zjištěných propustnějších zónách horninového prostředí (anomáliích) dává větší šanci na zajištění požadovaného množství podzemní vody.

V neposlední řadě je nutné brát ohled na pozici okolních studní a umísťovat vlastní zdroj podzemní vody tak, aby ovlivnění okolních studní nebo vrtů bylo přijatelné a nejlépe žádné. Jen tak se lze vyhnout nepříjemným sporům se sousedy.

Konstrukční parametry jímacích objektů

V mnoha případech bývá rozhodujícím kritériem pro technické řešení trubních studní jejich cena. Často jsme se v naší odborné praxi setkali na lokalitách s úzkoprofilovými vrty, u kterých zcela chybí obsyp výstroje (přechodná filtrační vrstva) a těsnicí vrstva. Takovým technickým provedením trubní studny není zamezeno průniku jemných částic z horninového prostředí a znečišťujících látek z povrchu terénu do vrtu. Ve vodovodní síti rodinného domu nebo chaty se objevuje písek a jílovitý sediment, kvalita podzemní vody je nárazově zhoršena zvýšenými obsahy sloučenin dusíku (dusičnany, dusitany) a mikroorganismy (např. koliformní bakterie). Popis technologie úpravy těchto vod - viz www.g-servis.cz.

Pozná odběratel, že ve studni je právě nyní zvýšená koncentrace zdravotně závadných nebo nebezpečných látek? Pokud vrt nezapáchá nebo se na hladině podzemní vody nevyskytuje vrstva např. ropných látek (benzínu, petroleje, nafty), pravděpodobně nepozná. Nabízí se tři nejběžnější řešení:

1) často docházet do laboratoře nejbližší hygienické stanice se vzorkem vody a zjišťovat aktuální obsahy vybraných ukazatelů kvality podzemní vody (možných znečišťujících látek)

2) preventivně předřadit místnímu vodovodu úpravnu vody, která případné nežádoucí látky odstraní

3) instalovat vodní zdroj ve spolupráci s odbornou firmou, která posoudí možné negativní ukazatele jakosti podzemní vody a optimálně navrhne konstrukci vrtu

Jak jsme již uvedli, je jímaný vrt či studna vodohospodářské dílo, na jehož technické provedení jsou kladeny určité nároky. Požadavky na konstrukční řešení studní nebo trubních studní (vrtů) také upravuje již citovaná norma ČSN 75 5115.

Těsnicí vrstva se opatřuje v horní části studny do hloubky minimálně 2,5 až 3 m. Parametry filtrační vrstvy (obsypu) závisí na typu horninového prostředí, hydrogeologických poměrech lokality, volbě vrtného profilu a dalších požadavcích na technické řešení zdroje podzemní vody.

Obdobně se postupuje při návrhu zhlaví vrtů či studní, typu a technického provedení zárubnice (úseky děrování výstroje, umístění kalníku).

Shrnutí

Zřizování zdrojů podzemní vody vyžaduje dle současných právních norem dodržení řady kroků a postupů. Realizace studní a vrtů představuje geologické práce se zásahem do pozemku. Takové práce je nutné projektovat, ohlašovat a evidovat. V určitých případech s k nim vyjadřují i okresní úřady. Práce řídí a je za ně odpovědná osoba s osvědčením odborné způsobilosti, tzv. odpovědný řešitel.

Pro schválení odběru podzemní vody (stavební řízení) je nutný hydrogeologický posudek. Součástí hydrogeologického posudku (zprávy, projektu) je popis konstrukčního řešení studny nebo trubní studny (vrtu), hydrogeologické posouzení studny ve vztahu k možným (anebo prokázaným) zdrojům znečištění a k okolním studnám. V posudku jsou rovněž navrženy provozní parametry studny, posouzeny jakostní parametry podzemní vody a další.

Nevhodným konstrukčním řešením studní a vrtů se podstatně zkracuje jejich životnost a vzrůstají náklady na jejich provoz. V mnohých případech není možný odběr podzemní vody už po několika letech provozu jímacího objektu.

Při zřizování individuálních zdrojů podzemní vody (vrtů, studní) požadujte po prováděcí organizaci projekt jímacího objektu a alespoň závěrečnou technickou zprávu. V průběhu vlastní realizace zdroje dbejte na to, aby byly dodrženy všechny projektované parametry zdroje (projektovaná hloubka, obsypání a zatěsnění studny). Odchylky v postupu a technickém řešení zdrojů podzemní vody je prováděcí organizace povinna projednat s objednatelem díla.