Nejoblíbenější české pivo Gambrinus mění zdroj vody pro výrobu

Plzeňský Prazdroj již delší dobu pracuje na realizaci projektu řešení vodního hospodářství v pivovaru Plzeň. Výše investic do tohoto projektu přesáhne 100 milionů korun. Projekt, který má skončit do dvou let, souvisí s předpokládaným nárůstem výroby piva, zejména mezinárodní prémiové značky Pilsner Urquell, a také s optimalizací celého systému. Realizace projektu začala v roce 2001, kdy velkou rekonstrukcí prošla historická soustava studní na Roudné. V návaznosti na to se průběžně rekonstruuje a zdokonaluje úpravna vody v pivovaru, tzv. odželezňovací stanice. Postupné vylepšování studní i úpravny přímo souvisí s hlavním cílem - zajistit dostatek varní vody pro růst výroby.

Voda z artézských studní

Voda z artézských studní z plzeňské Roudné, která se nyní nově používá pro Gambrinus, se používá i pro výrobu prémiové značky Pilsner Urquell. Využití roudenské vody bylo možné realizovat až po vyvrtání nových studní. Více než sto let staré studny byly modernizovány a vyhloubily se nové. Celkem přišly pivovar tyto úpravy na deset milionů korun. Na Roudné je celkem pět studní o hloubce osmdesát až sto metrů, nejstarší z nich pochází z roku 1900, poslední přibyla v roce 2001.

Studniční voda má pro pivovarské účely výborné vlastnosti. Především má v podstatě stále stejné složení a teplotu. Studniční zdroj nekolísá, teplota je stabilní 10,5 °C. Voda z běžné sítě podléhá během roku změnám a v létě, kdy sládci potřebují vody nejvíce, má voda z vodárenské sítě nejvyšší teplotu. Pivovar se tak musí právě v době špičky více než kdy jindy starat o její chlazení. Jak uvedl manažer pivovaru pro životní prostředí Petr Holeček: "Roční odběr z Roudné činí zhruba 350 000 m³".

Další zdroje vody

a) městský vodovod:
Z plzeňské vodárny, tedy z městské sítě bude i nadále Prazdroj odebírat přibližně stejné množství vody jako dosud, ale jen pro provozní účely.

b) z Plzeňské teplárenské místo z vlastní úpravny
Pivovar se dohodl i s novým výrobcem pitné vody - Plzeňskou teplárenskou. Dodávky od teplárny nahradí vodu, kterou dosud vyráběl pivovar sám - úpravou vody z řeky Radbuzy a tu část vody z Roudné, která byla dosud používána při namáčení ječmene. Původní plány využít v novém vodním hospodářství historickou úpravnu říční vody zhatily povodně v roce 2002. V září 2002 bylo nutno učinit rozhodnutí, zda vybudovat novou říční úpravnu mimo zátopovou oblast, nebo zvolit jiný vhodný vodní zdroj. "Vzhledem k tomu, že říční vodu upravuje také sousední Plzeňská teplárenská a zároveň ji s pivovarem spojují nejen běžné dodavatelské vztahy, ale také spolupráce na řadě dalších projektů (například chlad pro sladovnu), jsme po několika měsících jednání dohodli spolupráci v oblasti vodního hospodářství," řekl Ing. Petr Holeček, manažer životního prostředí Plzeňského Prazdroje.

Teplárna upravuje vodu z řeky Mže v moderní úpravně za 36 milionů korun. "Přebytečné kapacity této vody jsme nabídli Prazdroji, se kterým naše firma sousedí," vysvětlil Vladimír Šťovíček, vedoucí chemik Plzeňské teplárenské, ze které voda putuje do areálu Prazdroje novým, 400 m dlouhým potrubím, jehož vybudování přišlo na dvacet milionů korun.

Dodávky budou směřovat také do požárních i chladicích okruhů, což umožní úplně odstavit starou říční úpravnu poškozenou při povodních v roce 2002. Teplárna vodu z řeky Mže, která se po úpravě v moderní chemické úpravně blíží chemicky čisté vodě, používá pro napájení kotlů, pro kondenzační turbínu a jako doplňovací pro horkovody.

Akce "Dodávka vody Plzeňskému Prazdroji z kapacit Plzeňské teplárenské" vstupuje do závěrečné fáze kolaudace před uvedením do zkušebního provozu. Přípravy před podepsáním smlouvy trvaly téměř rok. Předpokládaný odběr vody podle této smlouvy je v průměru 130 m³/hod. s možností kolísání od 50 do 200 m³/hod. - v závislosti na aktuální potřebě pivovaru. Investičně se na akci podílely obě strany: Plzeňská teplárenská uzpůsobením stávající technologie (obměna části potrubí a čerpadel) a pořízením technologie nové včetně vybudování čerpadel i nového potrubí v délce 400 m; pivovar pak zbylou částí potrubí a stavbou nových vodojemů.

V dubnu roku 2005, po vybudování základů technologií, byly zahájeny testovací zkoušky. Proběhly zkoušky těsnosti všech nádrží a potrubí. Plzeňská teplárenská má zkolaudovaný přívod vody do pivovaru a související zařízení. Po ostrých zkouškách bez vody proběhnou testy velínů, ovládání armatur, řízení i manipulace. Začátkem června se předpokládá společná kolaudace stavby ze strany Plzeňské teplárenské, Plzeňského Prazdroje a úřadu příslušné městské části. Poté bude celý systém uveden do zkušebního provozu, který u vodohospodářských staveb trvá půl roku až jeden rok: Voda totiž není stroj a vyžaduje delší dobu zkoumání všech případných vlivů.

PLZEŇSKÝ PRAZDROJ BUDE ODEBÍRAT VODU ZE TŘÍ ZDROJŮ

Historie vody v plzeňském pivovaru
Podmínkou pro úspěšný provoz pivovarů je všude na světě dostatek kvalitní vody - tato surovina tvoří 85 až 90 % složení výsledného produktu, piva. Proto pivovary většinou vznikají v oblasti bohatých vodních zdrojů. Plzeň není v tomto ohledu výjimkou. Soutok čtyř řek a průtok páté, stejně jako obrovské podzemní rezervoáry, tvoří jedinečné vodní bohatství Plzeňské pánve. Chemické složení této vody je vhodné pro výrobu piva - je velmi měkká, s nízkým obsahem soli, ovšem poměrně agresivní na vodovodní potrubí. Historické parametry tzv. varní vody pro pivo vyráběné v plzeňském pivovaru se dochovaly v archivech a dnešní sládci je pečlivě dodržují. Pivovar dosahuje těchto parametrů složitým a finančně náročným technologickým procesem úpravy vody - provzdušňování, odželezňování a filtrace pomocí reverzní osmózy.

Od založení pivovaru v roce 1842 se pro výrobu piva používala voda říční, od roku 1878 z městské úpravny na Homolce. Začátkem 20. století, po roce 1900, vybudovala firma vlastní vodní zdroje - soustavu studní z prameniště na Roudné, ale také úpravnu pro říční vodu (zdroj chladicí a požární vody), odželezňovací stanici a vodárenskou věž ve tvaru holandského majáku, jeden z pozdějších symbolů pivovaru. Dnes spotřebuje pivovar více než 3 mil. m³ vody ročně.

Využití zdrojů vody

• Voda z hlubinných studní na Roudné, rekonstruovaných v roce 2001 (rekonstrukce přišla velmi vhod, soustava odolala zatopení během povodní v roce 2002), se používá pro výrobu piva a částečně pro potřeby sladovny - namáčení sladovnického ječmene. Zajištění náhradního zdroje vody pro sladovnu (Plzeňská teplárenská) uvolní kapacitu prameniště na Roudné pouze pro výrobu piva, která by měla růst v závislosti na poptávce, především v zahraničí. Roční odběr této vody se pohybuje kolem 850 000 m³ a současně se používá pro výrobu piva Pilsner Urquell, částečně Gambrinus, a také pro sladovnu. Od roku 2006 se bude veškeré pivo v plzeňském pivovaru vyrábět z této roudenské vody a tato voda se bude používat výhradně k výrobě piva.
• Voda z Plzeňské teplárenské bude kromě sladovny směřovat také do požárních a chladicích okruhů pivovaru, což umožní úplně odstavit vlastní říční úpravnu, poničenou během povodní v roce 2002. Roční odběr této vody se bude pohybovat kolem 500 000 m³.
• Voda z městské úpravny Homolka bude i nadále využívána pro technologické účely v pivovaru a pro běžnou spotřebu. Roční odběr této vody se pohybuje kolem 2 mil. m³.

Každý typ je něčím výhodný a Prazdroj chce mít více zdrojů vody i pro případ nouze. "Katastrofální záplava z roku 2002 ukázala, že je dobré být připraven i na situaci, kdy může některý zdroj vypadnout. Jsme třeba zálohováni, co se týče dodávek elektřiny, podobně je to teď s vodou," říká Petr Holeček.

Symbol pivovaru - vodárenská věž - zůstane zachována jako historická stavba v areálu pivovaru, stejně jako ostatní ukázky průmyslové architektury začátku 20. století. Jejich další využití je otázkou dlouhodobé koncepce, související také se studií Generel pivovaru Plzeň. V roce 2005 přestane věž plnit funkci vodojemu z důvodu korozních narušení ocelových skořepin, které tvoří uvnitř stavby akumulační nádrže na vodu. Tuto funkci převezme a rozšíří skupina tří moderních vodojemů postavených v nedalekém sousedství vodárenské věže. Architektonický návrh jejich venkovní úpravy pochází z dílny ateliéru XXL (arch. Zoltán Czvengrosch - autor budovy nové varny Pilsner Urquell). Výstavba vodojemů stála přes 10 mil. korun a každý z nich pojme 800 m³ - jako dosud celá vodárenská věž.

Poznámka na závěr ke změně zdroje vody:
Pivaři žádný rozdíl mezi "starým a novým" Gambrinusem nepoznají. "Je to pouze o tom, že voda z Roudné je díky hlubinným vrtům na rozdíl od povrchových zdrojů zcela stabilní," vysvětlil Petr Holeček, manažer životního prostředí plzeňského pivovaru.

Zajímavosti o společnosti:
Během posledních čtyř let investoval Plzeňský Prazdroj do modernizace výrobního zařízení, do optimalizace energetické i surovinové náročnosti, do zajištění bezpečnosti výroby i provozu a do zlepšení pracovních podmínek na sladovně více než 53 milionů korun.

S výstavem přes 9,5 mil. hektolitrů piva je Plzeňský Prazdroj lídrem českého trhu a zároveň největším exportérem českého piva. Je součástí mezinárodní skupiny SABMiller, jedné z největších světových společností. Vlajkovou lodí SABMiller je značka Pilsner Urquell. Odborníci v plzeňském pivovaru už vyrobili i novinku, která má šanci jít na trh - polotmavé pivo. Plzeňský Prazdroj je na vývoj novinek zařízen nejlépe ze všech podniků v zemi. Má totiž vlastní minipivovar, který je zmenšenou kopií originální prazdrojské výroby. Minipivovar může vyrobit na zkoušku až stolitrovou várku a je tak možné vyzkoušet nové postupy, aniž by se muselo zasahovat do výroby hlavního pivovaru. Zkušební pivovárek skrývá budova na hlavním nádvoří Prazdroje.